www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Radarové antény

PN přechod (diody)

Obrázek 1: Schematická značka a silně zvětšený obraz standardní diody

Schematická značka a silně zvětšený obraz standardní diody

Obrázek 1: Schematická značka a silně zvětšený obraz standardní diody

Jestliže se n-vodič a odpovídající p-vodič spojí do jednoho krystalového celku, vzniklý útvar se označuje jako pn přechod. V přechodové oblasti pn přechodu vzniká v důsledku difuze a současné rekombinace nosičů náboje vysokoohmová závěrná oblast. Šířku této závěrné oblasti lze řídit vnějším napětím. Obrázek 1 ukazuje schematickou značku polovodičové diody, která se skládá převážně z takového pn přechodu. Tato značka vznikla v době, kdy byly kovové hrotové diody ještě rozšířeným typem diod. Symbolická šipka představuje anodu (p-vodič) a vodorovná čára katodu (n-vodič). Pozor: elektronový proud se pohybuje proti směru šipky! Označení CR1 je alfanumerický kód z amerických elektrických schémat a znamená „Crystal Rectifier number one“, tedy dioda 1.

Oblast prostorového náboje

Abychom porozuměli fyzikálním dějům v pn přechodu, budeme nejprve uvažovat pn kombinaci, na kterou ještě není přiloženo žádné vnější napětí (obrázek 2a). Každý z obou polovodičových bloků je elektricky neutrální, protože v n-vodiči je stejně mnoho volných elektronů jako nepohyblivých kladných nábojů (iontů). Totéž platí pro p-vodič. V důsledku rozdílu koncentrací elektronů a děr v obou typech polovodičů mohou difuzí pronikat díry do n-oblasti a elektrony do p-oblasti.

Oblast
prostorového
náboje

Obrázek 2: pn přechod bez proudu
a) koncentrace nosičů náboje v p- a n-materiálu před difuzí
b) koncentrace v přechodové vrstvě po zahájení difuzního procesu
c) oblast prostorového náboje ochuzená o nosiče
d) rozložení náboje v oblasti prostorového náboje

pn přechod bez proudu
Oblast
prostorového
náboje

Obrázek 2: pn přechod bez proudu
a) koncentrace nosičů náboje v p- a n-materiálu před difuzí
b) koncentrace v přechodové vrstvě po zahájení difuzního procesu
c) oblast prostorového náboje ochuzená o nosiče
d) rozložení náboje v oblasti prostorového náboje

Tento proces je spojen s rekombinací nosičů náboje. Proto se hustoty nosičů náboje změní podle obrázku 2b.

Na první pohled by se mohlo zdát, že po krátké době už v obou polovodičových blocích nebudou žádné volné elektrony ani díry. To by skutečně nastalo, kdyby neexistoval proces, který difuzi zastaví.

Rekombinace pohyblivých nosičů náboje způsobuje, že ionizovaná příměsová místa již nejsou neutralizována a projeví se proto jako náboj. Obrázek 2c ukazuje, že se v přechodové oblasti vytváří prostorový náboj, takže rekombinace mohou probíhat jen v tenké přechodové vrstvě. Jestliže elektron pronikne do p-vodiče, je odpuzován záporným prostorovým nábojem, který tam vznikl. Nemůže proto proniknout hlouběji do p-materiálu. Stejně tak kladný prostorový náboj v n-oblasti brání hlubšímu pronikání děr do n-vodiče.

Elektrony a díry, které vznikají tvorbou párů uvnitř oblasti prostorového náboje, působí proti difuznímu proudu. Proud opačný vůči difuzi se označuje jako driftový proud. Difuzní a driftový proud vytvářejí dynamickou rovnováhu, pokud na diodu není přiloženo žádné napětí.


Propustná polarizace

Oblast
prostorového
náboje
původní
závěrná vrstva
tok proudu

Obrázek 3: Propustná polarizace

Propustná polarizace
Oblast
prostorového
náboje
původní
závěrná vrstva
tok proudu

Obrázek 3: Propustná polarizace

Je-li na pn přechod přiloženo předpětí v propustném směru, jsou elektrony a díry vytlačovány směrem k přechodové oblasti. Závěrná vrstva se zaplavuje nosiči náboje a odpor závěrné oblasti se zmenšuje. Rovnováha mezi driftovým a difuzním proudem je narušena ve prospěch difuzního proudu.

Kladný pól baterie se tedy připojí k p-vodiči a záporný pól k n-vodiči. Kladný potenciál kladného pólu odpuzuje kladné díry a vytlačuje je směrem do nitra materiálu, kde rekombinují se zápornými ionty.

Současně záporný potenciál katody odpuzuje elektrony směrem do nitra materiálu, kde rovněž rekombinují s kladnými ionty n-materiálu. Protože se na obou stranách snižuje počet nositelů prostorového náboje, tloušťka závěrné oblasti se výrazně zmenšuje, takže nosiče náboje mohou závěrnou oblastí procházet. Protéká přitom poměrně velký proud.

V pn přechodu vzniká v důsledku difuze a současné rekombinace nosičů náboje v přechodové oblasti vysokoohmová závěrná oblast. Šířku této závěrné oblasti lze řídit vnějším napětím. Při propustné polarizaci (kladný pól na p–vodiči, záporný pól na n–vodiči) mohou elektrony a díry procházet pn–přechodem.

V pn přechodu vzniká v důsledku difuze a současné rekombinace nosičů náboje v přechodové oblasti vysokoohmová závěrná oblast. Šířku této závěrné oblasti lze řídit vnějším napětím. Při propustné polarizaci (kladný pól na p–vodiči, záporný pól na n–vodiči) mohou elektrony a díry procházet pn–přechodem.

Je důležité si uvědomit, že proud v propustném směru je přenášen majoritními nosiči (dírami v p-materiálu a elektrony v n-materiálu). Při výrazném nárůstu napětí a proudu způsobují zahřívání polovodičového materiálu. Se zvyšující se teplotou se uvolňují další nosiče náboje a proud dále roste, dokud nedojde k tepelnému zničení polovodičového krystalu!

Závěrná polarizace

Oblast
prostorového
náboje
původní
závěrná vrstva

Obrázek 4: Závěrná polarizace diody

Závěrná polarizace diody
Oblast
prostorového
náboje
původní
závěrná vrstva

Obrázek 4: Závěrná polarizace diody

Při závěrné polarizaci (kladný pól na n–vodiči, záporný pól na p–vodiči) protéká pouze malý závěrný proud, který závisí na teplotě. Závěrný proud je určen vlastní vodivostí polovodičového materiálu.

Při závěrné polarizaci (kladný pól na n–vodiči, záporný pól na p–vodiči) protéká pouze malý závěrný proud, který závisí na teplotě. Závěrný proud je určen vlastní vodivostí polovodičového materiálu.

Je-li nyní záporný pól baterie připojen k p-vodiči a kladný pól k n-vodiči, jak ukazuje obrázek 4, jsou díry přitahovány k záporné elektrodě (katodě) a elektrony ke kladné elektrodě (anodě). V důsledku toho se přechodová vrstva ochuzená o nosiče náboje rozšiřuje a stává se vysokoohmovou. pn přechod je uzavřen.

Malý závěrný proud je způsoben tepelnou tvorbou párů uvnitř závěrné oblasti. Rovnováha je narušena ve prospěch driftového proudu. Při vyšší teplotě se tvorba párů zvyšuje a s ní i závěrný proud.

Obrázek 5 ukazuje I/U charakteristiku germaniové diody. Charakteristika ukazuje, že větší proud protéká pouze tehdy, když je kladný pól připojen k p-vodiči a záporný pól zdroje proudu k n-vodiči.

Obrázek 5: I/U charakteristika germaniové diody

Proudově-napěťová charakteristika germaniové diody

Obrázek 5: I/U charakteristika germaniové diody

Nyní je zřejmé, jaký význam má zavádění příměsových atomů do polovodičového materiálu. Bez nepohyblivých příměsových míst by se mezi polovodiči nevytvořila žádná závěrná vrstva. Vlastnost pn přechodu vést proud pouze jedním směrem má zásadní význam pro celou polovodičovou elektroniku. Rozhodující pokrok této technologie spočívá v tom, že elektrickou vodivost pevných látek lze velmi rychle měnit pomocí vnějšího napětí.

Mechanická konstrukce

Jednou z možností vytvoření pn přechodu je změnit při růstu polovodičového krystalu od určitého okamžiku kapalný výchozí materiál. Krystal, který například do té doby roste jako n-vodič, pak pokračuje v růstu jako p-vodič. Tímto způsobem lze vytvořit monokrystalické pn přechody s velmi velkou plochou, jaké se používají například při výrobě solárních článků.

Další možností je nanést na základní materiál z n-dotovaného germania malé množství germania smíchaného s indiem (n-dotovaného germania). Tato malá takzvaná „indiová kulička“ se zataví přesně dávkovaným zahřátím a částečně difunduje do základního materiálu. Toto je nejčastěji používaná forma pn přechodu u polovodičových diod.

Obrázek 6: Různé pn přechody
a) monokrystalický
b) indiová kulička
c) hrotová dioda

Různé druhy pn přechodů

Obrázek 6: Různé pn přechody
a) monokrystalický
b) indiová kulička
c) hrotová dioda

Hrotové diody jsou diody, u nichž je velmi tenký kovový drát přiveden na n-dotované germanium. Tento tenký drát je v germaniu upevněn silným proudovým impulzem, při kterém se základní materiál místně nataví. Protože tento pn přechod zaujímá mimořádně malou plochu, je tato konstrukce diody vhodná pro aplikace na velmi vysokých frekvencích.