Dopplerův jev
Obrázek 1: Dopplerův jev
Dopplerův jev
Dopplerův jev je časová komprese nebo expanze signálu při změně vzdálenosti mezi vysílačem a přijímačem během přenosu signálu.
Dopplerův jev je zdánlivá změna frekvence nebo výšky tónu, když se zdroj zvuku pohybuje směrem k posluchači nebo od něj, nebo když se posluchač pohybuje směrem ke zdroji zvuku nebo od něj. Tento princip, který objevil rakouský fyzik Christian Doppler, platí pro všechny vlnové pohyby.
Zdánlivá změna frekvence mezi zdrojem vlnění a přijímačem vlnění je způsobena relativním pohybem mezi zdrojem a přijímačem. Pro pochopení Dopplerova jevu nejprve předpokládejte, že frekvence zvuku ze zdroje je konstantní. Vlnová délka zvuku zůstane rovněž konstantní. Pokud zdroj a přijímač zvuku zůstanou nehybné, bude přijímač slyšet stejnou frekvenci zvuku vydávaného zdrojem. Je to proto, že přijímač přijímá stejný počet vln za sekundu, jaký produkuje zdroj.
Pokud se nyní zdroj nebo přijímač nebo oba vůči sobě pohybují, přijímač bude vnímat zvuk o vyšší frekvenci. Je to proto, že přijímač bude přijímat větší počet zvukových vln za sekundu a bude větší počet vln interpretovat jako zvuk o vyšší frekvenci. Pokud se naopak zdroj a přijímač od sebe vzdalují, přijímač bude přijímat menší počet zvukových vln za sekundu a bude vnímat zvuk o nižší frekvenci. V obou případech zůstane frekvence zvuku vydávaného zdrojem konstantní.
Například frekvence pískání v rychle jedoucím autě zní hlasitěji a silněji, když se auto blíží, než když odjíždí. Přestože píšťalka generuje zvukové vlny o konstantní frekvenci a šíří se vzduchem stejnou rychlostí všemi směry, vzdálenost mezi blížícím se autem a posluchačem se zmenšuje. V důsledku toho musí každá vlna urazit k pozorovateli menší vzdálenost než vlna, která jí předchází. Vlny tedy přicházejí s klesajícím časovým odstupem.
V radarové technice se Dopplerův jev používá k následujícím úkolům:
- Měření rychlosti;
- MTI - indikace pohyblivého cíle;
- ve vzdušných nebo kosmických radarových systémech pro přesné určení bočních vzdáleností.
| fD = | 2·v | fD = Dopplerova frekvence [Hz] λ = vlnová délka [m] v = rychlost zdroje vlnění [m/s] |
|
| λ |
Tato rovnice platí, pokud je rychlost zdroje vln podobná radiální rychlosti. Letadlo však obvykle letí jiným směrem než radar. Měří se také pouze radiální rychlost. Ta se však liší od rychlosti cíle, takže platí následující rovnice:
| fD = | 2·v | · cos α | fD = Dopplerova frekvence [Hz] λ = vlnová délka [m] v = rychlost letadla [m/s] α = úhel mezi směrem vysílaného/odraženého signálu a směrem letu cíle. |
|
| λ |
Odvození vzorce pro Dopplerovu frekvenci
Fázový posun φ elektromagnetické vlny od radarové antény k zaměřovacímu kříži a zpět vyplývá z poměru mezi uraženou vzdáleností a vlnovou délkou vysílané energie vynásobenou měřítkem plného kruhu (2·π):
Obrázek 2: Změna fáze přijímaného signálu
| φ = − | 2r · 2π | φ = fázový rozdíl mezi vysílaným a přijímaným signálem 2r = vzdálenost: cesta a zpětná cesta 2π = 360°: perioda kmitání λ = vlnová délka vysílané energie |
| λ |
(Kromě fázového posunu způsobeného dobou šíření signálu může při odrazu vzniknout další fázový skok, který není v tomto vzorci zohledněn.) Pokud má cíl radiální rychlost
| vr = | d(r) |
| dt |
pak se hodnota fáze změní na
| d(φ) | = | - 4π · vr |
| dt | λ |
To odpovídá Dopplerově frekvenci fD podle:
| fD = | 1 | · | d(φ) | = | 1 | · | - 4π · vr |
| 2π | dt | 2π | λ |
| | fD| = | 2 · vr | = | 2 · vr· ftx | kde: | ftx = je frekvence vysílače c0 = je rychlost světla vr = je radiální rychlost vysílače |
| λ | c0 |
To znamená: V praxi se Dopplerova frekvence vyskytuje v radaru dvakrát. Jednou na cestě od radaru k cíli a poté pro odraženou energii (a již ovlivněnou Dopplerovým posunem) na cestě zpět.
Normalizovaná Dopplerova frekvence
Dopplerova frekvence závisí na dvou proměnných: radiální rychlosti cíle a nosné frekvenci radarového vysílače. Je-li frekvence vysílače konstantní, je Dopplerova frekvence mírou radiální rychlosti. Moderní radary jsou převážně radary s diverzitní frekvencí. Frekvence jejich vysílačů není konstantní. Zde je vliv různých frekvencí vysílačů obecně ještě malý. Pokud jsou však vysílací frekvence v různých frekvenčních pásmech, není možné běžné zpracování radarového signálu. Při digitálním zpracování radarového signálu se dopplerovská frekvence vydělí skutečnou vysílací frekvencí, aby se eliminoval vliv různých vysílacích frekvencí:
ξD = fD / fTx= 2· vr / c0
Nyní je Dopplerova frekvence pouze mírou radiální rychlosti a nazývá se „normalizovaná“. Ozvěnové signály přijaté z různých radarových frekvencí lze nyní zpracovávat společně.