Dopplerovy filtry
Dopplerův
filtr
Dopplerovy
frekvence
Dopplerových
filtrů
Obrázek 1: Blokové schéma systému MTI v radaru s monopulzní anténou a digitálním přijímačem
Dopplerův
filtr
Dopplerovy
frekvence
Dopplerových
filtrů
Obrázek 1: Blokové schéma systému MTI v radaru s monopulzní anténou a digitálním přijímačem
Obrázek 1: Blokové schéma systému MTI v radaru s monopulzní anténou a digitálním přijímačem (interaktivní obrázek)
Co jsou Dopplerovy filtry?
Dopplerovy filtry
Velikost Dopplerovy frekvence odraženého signálu se vyhodnocuje pomocí různých Dopplerových filtrů. Tyto filtry mohou být realizovány hardwarově pomocí rezonančních filtrů nebo jako softwarové algoritmy po digitalizaci přijatých signálů.
U plně koherentního radaru s digitálním přijímačem a monopulzním zpracováním je systém MTI složitější než u pseudokoherentních radarů. U klasické indikace pohyblivých cílů (Moving Target Indication, MTI) stojí v popředí potlačení pevných cílů, aby mohly být pohyblivé cíle zobrazeny. Detekce pohyblivých cílů (Moving Target Detection, MTD) jde dále a využívá různé Dopplerovy složky, aby bylo možné detekovat pohyblivé cíle i při silných rušivých signálech. Hranice mezi oběma pojmy však není v praxi vždy jednoznačná. Analýzou charakteristických pohybů jednotlivých částí cíle může systém MTD za vhodných podmínek rozpoznat jako zajímavý cíl i objekt, který jako celek zůstává nehybný. Při velmi vysokých vysílacích frekvencích (v terahertzové oblasti: od 0,1 THz) mohou například vibrace stojícího vozidla s běžícím motorem vyvolat v odraženém signálu další Dopplerovy složky.
Účinnost různých variant filtrů často závisí na velikosti Dopplerovy frekvence. Proto se často používá několik způsobů filtrování souběžně a jejich výsledky se následně vyhodnocují. Výběrem nejvhodnějšího výsledku se usiluje o co nejvyšší poměr užitečného signálu k rušení a šumu (Signal-to-interference-plus-noise ratio, SINR). Tento princip je srovnatelný s optimalizací u optimálního (přizpůsobeného) filtru, aniž by proto celé uspořádání filtrů muselo být samo přizpůsobeným filtrem. Při monopulzním zpracování je navíc toto zpracování signálů potřebné pro všechny tři přijímací kanály (Σ, ΔAz a ΔEl).
Synchronizace koherentního oscilátoru jako u pseudokoherentního radaru již není potřebná. Součást, která se zde stále označuje jako koherentní oscilátor, je v podstatě již jen dělič frekvence, který převádí frekvenci hlavního oscilátoru na požadovanou mezifrekvenci (MF).
Dopplerovy
frekvence
Dopplerův
filtr
Obrázek 2: Dopplerovy filtry jako dolní propust
Dopplerovy
frekvence
Dopplerův
filtr
Obrázek 2: Dopplerovy filtry jako dolní propust, uvedené frekvence platí pro radar v pásmu L
Dopplerovy filtry jako dolní nebo horní propust
Clutter-Dopplerův filtr (CDF) a filtr nulové Dopplerovy frekvence (ZDF) pracují na principu známé meziperiodové kompenzace: porovnávají se fáze odražených signálů z nejméně dvou period opakování impulzů. Při detekci rušivých signálů s nízkou Dopplerovou frekvencí vykazují obě zapojení charakter dolní propusti vzhledem k radiální rychlosti.
Filtr nulové Dopplerovy frekvence může pracovat jako digitální dolní propust a detekuje signály s nižší Dopplerovou frekvencí, než jakou mají odrazy od cílů s radiální rychlostí přibližně 20 uzlů. Následující Dopplerův filtr má v tomto příkladu mezní frekvenci odpovídající radiální rychlosti 40 uzlů. Oba filtry používají odlišně optimalizované detekční prahy, aby mohly být detekovány také slabé odražené signály. Oba typy filtrů zároveň patří do oblasti koherentní integrace impulzů, protože kombinují odražené signály z několika period opakování impulzů při zachování fázové informace.
Označení „charakter dolní propusti“ je zde třeba chápat opatrně. Frekvence se totiž neměří přímo, ale nejprve se porovnávají fáze po sobě následujících odražených signálů. Z jejich změny však lze odvodit Dopplerovu frekvenci. Označení dolní propust proto popisuje působení zapojení na signály s různými Dopplerovými frekvencemi. Zda celý systém vykazuje charakter dolní propusti, nebo horní propusti, závisí na konkrétním zapojení nebo softwarovém algoritmu. Jestliže se rušivé signály rozpoznané dolní propustí odečtou v odečítacím stupni od směsi vstupních signálů, zůstane pro užitečný signál charakter horní propusti.
Filtr nulové Dopplerovy frekvence je často filtrem druhého řádu a detekuje především pevné cíle a cíle s velmi nízkou Dopplerovou frekvencí. Clutter-Dopplerův filtr pokrývá širší rozsah a navíc detekuje i dešťové oblaky, které se vlivem větru pohybují radiální rychlostí mezi 20 a 40 uzly. To odpovídá rychlosti mezi 37 a 74 km/h, která je obvykle výrazně nižší než rychlost letadla. Uvedené hranice rychlosti jsou pouze příklady pro znázorněné uspořádání filtrů. Při běžném zobrazení by se odrazy rozpoznané oběma filtry jako rušení neměly objevit na radarové obrazovce. Pokud je odraz detekován Clutter-Dopplerovým filtrem, ale nikoli filtrem nulové Dopplerovy frekvence, je třeba dále zjistit, zda pochází od objemového, nebo bodového cíle. Za tímto účelem se vyhodnocuje také obsah sousedních dálkových buněk.
Dopplerův
posuv
Dopplerův
posuv
cíle
filtry
Obrázek 3: Frekvenční rozložení banky Dopplerových filtrů, v níž je zakresleno pouze 8 filtrů.
Dopplerův
posuv
Dopplerův
posuv
cíle
filtry
Obrázek 3: Frekvenční rozložení banky Dopplerových filtrů, v níž je zakresleno pouze 8 filtrů.
Banka Dopplerových filtrů
Princip těchto Dopplerových filtrů spočívá v tom, že odražený signál s Dopplerovým posuvem má frekvenci odlišnou od jmenovité mezifrekvence. Tuto odchylku lze detekovat frekvenčním filtrem s charakteristikou pásmové propusti. Na rozdíl od porovnávání fází ve filtru nulové Dopplerovy frekvence nebo Clutter-Dopplerově filtru se zde provádí přímé frekvenčně selektivní zpracování. Dosažitelná frekvenční rozlišovací schopnost však závisí na dostupné době pozorování. Filtry navíc potřebují určitou dobu k ustálení, než poskytnou dostatečně přesný výsledek. Výsledky meziperiodové kompenzace se naproti tomu týkají převážně oblasti nízkých Dopplerových frekvencí a v této bance by vyvolaly odezvu zejména ve dvou filtrech poblíž jmenovité mezifrekvence.
Jednotlivé Dopplerovy filtry jsou sdruženy do banky Dopplerových filtrů. Paralelně mohou například pracovat banky s 8, 16 nebo 32 Dopplerovými filtry, jejichž frekvenční charakteristiky jsou vzájemně posunuty. Dopplerovy filtry zobrazené na obrázku 1 mají přibližně stejnou konstrukci. Každý Dopplerův filtr má propustné pásmo kolem určité frekvence. Jeden cíl může v důsledku několika vzájemně se překrývajících Dopplerových složek vyvolat odezvu v několika filtrech současně. Takové složky mohou vznikat například při modulaci proudového motoru (viz obrázek 5). Rozpoznání různých Dopplerových složek představuje důležitý krok při identifikaci cíle.
Filtry však dokážou samostatně rozlišit jen omezený počet současně přítomných Dopplerových složek. Již jediný cíl může vytvářet několik různých Dopplerových frekvencí. Nachází-li se několik cílů ve stejné dálkové buňce, nelze vždy určit, která z detekovaných Dopplerových frekvencí patří ke kterému cíli.
Protože se měření frekvence provádí na mezifrekvenci, jsou filtry rozmístěny nad a pod jmenovitou fMF. Odražený signál bez Dopplerova posuvu leží přesně na jmenovité fMF. Při vhodném způsobu frekvenčního převodu lze tímto způsobem také rozlišit směr pohybu cíle: objekty vzdalující se od radaru vytvářejí odražený signál s frekvencí nižší než jmenovitá mezifrekvence, zatímco přibližující se objekty vytvářejí signál s frekvencí vyšší. Při jiném způsobu směšování frekvencí může být toto přiřazení opačné. Při nulové Dopplerově frekvenci by měly oba sousední filtry, umístěné nad a pod fMF, poskytovat přibližně stejně velké výstupní signály. I malé frekvenční odchylky mohou vyvolat výrazný rozdíl mezi amplitudami obou výstupů. Tak lze detekovat i malé Dopplerovy posuvy, pokud doba pozorování a vlastnosti filtrů umožňují dostatečnou frekvenční rozlišovací schopnost.
Multiplexování
Odrazy od pevných cílů se u pozemních a lodních radarů vyskytují převážně na krátké vzdálenosti v důsledku zakřivení zemského povrchu. Proto se potlačení pevných cílů často využívá především v režimu krátkého dosahu. Vysílá-li radar do jednoho směru tři impulzy určené pro MTI, jsou odražené signály z těchto tří period opakování impulzů postupně zpracovávány v systému MTI. Vzhledem k odlišnému způsobu činnosti filtrů jsou jejich výsledky dostupné v různých okamžicích. Proto je pro rozhraní s procesorem radarových signálů vhodný multiplexer.
Obrázek 4: Časový průběh činnosti radaru se třemi periodami krátkého dosahu určenými pro zpracování MTI.
dosah
dosah
dosah
Obrázek 4: Časový průběh činnosti radaru se třemi periodami krátkého dosahu pro zpracování MTI.
dosah
dosah
dosah
Obrázek 4: Časový průběh činnosti radaru se třemi periodami krátkého dosahu pro zpracování MTI.
Dopplerovy filtry mohou vytvářet výstupní signál již během probíhající periody opakování impulzů. Jsou tedy účinné také v režimu dlouhého dosahu, kdy na každý směr antény připadá pouze jedna perioda opakování impulzů. Na rozdíl od filtrů s porovnáváním fází nepotřebují k vytvoření odezvy několik po sobě následujících period. Krátká doba pozorování však omezuje dosažitelnou přesnost měření. Změřená Dopplerova frekvence umožňuje odhad radiální rychlosti cíle. Tato radiální rychlost se označuje také jako rychlost změny dálky (range rate), protože popisuje časovou změnu vzdálenosti mezi radarem a cílem. Rychlost změny dálky je důležitá pro extraktor plotů a pro stanovení predikčního okna při následující otáčce antény.
Clutter-Dopplerův filtr pracující metodou Integrate-and-Dump lze uspořádat tak, aby poskytoval výsledky již po druhé periodě opakování impulzů.
Filtr nulové Dopplerovy frekvence je rovněž filtrem pro detekci a potlačování clutteru. Porovnává fáze odražených signálů ze tří nebo více period opakování impulzů a výsledek může poskytnout teprve během poslední periody, může však umožnit přesnější rozlišení velmi malých Dopplerových frekvencí.
Multiplexer tak může být časově řízen podle čísla periody opakování impulzů: v každé ze tří period se do procesoru radarových signálů přivádí výsledek jiného filtru. Procesor výsledky porovná a vyhodnotí a vybere nejvhodnější pro další zpracování. Současně se uloží informace o tom, který filtr poskytl vybraný výsledek.
Obrázek 5: Dopplerova spektra letadla s modulací proudového motoru a větrné elektrárny s modulací rotujících lopatek.
Modulace proudového motoru (JEM)
Dopplerova frekvence nevzniká pouze odrazy od hlavních ploch letadla. Se zvyšujícími se požadavky na detekci letadel s technologií stealth jsou radary stále citlivější. Proto mohou také menší odrazné plochy, například lopatky kompresoru proudového motoru, vytvářet měřitelné složky odraženého signálu. V důsledku rotace mají tyto lopatky v určitých okamžicích jinou radiální rychlost než letadlo jako celek. Tím vznikají další časově proměnné složky odraženého signálu s charakteristickými Dopplerovými frekvencemi. Tento jev se označuje jako modulace proudového motoru (Jet Engine Modulation, JEM). V bance Dopplerových filtrů proto může současně reagovat několik filtrů. Poloha a intenzita těchto Dopplerových složek závisí mimo jiné na úhlu pozorování cíle. Jejich charakteristické rozložení lze popsat matematickým modelem a uložit do databáze. Podobně jako otisk prstu může tento obrazec přispět k identifikaci typu letadla. Za tímto účelem je třeba změřené Dopplerovy složky korelovat se vzory uloženými v databázi.
Rotující lopatky větrných elektráren rovněž vytvářejí další charakteristické Dopplerovy složky. Tento jev se však obecně označuje jako mikrodopplerovský jev nebo modulace rotujících lopatek, nikoli jako modulace proudového motoru. Obě spektra na obrázku 5 ukazují, jak mohou různé rotující součásti odlišně ovlivňovat frekvenční rozložení radarových odrazů.
Protože Dopplerova frekvence závisí na nosné frekvenci vysílače a radar může používat několik různých vysílacích frekvencí, je třeba naměřené Dopplerovy frekvence pro vzájemné porovnání normalizovat. To znamená odstranit vliv vysílací frekvence. Nejjednodušším způsobem je vydělit naměřenou Dopplerovu frekvenci aktuální vysílací frekvencí a výsledek poté vynásobit stanovenou referenční frekvencí.
Obrázek 5: Dopplerova spektra letadla s modulací proudového motoru a větrné elektrárny s modulací rotujících lopatek.