Odrazivost
Obrázek 1: Možný počet vodních kapek (N) na metr krychlový ve vztahu k jejich průměru (D) pro dva příklady typů srážek (podle Marshalla a Palmera).
Obrázek 1: Možný počet vodních kapek (N) na metr krychlový ve vztahu k jejich průměru (D) pro dva příklady typů srážek (podle Marshalla a Palmera)[1]
Odrazivost
Odrazivost (Z) je mírou efektivního zpětného rozptylového průřezu cílů, které lze detekovat meteorologickým radarem, a je srovnatelná s efektivní odraznou plochou u přehledového radaru. Představuje výkon zpětně rozptýlený hydrometeory (vodními kapkami, sněhovými krystaly, kroupami a krupkami). Odrazivost je definována jako celková zpětně rozptylující plocha malých částic v jednom krychlovém metru s dielektrickou konstantou větší než nula. Tato hodnota je úměrná šesté mocnině průměru objektu se sférickým tvarem. Protože každá dešťová kapka nebo sněhová vločka má jiný průměr, nelze tuto hodnotu jednoduše vynásobit počtem objektů. Odrazivost je tedy součtem všech jednotlivých objektů v objemu jednoho krychlového metru, přičemž se vychází z modelu rozdělení různých velikostí kapek:
kde
N0 = parametr tvaru (mm-7-µ·m3)
D = průměr kapky (mm)
Λ = strmost exponenciální funkce (mm-1)(1)
Odrazivost Z závisí na velikosti a počtu dešťových kapek v jednotce objemu a její jednotkou je mm⁶·m⁻³. Je úměrná energii, kterou všechny rozptylující částice v objemu impulzu rozptylují zpět k anténě. Nejsou-li kapky kulové, představuje D průměr objemově ekvivalentní koule.
Vztah mezi odrazivostí a intenzitou srážek
Odrazivost změřená radarem musí být nyní uvedena do vztahu s množstvím srážek, které dopadá na zemský povrch. Intenzita srážek R závisí na počtu dešťových kapek v měřeném objemu a také na jejich rychlosti pádu v(D), která je rovněž závislá na velikosti kapek. Objem dešťové kapky je úměrný D3:
Poměr odrazivosti k intenzitě srážek
Protože energie přijímaná anténou závisí na mnoha faktorech, byla pro meteorologické cíle odrazivost definována tak, že všechny ostatní vlivy byly zahrnuty pouze do jednoho koeficientu a exponentu. Odrazivost tak závisí už jen na vlastnostech cílů. Při dešti je tím větší, čím více a čím větší dešťové kapky jsou ve vzduchu. Obvykle se udává v logaritmické jednotce dBZ, kde dB je běžná zkratka pro decibel a Z označuje odrazivost.
Odrazivost (Z) nebo její logaritmická hodnota (dBZ) může být pomocí následujícího vztahu převedena na intenzitu srážek (R, v [mm/h]):
Dlouhodobými pozorováními bylo stanoveno velké množství různých hodnot pro a a b. Tyto hodnoty jsou individuálně nastaveny pro každou radarovou stanici (u mobilních zařízení také pro každé stanoviště) a jsou uloženy v tabulce.
- a je pro letní déšť 300, pro zimní déšť 200 a pro sníh 1800
- b je pro letní déšť 1,5, pro zimní déšť 1,6 a pro sníh 2,2
V závislosti na konfiguraci radaru a konkrétní meteorologické situaci mohou vznikat nejednoznačnosti. Pro kvantitativní analýzu intenzity srážek je proto nutné využívat i další srovnávací měření.
Srovnání odrazivosti
Radar se stal v meteorologii důležitým nástrojem pro měření srážek a odhalování nebezpečných povětrnostních jevů. Bouře, orkány a podobné jevy vznikají přenosem tepelné energie ze zemského povrchu nebo teplých moří do atmosféry. Když teplé a vlhké vzduchové hmoty stoupají vzhůru, vodní pára kondenzuje, vytváří oblaky a uvolňuje latentní teplo.
Bouře je velmi dynamický jev: roste, dosáhne svého vrcholu, poté slábne a nakonec zaniká. Nejde tedy o stabilní objekt, který se pouze pohybuje ve směru větru. Meteorologický radar proto musí oblohu skenovat dostatečně často, aby dokázal sledovat rychlé změny meteorologické situace.
Je běžnou praxí vydávat výstrahy před nebezpečným počasím v pětiminutových intervalech. Pro měření srážek však postačuje aktualizace každých 15 minut. Ani za období 24 hodin tak nevznikne nepřehledné množství dat.
Od meteorologického radaru se očekává, že bude intenzitu srážek nejen zjišťovat, ale především měřit! Proto musí být přesně kalibrován a musí mít široký dynamický rozsah (60 až 100 dB nebo více), aby spolehlivě zachytil jak slabý déšť na velké vzdálenosti, tak silný déšť v blízkém okolí. Na rozdíl od meteorologických jevů se rušivé odrazy od letadel, ptáků nebo pevných pozemních cílů obvykle zobrazují jednotlivě nebo jako malé skupiny. Srážky jsou však rozloženy na rozsáhlém prostoru a jejich částice mohou mít velmi různorodé tvary (vodní kapky, ledové krystaly, kroupy, sníh nebo jejich kombinace).
Z tohoto důvodu (a také kvůli proměnlivému rozdělení velikostí vodních kapek) neexistuje jednoznačný kvantitativní vztah mezi množstvím srážek a amplitudou radarového echa.
Případ A |
Zobrazuje slabou oblačnost bez srážek. Přijatý signál bude poměrně slabý. |
![]() |
Případ B |
Tento případ představuje oblačnost s určitým množstvím srážek (například slabý déšť nebo mrholení). V tomto případě lze očekávat podstatně silnější radarové echo. |
![]() |
Případ C |
Tento případ zobrazuje hustou oblačnost s velkým množstvím srážek. Může se jednat například o silnou bouřku. Hustota takového oblaku je velmi vysoká, proto bude přijaté radarové echo velmi intenzivní. |
![]() |
Tabulka 1: Přiřazení intenzity přijatého echa k možným meteorologickým jevům
Na základě zkušeností a měření při různých vysílacích frekvencích lze vytvořit tabulku, která umožňuje přiřadit intenzitu přijatého radarového echa a odrazivost možným meteorologickým jevům, a tím identifikovat přijaté echo.
Je však třeba mít na paměti, že intenzitu přijatých ech od různých meteorologických jevů nelze jednoznačně přiřadit do přesně definované tabulky, takže tato tabulka slouží pouze jako orientační pomůcka.
Odrazivost meteorologických jevů
Samotná hodnota naměřené odrazivosti obvykle nestačí ke spolehlivé identifikaci různých druhů meteorologických jevů (jinak by byl výsledek příliš nepřesný). Proto se často používají doplňkové metody, například měření Dopplerovy frekvence nebo měření v různých polarizačních rovinách.
Důležitý je také typ a složení dešťových oblaků. Velikost kapek významně ovlivňuje útlum i odrazivost meteorologického jevu. Navíc lze podle množství srážek poměrně spolehlivě předpokládat, jaké spektrum velikostí kapek bude přítomno. Pokud je tato informace známa, lze odhadnout jejich odrazivost a porovnáním se známými modely určit také množství srážek.
Očekávané procentuální zastoupení vodních kapek různých velikostí při různých intenzitách srážek je uvedeno v následující tabulce:
| Průměr kapek (D - cm) |
Množství srážek (mm/h) | |||
| 0,25 | 1,25 | 2,5 | 12,5 | |
| procentuální zastoupení vodních kapek dané velikosti | ||||
| 0,05 | 28,0 | 10,9 | 7,3 | 2,6 |
| 0,10 | 50,1 | 37,1 | 27,8 | 11,5 |
| 0,15 | 18,2 | 31,3 | 32,8 | 24,5 |
| 0,20 | 3,0 | 13,5 | 19,0 | 25,4 |
| 0,25 | 0,7 | 4,9 | 7,9 | 17,3 |
| 0,30 | - | 1,5 | 3,3 | 10,1 |
| 0,35 | - | 0,6 | 1,1 | 4,3 |
Tabulka 2: Statistické rozdělení velikosti vodních kapek
Na základě těchto informací lze odhadnout odrazivost při jiných intenzitách srážek. Znalost složení oblaků rovněž umožňuje jejich podrobnější modelování a klasifikaci.
Je také nutné zohlednit teplotu. Útlum elektromagnetických vln závisí na teplotě.
Chyby odhadu
Je třeba mít na paměti, že určování různých meteorologických jevů na základě přijatých radarových ech neposkytuje příliš přesné výsledky. Podle jednoho zdroje (MIT Labs, USA) může použití předem definovaných stupnic vést k chybám v rozsahu 50 až 100 %! Tyto výsledky lze však výrazně zlepšit optimalizací meteorologických stanic, které využívají přímé fyzikální metody měření (například množství srážek se zde určuje s přesností 5 až 10 %). Další kvalitní interpolační metody mohou tyto chyby snížit na 20 až 50 %. I zde však výsledek závisí na přesnosti získávání a zpracování dat a také na optimální poloze radarové stanice.
Krupobití
Detekce oblastí s krupobitím je důležitou funkcí meteorologického radaru. Některé metody jeho rozpoznávání však vyžadují složitější radarové systémy.
Tabulka intenzity radarových ech
Důležité! Hodnoty odrazivosti různých meteorologických jevů lze porovnávat pouze relativně, protože radarové echo silně závisí na frekvenci a údaje ze dvou různých radarových stanovišť se s velkou pravděpodobností nebudou shodovat!
Každá meteorologická radarová stanice používá tabulku velikostí radarových ech, která umožňuje z intenzity odražených signálů přijatých anténou odvodit různé druhy meteorologických jevů. Tato tabulka slouží k odlišení meteorologických dat od jiných objektů a k interpretaci radarového obrazu zobrazeného na monitoru.
| Odrazivost | Meteorologický jev / objekt |
|---|---|
| nejsilnější odraz
▼▼▼▼▼▼ ▼▼▼▼▼ ▼▼▼▼ ▼▼▼ ▼▼ ▼ nejslabší odraz |
odrazy od zemského povrchu |
Tabulka 3: Odrazivost v závislosti na meteorologickém jevu
Každý objekt má určitou hodnotu odrazivosti. Echo přijaté anténou, které se liší svou intenzitou a tvarem, lze proto interpretovat a vyvozovat z něj závěry o druhu a intenzitě meteorologického jevu.
Poznámka: Je třeba zdůraznit, že odrazivost je pouze přibližně odhadovaná veličina. Optimalizace systému se často provádí pomocí meteorologických údajů z jiných senzorů (například z klasických meteorologických stanic nezávislých na radaru), aby byl zajištěn optimální provoz meteorologického radaru. (To vždy platí pro konkrétní umístění radarové stanice.)
Všechny druhy meteorologických jevů a objektů způsobují určitý rozsah odražené energie. Jednoznačně rozpoznatelné pevné cíle, stejně jako pohyblivé i nepohyblivé objekty na zemském povrchu, vytvářejí nejsilnější radarová echa.
Tato tabulka porovnává radarová echa pouze pro srážky. Samozřejmě existují i jiné druhy meteorologických jevů, ty však v této tabulce nejsou zahrnuty.
Déšť se nejčastěji určuje pomocí vztahu mezi odrazivostí (Z v mm⁶/m⁻³) a intenzitou srážek (R v mm / h-1). Předem definované tabulky odrazivosti se používají na každé meteorologické radarové stanici jako základ pro prvotní interpretaci a výpočty.
Intenzitu srážek R lze vypočítat z odrazivosti Z
pomocí následujícího empirického vztahu:
Z = aRb
kde a a b jsou konstanty
a R představuje intenzitu srážek v mm/h.
(Konstanty a a b
byly empiricky stanoveny pro různé druhy srážek.)
Přesný vztah mezi odrazivostí a množstvím srážek je však obtížné určit
(jde o několik velkých kapek, nebo o mnoho malých?).
Například jedna kapka o průměru 5 mm a hmotnosti 65 mg
má stejnou odrazivost jako 15 625 kapek o průměru 1 mm,
jejichž celková hmotnost činí již 8180 mg.
| Déšť stratiformní | Z = 200·R1,6 |
| Déšť orografický | Z = 31·R1,71 |
| Bouřka konvektivní | Z = 286·R1,37 |
| Sníh | Z = 2000·R² |
Tabulka 4: Typické hodnoty pro různé druhy srážek
Kromě toho existují i další druhy meteorologických jevů,
které mohou systémy meteorologických radarů identifikovat
(i když tato možnost není dostupná u všech radarů,
protože závisí na frekvenčním pásmu, účelu použití a softwaru radarové stanice).
Patří mezi ně například:
- déšť (nebo bouřka), určovaný podle vztahu mezi množstvím srážek a amplitudou přijatého echa. Déšť se obvykle rozděluje do šesti stupňů intenzity (slabý, mírný, silný, velmi silný, intenzivní a extrémní). Například FAA vydala klasifikační stupnici ve formě informačního oběžníku.
- oblaky bez srážek (tvořené vodními kapkami nebo ledovými krystaly)
- mlha a námrazová mlha – údaje, které někdy zahrnují i odhadovanou hodnotu dohlednosti.
- turbulence za jasného počasí (pouze v určitých frekvenčních pásmech – nejúčinnější systémy pro detekci turbulencí za jasného počasí pracují v pásmu L!)
Pokud nejsou k dispozici žádné doplňující informace, lze v podmínkách mírného klimatického pásma použít standardní hodnotu Z = 200·R1,6. Obvykle se Z udává v logaritmické stupnici: ZdB = 10 log Z.