Vnitroimpulzní modulace a komprese impulzů v meteorologickém radaru
Vnitroimpulzní modulace a komprese impulzů v meteorologickém radaru
Použití vnitroimpulzní modulace a komprese impulzů zásadně změnilo moderní meteorologickou radiolokační techniku, protože umožnilo přechod od klasických elektronkových vysílačů (magnetronů nebo klystronů) k nenáročným na údržbu, fázově koherentním polovodičovým modulovým vysílačům (Solid-State).
Zatímco elektronky dokážou vytvářet velmi krátké vysílací impulzy s mimořádně vysokým špičkovým výkonem v řádu megawattů, polovodičové zesilovače mají z konstrukčních důvodů podstatně nižší špičkový výkon. Aby přesto bylo možné vyslat dostatečnou energii impulzu pro dosažení velkého dosahu, musí se vysílací impulzy časově prodloužit. Protože by však dlouhý nemodulovaný impulz výrazně zhoršil rozlišovací schopnost v dálce, je vysílaný signál během trvání impulzu vnitřně modulován a v přijímači se pomocí optimálního filtru (Matched Filter) znovu komprimuje do úzkého časového impulzu.[1][1]
Zvláštnosti objemových cílů
V meteorologii nelze princip komprese impulzů známý z přehledových radarů pro sledování vzdušného prostoru bez dalšího převzít, protože meteorologická echa nepředstavují izolované bodové cíle, nýbrž rozlehlé objemové cíle. U prostorově rozptýlených rozptylovačů, jako jsou dešťové kapky nebo sněhové vločky, se zdánlivý zisk citlivosti dosažený kompresí relativizuje: delší vysílací impulz sice zvyšuje celkovou vyzářenou energii, ale následnou kompresí do užší dálkové buňky se zároveň zmenšuje ozářený rozptylový objem, a tím i počet současně zachycených hydrometeorů. Tento účinek opět ruší energetický zisk ve srovnání s krátkým impulzem o stejné energii. Hlavní přínos v meteorologickém radaru tak zůstává čistě technického charakteru – totiž možnost dosáhnout potřebného středního vysílacího výkonu pomocí polovodičových součástek. Korelace v přijímači navíc citlivě reaguje na Dopplerův posuv a spektrální šířku signálů od pohybujících se srážkových částic.[1]
Problém časových postranních laloků (Range Sidelobes)
Největší technickou výzvou u meteorologických objemových cílů jsou takzvané časové postranní laloky (Time Sidelobes nebo Range Sidelobes), které při kompresi impulzu vznikají před vlastním hlavním maximem a za ním. Zatímco u bodového cíle, například jednotlivého letadla ve volném vzdušném prostoru, tyto laloky téměř nevadí a často je lze dobře potlačit, v souvislém srážkovém poli se sčítají a překrývají přes všechna sousední dálková hradla (Range Gates). Jelikož má odrazivost meteorologických cílů mimořádně velký dynamický rozsah přesahující 60 až 70 dB, mohou silná echa – například z intenzivního krupobití – svými časovými postranními laloky zcela překrýt slabší echa ze sousedního slabého deště, a tím zkreslit meteorologické naměřené hodnoty. Dlouhý vysílací impulz navíc vytváří velkou slepou oblast v blízkém dosahu. Moderní systémy proto pracují v hybridním režimu: pro blízký dosah se vysílá krátký nemodulovaný impulz a pro větší vzdálenosti se přepíná na dlouhý modulovaný impulz.[1]
Výběr vhodných průběhů signálu a potlačení postranních laloků
Aby se rušivé časové postranní laloky snížily na úroveň pod −55 až −70 dB, která je pro meteorologické radary nezbytná, a rovnoměrně rozložily v čase, jednoduché fázové kódy, například Barkerovy kódy (při délce 13 dosahují nejvýše −22,3 dB), pro meteorologickou praxi nevyhovují, nebo se hodí jen pro radary s velmi krátkým dosahem. Místo nich se používají speciálně optimalizované průběhy signálu a filtrační metody:
- Nelineární frekvenční modulace (NLFM): Na rozdíl od klasického lineárního chirpu (LFM), který bez dalších opatření dosahuje potlačení postranních laloků pouze asi −13,2 dB, se u NLFM rychlost změny frekvence během impulzu upravuje do tvaru písmene S. Výkonové spektrum tak získává zvonovitý tvar již při vysílání, což ve filtru Matched Filter vede k velmi nízkým a rovnoměrně rozloženým postranním lalokům, aniž by dodatečné amplitudové váhování způsobovalo ztrátu poměru signálu k šumu (Mismatch Loss).
- Lineární chirp (LFM) s amplitudovým okénkováním: Použije-li se klasický lineární chirp, musí se přijímaný signál v kompresním filtru váhovat speciální okénkovou funkcí (např. Taylorovým, Hammingovým nebo Blackmanovým oknem). Tím se postranní laloky spolehlivě potlačí a rovnoměrně rozloží na nízké úrovni, ale hlavní maximum se mírně rozšíří (trochu horší rozlišovací schopnost v dálce) a citlivost se sníží asi o 1 až 2 dB.
- Polyfázové kódy a komplementární posloupnosti: Polyfázové kódy, jako například Frankův kód, kódy P3 nebo P4, vykazují podstatně lepší autokorelační vlastnosti a nižší citlivost na Dopplerův posuv než jednoduché binární kódy. V novějších systémech se navíc využívají komplementární kódy (například Golayovy posloupnosti nebo Weltiho kód) nebo jiné speciálně optimalizované průběhy signálu, většinou založené na variantách chirpu. U těchto komplementárních kódů se mohou postranní laloky dvou po sobě následujících impulzů v ideálním případě navzájem vyrušit – u meteorologických cílů to však funguje jen omezeně kvůli rychlé dekorelaci dešťových kapek mezi dvěma impulzy. V praxi proto převažují signály NLFM nebo okénkované signály LFM.[1]
Příklady meteorologických radarů s kompresí impulzů
Obrázek 1: MP-PAWR: polovodičový meteorologický radar s fázovanou anténní soustavou
Zatímco vnitroimpulzní modulace byla zpočátku zaváděna především u kompaktních systémů pro krátký dosah a systémů s fázovanou anténní soustavou v pásmu X (například u japonských radarů PAWR a MP-PAWR), díky výkonným polovodičům z nitridu gallia (GaN) se tato technika mezitím prosadila také u meteorologických radarů s velkým dosahem v pásmech C a S:
- Pásmo X (krátký až střední dosah): Systémy, jako je MP-PAWR (Multi-Parameter Phased Array Weather Radar), využívají kompresi impulzů spolu s elektronickým vychylováním svazku,[5] aby i při omezeném špičkovém výkonu velkého počtu jednotlivých modulů dokázaly vytvářet prostorové 3D skeny s vysokým rozlišením během pouhých 30 sekund.
- Pásmo C (střední až velký dosah): Moderní komerční systémy, například Vaisala WRS300, řada Endurance společnosti EEC nebo radary v pásmu C firmy Meteopress, zcela nahrazují klasické magnetrony polovodičovými vysílači. Dosahují dosahu přes 250 až 400 km tím, že v hybridním režimu kombinují krátké nemodulované impulzy pro blízký dosah s dlouhými impulzy modulovanými NLFM pro větší vzdálenosti.
- Pásmo S (velký dosah / národní sítě): Také pro radary v pásmu S, kde je útlum obzvlášť malý (vlnová délka kolem 10 cm, dosah přes 450 km), existují polovodičové varianty (např. od EEC nebo Meteopress). Pro americký radar WSR-88D (NEXRAD) byly navíc zkoumány speciální průběhy signálu pro kompresi impulzů, které splňují mimořádně přísné požadavky na potlačení postranních laloků, aby v budoucnu mohly nahradit klasické klystronové vysílače.
Sources and ressorces:
- G. L. Austin: „Pulse Compression Systems for Use with Meteorological Radars“, Radio Science, Vol. 9, No. 1, 1974, S. 29–33. (DOI: 10.1029/RS009i001p00029)
- Sebastián M. Torres, Christopher D. Curtis, David Schvartzman: „Requirement-Driven Design of Pulse Compression Waveforms for Weather Radars“, Journal of Atmospheric and Oceanic Technology, Vol. 34, No. 6, 2017, S. 1351–1369. (NOAA Full Text PDF)
- Cesar M. Salazar Aquino, Boonleng Cheong, Robert D. Palmer: „Progressive Pulse Compression: A Novel Technique for Blind Range Recovery for Solid-State Radars“, Journal of Atmospheric and Oceanic Technology, Vol. 38, No. 9, 2021, S. 1599–1611. (NOAA Full Text PDF)
- Cesar M. Salazar, Boonleng Cheong, Robert D. Palmer, David Schvartzman, Alexander V. Ryzhkov: „Improvements in the Compression Filter and Calibration Factor of the Progressive Pulse Compression Technique“, IEEE Transactions on Geoscience and Remote Sensing, Vol. 62, 2024, S. 1–14, Article 5101814. (NOAA Full Text PDF)
- Robert Palmer, David Bodine, Pavlos Kollias, David Schvartzman, Dusan Zrnić, Pierre Kirstetter, et al., „A Primer on Phased Array Radar Technology for the Atmospheric Sciences,“ Bulletin of the American Meteorological Society, vol. 103, no. 10, pp. E2391 - E2416, 2022. (NOAA Full Text PDF)