pnp tranzistor
Obrázek 1: pnp tranzistor s předpětími
Obrázek 1: pnp tranzistor s předpětími
V principu pracuje pnp tranzistor stejně jako npn tranzistor. Protože je však pořadí oblastí jiné, tj. emitor, báze a kolektor jsou oproti npn tranzistoru dotovány opačně, je proud přenášen jinými nosiči náboje! Majoritními nosiči v pnp tranzistoru jsou díry. Aby však bylo toto děrové vedení vůbec možné, musí být obrácena také polarita předpětí. Připojení napětí je znázorněno na obrázku 1.
I zde lze pro zapamatování správné polarity připojení použít stejný postup jako u npn tranzistoru. Vývody tranzistoru se opět posuzují v pořadí „emitor-báze-kolektor“. Jak ukazuje obrázek 1, emitor označený prvním písmenem pnp posloupnosti oblastí má vůči bázi pozitivnější potenciál. Báze (druhé písmeno) je tedy negativnější a kolektor je opět předpólován pozitivněji. (Protože se však kolektorové napětí opět superponuje s napětím báze, musí mít kolektor pro požadovanou závěrnou polarizaci podstatně větší záporné napětí vzhledem k emitoru.) Uvnitř krystalu pnp tranzistoru je za tok proudu převážně odpovědné děrové vedení. Vně krystalu tranzistoru naproti tomu probíhá čistě elektronový proud.
polarizace
Obrázek 2: pn přechod při propustné polarizaci pnp tranzistoru.
polarizace
Obrázek 2: pn přechod při propustné polarizaci pnp tranzistoru.
pn přechod při propustné polarizaci
Kladné napětí na emitoru přitahuje volné elektrony z báze a záporné napětí na bázi elektrony odpuzuje, takže se pohybují směrem k emitoru. Když elektron dorazí do p-dotovaného polovodičového materiálu emitoru, okamžitě tam zaplní díru, tj. rekombinuje. Současně jeden elektron opustí polovodičový krystal přes vývod emitoru, proudí k baterii a vytváří tak bázový proud (IB).
pn přechod při závěrné polarizaci
U pn přechodu pracujícího při závěrné polarizaci zabraňuje zápornější napětí kolektoru vůči bázi toku proudu prostřednictvím majoritních nosičů.
Stejné záporné napětí však vyvolává malý závěrný proud prostřednictvím minoritních nosičů, kterými jsou zde v bázi díry. Tyto nosiče náboje překonávají pn přechod z báze ke kolektoru. Protože je však toto děrové vedení ve skutečnosti způsobeno elektrony pohybujícími se opačným směrem, vzniká měřitelný proud, který se však vzhledem k malému počtu minoritních nosičů pohybuje pouze v řádu mikroampérů.
polarizace
Obrázek 3: pn přechod při závěrné polarizaci pnp tranzistoru.
polarizace
Obrázek 3: pn přechod při závěrné polarizaci pnp tranzistoru.
Společné působení obou pn přechodů
polarizace
polarizace
vedení
Obrázek 4: Funkce pnp tranzistoru.
polarizace
polarizace
vedení
Obrázek 4: Funkce pnp tranzistoru.
Společné působení obou pn přechodů je podobné jako u npn tranzistoru, s tím rozdílem, že zde jsou v p-dotovaném polovodičovém materiálu emitoru a kolektoru majoritními nosiči díry. Proto kladně předpólovaný emitor vytlačuje díry směrem k bázi. Po dosažení báze díry rekombinují s volnými elektrony báze. Protože je však, jak již bylo uvedeno, tato báze geometricky velmi tenkou vrstvou, je výrazně více než 90 % nosičů náboje přitahováno velmi vysokým záporným napětím (VCC) na vývodu kolektoru, a proto nedosáhnou vývodu báze. Za každou díru, která dorazí k vývodu kolektoru, dodá baterie jeden elektron, což v konečném důsledku způsobí poměrně velký elektronový proud od kolektoru k emitoru.
Obrázek 5: Proudy v pnp tranzistoru.
Obrázek 5: Proudy v pnp tranzistoru.
Přestože elektronový proud vně polovodičového krystalu pnp tranzistoru teče opačným směrem než elektronový proud, rovněž vně polovodičového krystalu, npn tranzistoru, u obou typů tranzistorů se majoritní nosiče vždy pohybují od emitoru ke kolektoru! Také u pnp tranzistoru se proud bázového obvodu (IB) a kolektorového obvodu (IC) sčítá ve společný emitorový proud (IE). I zde relativně malý bázový proud umožňuje, aby první pn přechod překonalo mnohem více majoritních nosičů, které se poté přesunou ke kolektoru a vyvolají tak podstatně větší kolektorový proud, jehož velikost je řízena menším bázovým proudem.