www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Radarové antény

Messungen mit dem Oszilloskop

Měření osciloskopem

Obrázek 1: Katodová trubice 8LO4I starého osciloskopu

Obrázek 1: Katodová trubice 8LO4I starého osciloskopu

Měření osciloskopem

Jak napovídá samotný název, osciloskop se používá k zobrazování (elektrických) kmitů (oscilací).

Přístroje starších generací k tomu používaly katodovou trubici. V ní byl vychylován elektronový paprsek, který dopadal na luminiscenční stínítko (luminiscence: absorpce energie v látce s následným vyzářením ve viditelné oblasti spektra). U osciloskopu s katodovou trubicí se kinetická energie elektronů převádí většinou na nazelenalé světlo. Vychylování bylo možné provádět elektrickými i magnetickými poli. U osciloskopu s katodovou trubicí se elektronový paprsek vychyluje v závislosti na měřeném signálu, zatímco jeho intenzita zůstává konstantní.

Obrázek 2: Moderní čtyřkanálový osciloskop s plochou obrazovkou

Obrázek 2: Moderní čtyřkanálový osciloskop s plochou obrazovkou

Modernější osciloskopy používají plochou obrazovku podobnou počítačovému monitoru. V přístroji pracuje také procesor, který z měřeného signálu vytváří názorné zobrazení. Jeho funkce jsou určeny softwarem použitým v přístroji. Díky tomu jsou moderní osciloskopy také univerzálněji použitelné.

Téměř každý osciloskop nabízí dva následující provozní režimy: normální režim a režim X-Y.

Normální režim
Normální režim

Obrázek 3: Osciloskop v normálním režimu

V tomto provozním režimu se elektronový paprsek pohybuje rovnoměrně zleva doprava. Doba jednoho průběhu může být nastavena od několika mikrosekund až po několik sekund. Svislá poloha paprsku je řízena zkoumaným signálem: poloha na obrazovce je přímo úměrná okamžité hodnotě vstupního napětí. Faktor úměrnosti, tedy rozsah napětí zobrazovaný na obrazovce, lze nastavit v rozsahu od milivoltů do voltů. Výsledný obraz na obrazovce představuje časový průběh vstupního napětí (diagram čas–napětí).

Je-li měřený signál periodický, například sinusový nebo tvořený sledem impulzů, lze jej synchronizovat s vodorovným pohybem elektronového paprsku.

Za tímto účelem se paprsek nechá čekat na levém okraji obrazovky, dokud nepřijde spouštěcí signál („trigger“ znamená „spouštěč“). Při interním spouštění vzniká spouštěcí signál porovnáním měřeného napětí se spouštěcí úrovní, tedy konstantním nastavitelným napětím. Změní-li se znaménko jejich rozdílu z - na + nebo naopak, podle nastavení, dojde ke spuštění. Přitom mínus a plus odpovídají určitým hodnotám napětí, například 0 voltů a 5 voltů. Není důležité, pokud během jednoho průběhu vznikne spouštěcí signál několikrát. Pokud však během jedné periody dojde ke spuštění několikrát, vzniká fázově posunuté překrytí. Alternativně k internímu spouštění lze spouštěcí signál přivést také zvenčí; v takovém případě se hovoří o externím spouštění.

Režim X-Y
Lissajousův obrazec

Obrázek 4: Lissajousův obrazec

Režim X-Y je velmi zajímavý způsob použití, který však v měřicí praxi zcela ztratil svůj význam.

V režimu X-Y je paprsek řízen jak ve směru X (vodorovně), tak ve směru Y vždy jedním měřeným signálem. To umožňuje zobrazit jeden signál jako funkci jiného signálu, například diagram proud–napětí. Rozsah zobrazení lze v obou směrech opět nastavovat nezávisle. V tomto režimu se spouštění nepoužívá.

Jsou-li na vstupy X a Y přivedena dvě sinusová napětí, vznikne takzvaný Lissajousův obrazec. Mají-li obě sinusová napětí přesně stejnou frekvenci, zobrazí se na obrazovce pouze přímá diagonální čára. Existuje-li mezi oběma sinusovými napětími stejné frekvence fázový rozdíl, vznikne elipsa nebo dokonce kružnice. Při rozdílných frekvencích vznikne obrazec podobný tomu, který je znázorněn na obrázku 4.

V době, kdy ještě neexistovaly spektrální analyzátory a čítače frekvence

představoval tento postup například jednu z možností porovnávání frekvencí. Fázová měření se dnes lépe provádějí pomocí vektorových analyzátorů sítě (VNA).