www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Radarové antény

Měření napětí a proudu

RL

Obrázek 1: Měření napětí

RL

Obrázek 1: Měření napětí

Měření napětí a proudu

Při měření napětí nebo proudu se měřená veličina vyjadřuje ve vztahu k příslušné měřicí jednotce. Napětí se tedy zobrazuje jako násobek jednoho voltu nebo jako jeho zlomek. Proud se měří v ampérech.

Měření napětí

Při měření napětí se měřicí přístroj zapojuje paralelně k zátěži, například rezistoru, nebo ke zdroji napětí. Aby měřicí přístroj zbytečně nezkresloval výsledek měření, měl by mít co největší vnitřní odpor. Měřicí přístroj je totiž zapojen paralelně k rezistoru a také jím protéká určitý proud. Pro zdroj napětí to znamená, že je zatěžován celkovým proudem rezistorem a měřicím přístrojem, takže se hodnota napětí mění, i když někdy jen nepatrně.

V praxi platí, že čím menší je měřené napětí, tím větší je zkreslující vliv měřicího přístroje.

U některých měřených hodnot napětí je však přesnost měření druhořadá. To obvykle platí pro napájecí napětí: například elektronice zpravidla nevadí, zda je místo 5 voltů napájecího napětí k dispozici pouze 4,95 nebo 5,05 voltu. Existují však také napětí, která musí být nastavena co nejpřesněji. To platí zejména pro referenční napětí, například u analogově-digitálních převodníků, která by měla být nastavena s přesností až na jednu tisícinu voltu.

U starších analogových měřicích přístrojů je třeba dbát na správnou volbu měřicího rozsahu podle očekávaného výsledku. U neznámých napětí se musí začít největším měřicím rozsahem a ten se postupně zmenšuje, dokud analogová ručka neukazuje přibližně 2/3 plné výchylky. Teprve potom je výsledek měření dostatečně přesný!

Měřicí zdířky pro
napětí

Obrázek 2: R&S® Scope Rider je přenosný osciloskop s možností přímého měření proudu, napětí a odporu.
(S laskavým svolením společnosti Rohde & Schwarz)

Měřicí zdířky pro
napětí

Obrázek 2: R&S Scope Rider je přenosný osciloskop s možností přímého měření proudu, napětí a odporu.
(S laskavým svolením společnosti Rohde & Schwarz)

Moderní měřicí přístroje mají většinou digitální zobrazení výsledku měření. Také automaticky přepínají měřicí rozsah, pokud to měřené napětí vyžaduje. To je sice pohodlné, má to však i jednu nevýhodu: i když by v měřicím bodě vůbec nemělo být žádné napětí, měřicí přístroj přesto může nějakou hodnotu zobrazit: nejčastěji napětí v dolní části milivoltového rozsahu způsobené velmi malými svodovými proudy. Bohužel bývá často velmi malý také symbol, který označuje měřicí rozsah (mV). Je proto třeba pozorně sledovat, co měřicí přístroj skutečně zobrazuje.

Měření napětí osciloskopem

Každý osciloskop je vhodný také k přímému měření stejnosměrného nebo střídavého napětí na obrazovce. Osciloskop musí být přepnut do režimu, ve kterém se zobrazují také stejnosměrná napětí. Poté se zvolí vhodné měřítko, při němž toto stejnosměrné napětí vytvoří na obrazovce vodorovnou čáru. Měřítko, například 1 volt na dílek, pak určuje velikost napětí: 5 dílků tedy přesně odpovídá 5 voltům. Při měření střídavého napětí se však tímto způsobem měří špičkové napětí US. Efektivní napětí Ueff se pak musí vypočítat. Pro sinusové napětí přibližně platí:

Ueff ≈ 0,707· US (1)

Existují také multifunkční měřicí přístroje, které mohou například v přístroji beztak potřebný analogově-digitální převodník využít také k přímému měření napětí (viz obrázek 2). To je velmi praktické, protože pokud se měřicím přístrojem provádí měření například na otočné plošině radarové antény na vysoké věži, může se tím ušetřit sestup dolů pro další měřicí přístroj.

RL

Obrázek 3: Měření proudu

RL

Obrázek 3: Měření proudu

Měření proudu

Při měření proudu se měřicí přístroj většinou zapojuje sériově do elektrického obvodu. To znamená, že se elektrický obvod rozpojí a na toto místo se vloží měřicí přístroj. Měřicí přístroj by zde měl mít co nejmenší vnitřní odpor, aby co nejméně ovlivňoval celkový odpor, tedy aby nezkresloval výsledek měření.

Proto se v měřicím přístroji obvykle používá extrémně malý sériový měřicí odpor. Měřicí přístroj pak ve skutečnosti měří pouze úbytek napětí na tomto malém odporu a podle Ohmova zákona přepočítá výsledek na hodnotu proudu.

Pro velmi velké proudy lze použít také jiný princip měření: takzvané klešťové měření proudu. Klešťový ampérmetr měří proud rovněž pouze nepřímo, protože ve skutečnosti měří magnetické pole vznikající průchodem proudu vodičem a převádí je na hodnotu proudu. Lze jej však použít pouze tehdy, když je možné kleštěmi obepnout jediný vodič. Vícežilový kabel způsobí chybné měření.

Měření odporu

Měření ohmického odporu patří mezi funkce většiny multimetrů. Existují dvě možnosti měření:

  1. Rezistor je zatížen konstantním proudem známé hodnoty ze zdroje konstantního proudu. Výsledek měření je úměrný úbytku napětí na rezistoru (jak je znázorněno na obrázku 1). Z toho lze vypočítat hodnotu odporu.
  2. Rezistor je zatížen konstantním regulovaným napětím známé hodnoty. Výsledek měření je úměrný proudu protékajícímu rezistorem (jak je znázorněno na obrázku 3). Z toho lze vypočítat hodnotu odporu.
Měření kapacity

V zásadě se toto měření podobá měření odporu, pouze se místo stejnosměrného proudu používá střídavý proud známé frekvence. Měří se tedy takzvaná reaktance (odpor pro střídavý proud) kondenzátoru a z ní se při známé frekvenci vypočítá jeho kapacita.

Při měření multimetrem jde ovšem spíše o odhad než o přesné měření. Přesto lze tímto měřením zjistit, zda je kondenzátor ještě funkční, nebo nikoli.