www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Radarové antény

npn tranzistor

pn přechod předpólovaný v propustném směru se nachází v nízkoohmovém proudovém obvodu: to znamená, že již při malých napětích protéká poměrně velký proud. Naproti tomu pn přechod předpólovaný v závěrném směru je součástí vysokoohmového proudového obvodu. Podle vztahu P = I2·R lze tedy při konstantním proudu očekávat vyšší výkon. Jestliže tedy proud procházející pn přechodem předpólovaným v propustném směru vyvolá stejně velký proud přes pn přechod předpólovaný v závěrném směru, lze od tohoto krystalu očekávat výkonové zesílení vstupního signálu.
Takové byly představy vynálezců tranzistoru v roce 1948 a následně byl vyvinut npn tranzistor. Tento vývoj nyní myšlenkově projdeme.

Kolektor
Báze
Emitor
Propustné
pólování

Obrázek 1: pn přechod npn tranzistoru předpólovaný v propustném směru

Kolektor
Báze
Emitor
Propustné
pólování

Obrázek 1: pn přechod npn tranzistoru předpólovaný v propustném směru

Stejně jako u pn přechodu diody mají obě n-dotované polovodičové vrstvy tranzistoru jako nosiče náboje volné elektrony. Tenká p-dotovaná polovodičová vrstva tranzistoru má naproti tomu jako nosiče náboje díry. Fyzikálně zde na každém pn přechodu probíhají stejné děje, které již byly popsány u polovodičové diody. Difuzí a současnou rekombinací nosičů náboje v přechodové oblasti vzniká oblast prostorového náboje, tedy vysokoohmová závěrná oblast, jejíž odpor lze měnit různým předpólováním. Aby bylo možné tranzistor použít jako zesilovací prvek, musí se velikost oblastí prostorového náboje měnit různými předpětími. První pn přechod (báze-emitor) pracuje v propustném směru (tedy nízkoohmově), druhý pn přechod (báze-kolektor) pracuje v závěrném směru (tedy vysokoohmově). Písmena označující typ dotování lze použít jako pomůcku, aby se zabránilo nesprávnému pólování:

Vývody tranzistoru se přitom vždy posuzují v pořadí „emitor-báze-kolektor”. Jak ukazuje obrázek 2, emitor označený prvním písmenem v posloupnosti oblastí npn má vůči bázi zápornější potenciál. Báze (druhé písmeno) je tedy kladnější a kolektor je opět předpólován záporněji. Protože se však kolektorové napětí superponuje s napětím báze, musí mít kolektor pro požadované závěrné pólování ve vztahu k emitoru podstatně vyšší kladné napětí.

Kolektor
Báze
Emitor
Závěrné
pólování
Propustné
pólování

Obrázek 2: Napětí na npn tranzistoru

Kolektor
Báze
Emitor
Závěrné
pólování
Propustné
pólování

Obrázek 2: Napětí na npn tranzistoru

pn přechod v propustném směru

Při rozboru diody to ještě nebylo důležité, ale zde je pro pochopení funkce nutné vědět, že n-dotovaný polovodičový materiál má podstatně více příměsových atomů než p-dotovaný polovodičový materiál. To umožňuje, aby v n-dotovaném polovodičovém materiálu majoritní nosiče, zde volné elektrony, přenášely větší proud, než mohou přijmout majoritní nosiče p-dotovaného polovodičového materiálu, tedy díry. Báze je tedy dodatečnými volnými elektrony z n-dotovaného polovodičového materiálu emitoru doslova „zaplavena”.

Pohyb
děr
Pohyb
elektronů

Obrázek 3: Proudy v npn tranzistoru pracujícím v propustném směru.

Pohyb
děr
Pohyb
elektronů

Obrázek 3: Proudy v npn tranzistoru pracujícím v propustném směru.

Proud je tvořen volnými elektrony, které se pohybují od záporného pólu baterie k n-dotovanému polovodičovému materiálu. Také v n-dotovaném polovodičovém materiálu emitoru probíhá vedení proudu prostřednictvím volných elektronů. Každý volný elektron, který pronikne do p-dotované polovodičové oblasti báze, tam zaplní jednu díru. Současně jeden elektron opustí polovodičový materiál přes vývod báze a zanechá po sobě díru. Tyto díry jsou kladné nosiče náboje a pohybují se, jak již bylo ukázáno v modelu, opačně než elektronový proud. Elektronový proud opouští tranzistor vývodem báze a vrací se zpět k baterii.

pn přechod v závěrném směru
Kolektor
Báze
Emitor
Závěrné
pólování
Pohyb
děr
Pohyb
elektronů

Obrázek 4: pn přechod npn tranzistoru předpólovaný v závěrném směru

Kolektor
Báze
Emitor
Závěrné
pólování
Pohyb
děr
Pohyb
elektronů

Obrázek 4: pn přechod npn tranzistoru předpólovaný v závěrném směru

Druhý pn přechod se nachází mezi bází a kolektorem (obrázek 4) a je předpólován v závěrném směru. Kromě velmi malého závěrného proudu tedy nemohou elektrony pn přechodem procházet. Tento závěrný proud je však způsoben minoritními nosiči. Pro připomenutí: minoritními nosiči jsou v n-dotovaném polovodičovém materiálu díry a v p-dotovaném polovodičovém materiálu elektrony. Právě tento závěrný proud má v tranzistoru rozhodující význam.

Vzájemné působení mezi pn přechody

Na obrázku 5 mají baterie pro předpětí zvláštní označení, která se používají především v katalogových listech. VCC je kolektorové napětí a VBB je předpětí báze. VBB je vždy podstatně menší než VCC. Kolektorové napětí bývá obvykle přibližně 6 voltů.

Kolektor
Báze
Emitor
Závěrné
pólování
Propustné
pólování
Pohyb
děr
Pohyb
elektronů
VBB
VCC

Obrázek 5: Relativně malý bázový proud vyvolává relativně velký kolektorový proud

Kolektor
Báze
Emitor
Závěrné
pólování
Propustné
pólování
Pohyb
děr
Pohyb
elektronů
VBB
VCC

Obrázek 5: Relativně malý bázový proud vyvolává relativně velký kolektorový proud.

Ve vnějším zapojení je proud tvořen výhradně volnými elektrony. Z obou proudových obvodů teče elektronový proud od baterií k emitoru z n-dotovaného polovodičového materiálu (IE). Protože jsou i zde elektrony majoritními nosiči, nedochází oproti toku proudu ve vodiči k žádné změně. Teprve za pn přechodem v p-dotovaném polovodičovém materiálu přebírají proud tamní majoritní nosiče, tedy díry.

Elektrony, které rekombinací zaplní díry v p-dotovaném polovodičovém materiálu, již nemohou přispívat ke kolektorovému proudu. Již bylo uvedeno, že báze je dodatečnými volnými elektrony z n-dotovaného polovodičového materiálu emitoru „zaplavena”. Protože je však tato polovodičová oblast mimořádně tenká a především slabě dotovaná, je k rekombinaci zapotřebí jen malé množství volných elektronů z n-dotovaného polovodičového materiálu. Většina elektronů se tak dostává pod vliv silného elektrického pole kolektorového napětí, překonává závěrnou oblast a vytváří tak kolektorový proud! Jakmile se elektrony dostanou do n-dotovaného polovodičového materiálu kolektoru, opět jde o běžný elektronový proud a měříme kolektorový proud (IC).

Je účelné, aby oblast kolektoru byla podstatně větší než oblast báze. Zaprvé to umožňuje zachytit více nosičů náboje a zadruhé se tím zvyšuje tepelná vodivost kolektoru, takže může vést větší proud, aniž by byl okamžitě tepelně zničen.

Obrázek 6: Proudy v npn tranzistoru

Obrázek 6: Proudy v npn tranzistoru

Souhrnně všechny proudy tranzistoru protékají vývodem emitoru. Přibližně 2 až 5 % z toho tvoří bázový proud (IB) a zbytek je kolektorový proud (IC). Platí:

IE = IB + IC

Emitorový proud se tedy rozděluje na bázový proud a kolektorový proud. Bázový proud vyvolává kolektorový proud. Malé změny bázového proudu způsobují podstatně větší změny kolektorového proudu.