www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Radarové antény

Tranzistory řízené elektrickým polem s pn přechodem
Kolektor
Báze
Emitor
Drain
Hradlo
Source

Obrázek 1: Porovnání schématických značek bipolárního tranzistoru a tranzistoru řízeného elektrickým polem

Kolektor
Báze
Emitor
Drain
Hradlo
Source

Obrázek 1: Porovnání schématických značek bipolárního tranzistoru a tranzistoru řízeného elektrickým polem

Přestože bipolární (npn/pnp) tranzistory způsobily revoluci ve vývoji elektroniky, mají jednu zásadní nevýhodu. Nízkoohmový přechod báze-emitor způsobuje v zesilovací technice problémy s impedančním přizpůsobením, protože například silně zatěžuje vysokoohmové rezonanční obvody a zhoršuje tak jejich činitel jakosti. Na rozdíl od bipolárního tranzistoru, jehož zesílení je řízeno bázovým proudem, se u tranzistoru řízeného elektrickým polem (FET) používá k řízení proudu drain-source elektrostatické pole, tedy napětí hradla.

Jeden typ tranzistoru řízeného elektrickým polem, Junction FET (JFET), s jeho vývody je na obrázku 1 porovnán s bipolárním tranzistorem. Vývod „hradlo” svou funkcí odpovídá bázi, zatímco „source“ a „drain” odpovídají emitoru a kolektoru bipolárního tranzistoru.

Drain
Hradlo
Source
n-dotovaný
křemík
n-kanál
p-dotovaný
materiál
(difundovaný)

Obrázek 2: Schématická struktura JFET

Drain
Hradlo
Source
n-dotovaný
křemík
n-kanál
p-dotovaný
materiál
(difundovaný)

Obrázek 2: Schématická struktura JFET

Obrázek 2 ukazuje schématickou strukturu JFET. Substrát je tvořen n-dotovaným nebo p-dotovaným polovodičovým materiálem, zpravidla křemíkovou destičkou. Z obou stran jsou do tohoto nosného materiálu difundovány oblasti z opačně dotovaného polovodičového materiálu. Obě oblasti jsou elektricky propojeny a tvoří vývod „hradlo”. Těmito dvěma oblastmi se průřez nosného materiálu zmenšuje na úzký kanál. Na obrázku 2 je tento kanál tvořen n-dotovaným materiálem, proto se tento JFET označuje také jako JFET s n-kanálem.

U JFET s p-kanálem je nosný materiál, a tedy i kanál, tvořen p-dotovaným polovodičovým materiálem, zatímco vývod „hradlo” je tvořen n-dotovaným materiálem. Stejně jako u bipolárních tranzistorů se oba typy liší polaritou napětí, což je ve schématické značce vyjádřeno směrem šipky, která vždy směřuje k n-dotovanému materiálu. To znamená, že u JFET s n-kanálem směřuje šipka k drain- source- kanálu, zatímco u JFET s p-kanálem směřuje od kanálu k vývodu hradla.

Princip činnosti

Klíčový prvek funkce již byl uveden výše: drain- source- kanál, jehož průřez je řízen napětím přivedeným na vývod hradla, jak je při podrobnějším pohledu patrné na obrázcích 3 a 4.

Drain
Hradlo
Source
VDD=+5V
Oblasti
prostorového
náboje

Obrázek 3: JFET bez předpětí hradla

Drain
Hradlo
Source
VDD=+5V
VGG=-1V
Oblasti
prostorového
náboje

Obrázek 4: JFET s předpětím hradla v závěrném směru

Drain
Hradlo
Source
VDD=+5V
Oblasti
prostorového
náboje

 
Obrázek 3: JFET bez předpětí hradla

Drain
Hradlo
Source
VDD=+5V
VGG=-1V
Oblasti
prostorového
náboje

Obrázek 4: JFET s předpětím hradla v závěrném směru

Na obrázku 3 jsou vývod hradla a vývod source na stejném potenciálu, zde na potenciálu země. Vlivem napětí mezi drainem a source protéká polovodičovým krystalem proud. Za těchto napěťových podmínek je typický odpor mezi drainem a source přibližně 500 Ω. Miliampérmetr zapojený do tohoto obvodu tedy při napětí drainu (VDD) 5 V ukazuje proud (ID) přibližně 10 mA. Bez řídicího napětí na vývodu hradla je tedy JFET vodivý.

Na obrázku 4 je na vývod hradla přivedeno předpětí (VGG) o velikosti jednoho voltu, polarizované v závěrném směru. Toto předpětí zvětšuje oblasti prostorového náboje, tedy závěrné vrstvy pn přechodů obou oblastí, jak již bylo popsáno u kapacitní diody. Tím se zmenšuje účinný vodivý průřez n-kanálu, protože je k dispozici méně nosičů náboje. Tím se také zvětšuje odpor n-kanálu a protéká menší proud.

Zvětšení záporného předpětí tento účinek zesílí a při dalším zvětšování záporného předpětí může proud drain- source dokonce zcela zaniknout. Toto napětí závisí na typu tranzistoru a nazývá se „pinch-off“ napětí. Předpětí na obrázku 4 o velikosti -1 V je však příliš malé, takže proud stále protéká. Z původních 10 mA však klesl přibližně na 5 mA. Vnitřní odpor JFET se tedy musel zvýšit z 500 Ω přibližně na 1 kΩ.

Toto měření ukazuje, že JFET pracuje podobně jako bipolární tranzistor, přestože jeho konstrukce se od něj zásadně liší. Jak již bylo uvedeno, výhodou tranzistoru řízeného elektrickým polem je jeho vysoká vstupní impedance. pn přechod mezi hradlem a source pracuje v závěrném směru, takže protéká závěrný proud, který zde činí přibližně 0,5 µA. Podle Ohmova zákona tedy vstupní odpor (1 V / 0.5 µA) činí 2 MΩ. Naproti tomu by za podobných podmínek v bipolárním tranzistoru protékal bázový proud až jeden miliampér, takže jeho vnitřní odpor by byl přibližně 1 kΩ.

Funkce dosud vysvětlená na příkladu JFET s n-kanálem platí v podobné podobě také pro JFET s p-kanálem. Protože jsou však jeho nosný materiál a difundované vývody hradla tvořeny opačně dotovaným polovodičovým materiálem, musí být obrácena také polarita provozních napětí. JFET s p-kanálem tedy vyžaduje záporné napětí drainu (VDD) a kladné předpětí na vývodu hradla. Proud tedy v JFET s p-kanálem protéká od drainu ke source.

Použití JFET jako zesilovače
vstup
výstup

Obrázek 5: Zesilovací obvod s JFET

vstup
výstup

Obrázek 5: Zesilovací obvod s JFET

Na obrázku 5 je znázorněno standardní zapojení zesilovacího stupně s JFET s n-kanálem typu BF245A. Tento zesilovací stupeň se vyznačuje vysokou vstupní impedancí a velkým napěťovým zesílením. Funkce tohoto zesilovacího stupně je srovnatelná s elektronkovým zesilovačem s triodou. C1 a C3 jsou vstupní a výstupní kondenzátory pro stejnosměrné oddělení. R1 je svodový rezistor hradla. Nastavuje stejnosměrný potenciál vstupu na 0V, tedy na zem, a zabraňuje příliš vysokému statickému vstupnímu napětí. Je také součástí vybíjecího obvodu vstupního kondenzátoru C1. Úbytek napětí na R2 způsobený klidovým proudem vytváří záporné předpětí pro hradlo tím, že source je nastaven na kladnější potenciál. C2 má velmi velkou kapacitu a zabraňuje tomu, aby rychlé změny proudu během zesilování signálu ovlivňovaly předpětí. (Pokud by chyběl, R2 by také způsoboval proudovou zápornou zpětnou vazbu a činitel zesílení by se výrazně zmenšil.) R3 je pracovní rezistor, který stejně jako u všech zesilovacích obvodů určuje klidový proud a tím i pracovní bod.

Uout
t
Uin
t

Obrázek 6: Fázový posun v zesilovači JFET

Změna fáze o 180° je zde stejná jako u emitor-bázového stupně bipolárního tranzistoru. Důvod této změny fáze je velmi jednoduchý: při změně vstupního signálu v kladném směru se toto napětí superponuje se záporným předpětím, takže se předpětí zmenší. Tím se zmenší závěrná vrstva v JFET a současně i jeho vnitřní odpor. Při stejném napětí drainu proto protéká větší proud než klidový proud. Větší proud však způsobí větší úbytek napětí na pracovním rezistoru R3, což znamená, že výstupní napětí klesá. Mezi vstupním a výstupním signálem tohoto zesilovacího stupně tedy vzniká změna fáze o 180°.

Uout
t
Uin
t

Obrázek 6: Fázový posun v zesilovači JFET