www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Zpracování radarového signálu

Integrace impulsů

Integrace impulsů je metoda, která zvyšuje pravděpodobnost detekce cíle společným vyhodnocením několika vysílacích impulsů z po sobě následujících period opakování impulsů. Jednotlivé slabé echo cíle může zaniknout v šumu, zatímco sloučením několika ech lze cíl od šumu snáze odlišit. Za tímto účelem se echa z různých period opakování impulsů slučují v radarovém signálovém procesoru. Podle umístění integrátoru impulsů v řetězci zpracování signálu rozlišujeme:

Laděný filtr (mezifrekvenční zesilovač)
Koherentní integrace impulsů
Amplitudový detektor
Prahový obvod
Cíl
 
Žádný cíl

Obr. 1: Umístění koherentního integrátoru impulsů

Laděný filtr (mezifrekvenční zesilovač)
Koherentní integrace impulsů
Amplitudový detektor
Prahový obvod
Cíl
 
Žádný cíl

Obr. 1: Umístění koherentního integrátoru impulsů

Laděný
filtr
(MF zesilovač)
Koherentní
integrace
Amplitudový
detektor
Prahový
obvod
Cíl
 
Žádný cíl
Radarový signálový procesor

Obr. 1: Umístění koherentního integrátoru impulsů

Koherentní integrace impulsů

Při koherentní integraci impulsů je integrátor (nebo signálový procesor) umístěn před amplitudovým detektorem, takže při zpracování lze zohlednit fázi signálů. Aby se echa při sčítání vzájemně zesilovala, musí být zachovány jejich fázové vztahy a případné změny fáze je nutné kompenzovat. U pohybujících se cílů vznikají takové změny fáze například vlivem Dopplerovy frekvence. Signálový procesor přiřazuje echa z každé periody opakování impulsů podle jejich vzdálenosti k jednotlivým dálkovým buňkám, jejichž velikost závisí na rozlišovací schopnosti radaru v dálce. Následně jsou echa z N period opakování impulsů sečtena se správným fázovým vztahem. Po sečtení následuje amplitudová detekce a porovnání s prahovou hodnotou.

Například při maximální dálce 75 km a rozlišovací schopnosti v dálce 150 m vznikne 75 000/150 = 500 dálkových buněk. V jednoduchém digitálním integrátoru impulsů se pro každou z těchto buněk ukládají echa z N period opakování impulsů. Nejstarší hodnoty jsou následně nahrazovány novějšími daty. Tímto způsobem lze vždy společně vyhodnocovat posledních N impulsů.

V analogových signálových procesorech probíhá integrace ve speciálních filtrech (například pomocí elektronek s potenciálovou pamětí). V digitálních radarových signálových procesorech lze zpracování provádět například pomocí rychlé Fourierovy transformace (FFT), která umožňuje současně vyhodnocovat různé Dopplerovy frekvence.

Pro zjednodušený popis funkce předpokládáme, že šum mezi jednotlivými periodami opakování impulsů není korelovaný a že jednotlivé hodnoty šumu mají nulovou střední hodnotu a řídí se Gaussovým rozdělením. I po sečtení signálů z několika period opakování impulsů zůstává rozdělení šumu Gaussovo. Zatímco se správně fázově sečtená echa vzájemně zesilují, náhodný šum roste podstatně pomaleji.

Předpokládejme, že úroveň signálu zůstává od jedné periody opakování impulsů ke druhé konstantní (což odpovídá Swerlingovu modelu 0 a přibližně také Swerlingovým modelům 1 a 3). Při sčítání se správným fázovým vztahem roste amplituda užitečného signálu úměrně počtu N integrovaných impulsů. V ideálním případě se tím poměr signálu k šumu zlepší Nkrát. Podle základní radarové rovnice má toto zlepšení také vliv na maximální dosah detekce cíle.

U Swerlingových modelů 2 a 4 kolísá amplituda echa nezávisle od impulsu k impulsu. Jednoduché koherentní sčítání proto nemůže dosáhnout stejného integračního zisku jako u echa, které zůstává během celé doby integrace stabilní. V takových případech může být výhodnější nekoherentní integrace impulsů.

Nekoherentní integrace impulsů

Laděný filtr
Amplitudový detektor
Nekoherentní integrace impulsů
Prahový obvod
Cíl
 
Žádný cíl

Obr. 2: Umístění nekoherentního integrátoru impulsů

Laděný filtr
Amplitudový detektor
Nekoherentní integrace impulsů
Prahový obvod
Cíl
 
Žádný cíl

Obr. 2: Umístění nekoherentního integrátoru impulsů

Laděný
filtr
Amplitudový
detektor
Nekoherentní
integrace
Prahový
obvod
Cíl
 
Žádný cíl
Radarový signálový procesor

Obr. 2: Umístění nekoherentního integrátoru impulsů

Nekoherentní integrátor impulsů se nachází za amplitudovým detektorem. Označení nekoherentní znamená, že v této fázi zpracování již byla ztracena informace o fázi echa. Signály proto již nelze sčítat se správným fázovým vztahem. Místo toho se před porovnáním s prahovou hodnotou slučují amplitudy nebo výkony ech z několika period opakování impulsů. Dosažený integrační zisk je obecně menší než při ideální koherentní integraci.

U starších radarových zařízení se podobného účinku dosahovalo dobou dosvitu obrazovky ve spojení se setrvačností lidského zraku. Několik po sobě následujících slabých ech se tak zobrazovalo jako lépe viditelná značka cíle.

Další možností je takzvaný detektor m z n. Nejprve se u každého jednotlivého impulsu zjišťuje, zda jeho amplituda překročila stanovenou prahovou hodnotu. Následně se ověřuje, zda byl cíl během n period opakování impulsů detekován alespoň mkrát. Například u detektoru 3 z 5 musí alespoň tři z pěti impulsů překročit prahovou hodnotu, aby byla vydána zpráva o detekci cíle. Protože se zde slučují již provedená jednotlivá rozhodnutí, označuje se tento postup také jako binární integrace. Metoda se nazývá rovněž dvouprahový detektor (dual threshold detector), protože se používá práh pro jednotlivé impulsy a další práh pro počet kladných rozhodnutí.

Při digitálním zpracování radarových signálů lze nekoherentní integraci realizovat také součtovým obvodem, který sčítá amplitudy nebo výkony několika ech. Starší analogová radarová zařízení na tomto místě často používala jednoduchý dolní propust.