Plně koherentní radar
Plně koherentní radar
předzesilovač
zesilovač
zesilovač
zesilovač
signálový
procesor
zvýšení
frekvence
syntetizátor
zvýšení
frekvence
detektor
digitální
převodník
průběhu
oscilátor
řízení
Obrázek 1: Zjednodušené blokové schéma plně koherentního radaru
předzesilovač
zesilovač
zesilovač
zesilovač
signálový
procesor
zvýšení
frekvence
syntetizátor
zvýšení
frekvence
detektor
digitální
převodník
průběhu
oscilátor
řízení
Obrázek 1: Zjednodušené blokové schéma plně koherentního radaru
předzesilovač
zesilovač
Obrázek 1: Zjednodušené blokové schéma plně koherentního radaru (interaktivní obrázek)
Plně koherentní radar
U plně koherentního radaru jsou všechny potřebné taktovací signály a frekvence odvozeny od vysoce stabilního kmitání hlavního oscilátoru a jsou s tímto kmitáním synchronizovány. Všechny odvozené frekvence mají vůči hlavnímu oscilátoru pevný fázový vztah.
Blokové schéma znázorňuje funkci plně koherentního radaru. Základním principem je, že všechny časově a fázově kritické signály jsou odvozeny z vysoce stabilního generátoru malého výkonu, a vytvářejí tak optimální koherentní systém. Vysílač je obvykle tvořen koncovým stupněm s klystronem nebo elektronkou s postupnou vlnou, případně je sestaven z polovodičových zesilovacích modulů. Plně koherentní radar nemá omezení pseudokoherentního radaru, která byla vysvětlena v předchozí části.
Barevně zvýrazněné funkční bloky se často sdružují, například zde do vysílače (modrá), přijímače (zelená), generátoru signálu (růžová) a zpracování radarového signálu (okrová). Zařazení jednotlivých dílčích bloků se však u různých výrobců liší.
Pojem koherence má tedy v radarech význam, který se výrazně liší od jeho použití v optice. V optice se používá pojem koherenční délka, pouze v jejímž rozsahu může docházet k interferenci. U plně koherentních radarů je tato koherenční délka prakticky nekonečná: hlavní oscilátor lze přirovnat k nepřetržitě kmitajícímu dipólu. Z tohoto nepřetržitého kmitání se vždy vybere pouze určitý úsek a použije se jako vysílací impuls. Na straně vysílače proto nemohou vznikat nežádoucí fázové skoky ani změny polarity. Například u radaru sledujícího družice jsou všechny echo signály z konstantní vzdálenosti koherentní navzájem i vzhledem k vysílací frekvenci, bez ohledu na to, ze které impulsní periody, nebo dokonce ze kterého oběhu kolem Země pocházejí. Koherenční délka je tedy skutečně prakticky nekonečná a končí teprve vypnutím radaru nebo změnou pracovní frekvence.
Popis funkce jednotlivých komponent
Duplexer
Duplexer připojuje anténu v okamžiku vysílání k vysílači a během příjmu k přijímači. V okamžiku vysílání musí chránit citlivý vstup přijímače před vysokým vysílacím výkonem. Během příjmu musí zabránit tomu, aby vysílač dodatečně zeslaboval slabé přijímané signály.
Nízkumový předzesilovač
Nízkumový předzesilovač (Low-Noise Preamplifier LNA) zesiluje extrémně slabé vstupní signály. Nízký vlastní šum je mimořádně důležitý, protože všechny následující zesilovací stupně by tento šum také zesilovaly! Zesílení činí přibližně 18...25 dB. Vyšší zesílení by zhoršilo dynamický rozsah přijímače a při silných vstupních signálech by přebudilo následující směšovací stupeň, pokud by nebyla použita vhodná regulace zesílení.
Směšovací stupně
Směšovací stupně převádějí přijaté vysokofrekvenční signály na nižší, snadněji zpracovatelnou mezifrekvenci (MF). Moderní radary s širokopásmovým vysílacím signálem a dvojitým superheterodynním přijímačem používají jako první mezifrekvenci střední frekvenci až 450 MHz a jako druhou mezifrekvenci frekvence kolem 75 MHz. U starších radarů leží tato mezifrekvence přibližně na 30 nebo 60 MHz. Ve směšovacím stupni se přijímaný signál směšuje s frekvencí oscilátoru, čímž vzniká rozdílová frekvence. Při směšování se neztrácí amplituda ani fázová informace přijímaného signálu.
Mezifrekvenční zesilovače
Po směšování na mezifrekvenci je signál zesílen v několika mezifrekvenčních zesilovacích stupních. První, většinou velmi širokopásmové mezifrekvenční zesilovače potlačují příjem zrcadlových frekvencí. Při velmi vysokých vysílacích frekvencích jsou automatické regulace zesílení, například STC, umístěny zde na vstupu zesilovače. Zesilovače druhé mezifrekvence musí zajistit největší část zesílení přijímače. Obvykle mají užší šířku pásma než zesilovače první mezifrekvence. Celková šířka pásma přijímače je určena těmito mezifrekvenčními zesilovači.
Výkonový zesilovač
V tomto systému je vysílací impuls s malým výkonem vytvářen generátorem průběhu a musí být proto výkonovým zesilovačem zesílen na požadovaný vysílací výkon. Výkonový zesilovač je tvořen buď stupněm s klystronem nebo elektronkou s postupnou vlnou, případně kaskádou polovodičových zesilovacích modulů.
Frekvenční syntetizátor
Frekvenční syntetizátor vytváří z hlavního oscilátoru různé základní frekvence, které jsou potřebné pro frekvenční agilitu radaru. Starší radary většinou používají analogový syntetizátor. Modernější radary používají architekturu fázového závěsu (PLL).
Směšovač / budič
Tento směšovací stupeň je směšovač pro zvýšení frekvence, který z komplexního průběhu, přiváděného z generátoru průběhu jako informace I a Q, a ze současně klíčované nepřerušované oscilace vytváří fázově stabilní impuls na mezifrekvenci.
Ve směšovači pro zvýšení frekvence ve vysílací cestě se vysílací signály z generátoru průběhu směšují s frekvencemi syntetizátoru, tedy s fázově stabilní nepřerušovanou oscilací, a převádějí se do radarového pásma. V tomto místě mají ještě malý výkon.
Generátor průběhu
Generátor průběhu vytváří hotový vysílací impuls s malým výkonem na mezifrekvenci. Umožňuje modulaci složitých tvarů impulsů, které jsou vhodné také pro kompresi impulsu.
Fázový detektor
Fázový detektor převádí mezifrekvenční signál směšováním do základního pásma se zachováním fázové informace (metoda I & Q) pro následné zpracování Dopplerovy frekvence.
Analogově-digitální převodník
Analogově-digitální převodník převádí amplitudy videosignálů přijímače na digitální slova. Vzorkovací frekvence musí být velmi vysoká, aby bylo možné dosáhnout velmi malé dálkové buňky, a tím i dobrého rozlišení v dálce.
Signálový procesor
Signálový procesor je část radaru, která ze směsi impulsů tvořené echo signálem, rušením a šumem filtruje informace o cíli. Může jít o výkonné procesorové jádro nebo o mimořádně rychlou pevně propojenou logiku. Informace o cíli se převádějí do standardizovaného formátu (Plots a Tracks), který umožňuje zobrazení nezávislé na umístění radaru.
Radarový indikátor / monitor
Radarový indikátor zobrazuje snadno srozumitelnou grafickou reprezentaci polohy radarových cílů v reálném čase. Podle potřeby lze zobrazit i další informace, například identifikaci a kurz cíle. V současných radarech je radarový indikátor obvykle velký počítačový displej.