www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Metody indikace pohyblivých cílů

Radiální rychlost

Radiální, tangenciální a skutečná rychlost letadla

Obrázek 1: Vektory rychlosti letadla vzhledem k poloze radaru

Radiální rychlost: Letadlo prolétá kolem radaru po přímé dráze. Zpočátku je jeho radiální rychlost kladná. Při pohybu kolmo na směr pozorování je nulová. Poté se radiální rychlost stává zápornou.

Obrázek 1: Vektory rychlosti letadla vzhledem k poloze radaru

Radiální rychlost

Každý pohyb určitou rychlostí má také svůj směr, a proto je rychlost vektorovou veličinou. Vzhledem ke směru pozorování lze vektor rychlosti rozložit na dvě složky (barvy textu odpovídají barvám šipek na obrázku 1):

Úhlopříčka obdélníku vytvořeného těmito dvěma navzájem kolmými vektory představuje skutečnou rychlost pozorovaného objektu. Délka výsledného vektoru vyjadřuje velikost rychlosti a jeho směr odpovídá směru pohybu objektu.

Pomocí Dopplerova jevu může radar měřit pouze tu složku rychlosti cíle, která směřuje podél přímky spojující anténu s cílem. Na obrázku 1 je tato složka znázorněna červenou šipkou. Obecně neodpovídá skutečnému směru letu, ale vyjadřuje pouze to, jak rychle se cíl k radaru přibližuje nebo se od něj vzdaluje.

Radiální rychlost letadla je složka jeho celkové rychlosti, která směřuje podél záměrné přímky k radaru nebo od něj.

Kolmo na vektor radiální rychlosti leží vektor tangenciální rychlosti. Tato složka ovlivňuje činnost systému řízení antény radaru pro sledování cílů.

Využití v letectví

Pokud letadlo prolétá kolem radaru po přímé dráze, dosáhne bodu, ve kterém je jeho radiální rychlost nulová a tangenciální rychlost se rovná okamžité rychlosti letadla. Dopplerova frekvence je nenulová pouze tehdy, když je nenulová také radiální rychlost. Při nulové radiální rychlosti nelze z Dopplerovy frekvence určit rychlost cíle. Systém detekce pohyblivých cílů, který využívá výhradně Dopplerův jev, proto v tomto okamžiku nedokáže rozlišit letadlo od nepohyblivého cíle.

Při přímočarém letu závisí radiální rychlost na úhlu mezi směrem letu a záměrnou přímkou radaru. Její absolutní hodnota je největší, pokud letadlo letí přímo k radaru nebo od něj. Při pohybu přesně kolmo na záměrnou přímku je radiální rychlost nulová. Při uvažování pohybu v rovině platí vztah vr = v · cos θ, kde úhel θ představuje úhel mezi směrem letu a směrem od letadla k radaru:

Pokud letadlo pokračuje po přímé dráze, vektor jeho radiální rychlosti nyní směřuje od radaru. Podle zde použité znaménkové konvence je radiální rychlost záporná. Tím se mění také znaménko Dopplerovy frekvence. Při stejné absolutní hodnotě radiální rychlosti zůstává absolutní hodnota Dopplerovy frekvence stejná, avšak směr změny fáze v čase se obrací. Znaménko Dopplerovy frekvence lze určit například pomocí I/Q demodulace.

Pokud letadlo obletí radar po kružnici a udržuje od něj konstantní vzdálenost, je jeho radiální rychlost po celou dobu nulová. Nevzniká proto žádná Dopplerova frekvence a echo letadla může být potlačeno filtrem MTI stejně jako echo nepohyblivého cíle.

Při prostorovém posuzování pohybu závisí radiální rychlost také na výšce letu letadla. Při přibližně konstantní výšce je však tento vliv obvykle malý, protože vzdálenost letadla od radaru bývá podstatně větší než jeho výška letu.

Využití v meteorologii

Dopplerovský meteorologický radar rovněž měří pouze složku pohybu ve směru své záměrné přímky. Při pozorování oblastí se srážkami tak lze určit radiální rychlost dešťových kapek a z ní přibližně odvodit jednu ze složek rychlosti větru.

Směr větru a radiální složky rychlosti při různých směrech pozorování
Skutečný směr větru
Radiální složka
Směr pozorování radaru

Obrázek 2: Radiální složky rychlosti větru při stejném směru proudění

Směr větru a radiální složky rychlosti při různých směrech pozorování
Skutečný směr větru
Radiální složka
Směr pozorování radaru

Obrázek 2: Radiální složky rychlosti větru při stejném směru proudění

Obrázek 2 znázorňuje proudění větru v jednom směru, které představují zelené šipky. Radar se nachází uprostřed obrázku a pozoruje pohyb pod různými úhly. Žluté čáry představují některé směry pozorování a červené šipky odpovídající měřitelné radiální složky rychlosti. Absolutní hodnota těchto složek je největší, pokud je směr větru rovnoběžný se záměrnou přímkou radaru. Při pohybu kolmo na tuto přímku je radiální složka nulová.

Z jediného měření radiální rychlosti proto zpravidla nelze přímo určit úplný vektor rychlosti větru, tedy jeho velikost i směr. Teprve vyhodnocení měření z různých směrů umožňuje za vhodných podmínek získat informace o skutečném větrném poli.

Barevné zobrazení radiálních rychlostí naměřených Dopplerovým meteorologickým radarem

Obrázek 3: Zobrazení radiální rychlosti Dopplerovým meteorologickým radarem

Obrázek 3 ukazuje barevné znázornění naměřených radiálních rychlostí srážkových částic. Radar se nachází uprostřed obrázku. Podle zde použité barevné stupnice modrá a zelená označují pohyb směrem k radaru, zatímco červená označuje pohyb od radaru. Šedá oblast probíhající zleva doprava představuje radiální rychlosti blízké nule.

Dešťové kapky jsou unášeny větrem. Jejich vodorovný pohyb proto přibližně odpovídá pohybu vzduchu. Při větších elevačních úhlech antény však může k naměřené radiální rychlosti přispívat také pádová rychlost kapek.

V praxi je vyhodnocování složitější, protože rychlost a směr větru se mohou měnit v závislosti na poloze i výšce. Při rozsáhlých oblastech s relativně rovnoměrnými srážkami lze za vhodných podmínek z měření v různých vzdálenostech a pod různými elevačními úhly získat také informace o vertikálním profilu větru. V některých ohledech je to srovnatelné s informacemi získávanými pomocí radiosondy.

Při bouřkách mohou Dopplerovské meteorologické radary odhalovat rotační pohyby vzduchu, které mohou například naznačovat vznik tornádové cirkulace. Ve vhodných zobrazeních radiální rychlosti lze rovněž zkoumat oblasti konvergence a divergence proudění vzduchu i související intenzivní pohyby vzduchu.

Pro měření větru na velkých vzdálenostech jsou obvykle potřebná echa od srážek. V blízkosti zemského povrchu však může citlivý meteorologický radar přijímat také echa od hmyzu, a to i v prostředí bez srážek. Pohyb hmyzu může poskytovat informace o postupu front mořského vánku nebo nárazových front spojených s bouřkami.

Doplnění týkající se meteorologických aplikací radiální rychlosti vycházejí z odborných příspěvků Pierra Vaillanta. Srdečně mu děkujeme za toto cenné rozšíření článku!