www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Zpracování radarového signálu

Holografické zpracování radarových obrazů

Princip holografického záznamu s referenční a předmětovou vlnou
koherentní
světlo
osvětlovací
vlna
referenční
vlna
polopropustné
zrcadlo
zrcadlo
předmětová vlna
film

Obrázek 1: Princip holografického záznamu

Princip optické holografie Princip optické holografie
koherentní
světlo
osvětlovací
vlna
referenční
vlna
polopropustné
zrcadlo
zrcadlo
předmětová vlna
film

Obrázek 1: Princip holografického záznamu


Co je holografický radar?

Holografické zpracování radarových obrazů

Rozvoj výkonných počítačů dnes umožňuje holografické zpracování radarových obrazů. Při tomto zpracování se koherentně přijímané radarové signály vyhodnocují tak, aby bylo možné z jejich amplitud a fází získat informace o prostorovém rozložení odrážejících objektů. Radarové metody využívající základní principy podobné optické holografii se také označují jako holografický radar. Tento pojem však zahrnuje různé technické postupy a není omezen na jediný princip činnosti.

Na rozdíl od klasické optické holografie se přitom nemusí zaznamenávat optický hologram. Prostorové informace se místo toho rekonstruují z koherentních měření pomocí digitálního zpracování signálů. Samotné použití koherentního přijímače proto ještě neznamená, že jde o holografický radar.

Holografické zpracování obrazu

Princip optické holografie (viz obrázek 1) je založen na interferenci koherentních světelných vln, které se obvykle vytvářejí pomocí laseru. Polopropustné zrcadlo rozděluje laserové světlo na referenční a osvětlovací vlnu. Osvětlovací vlna dopadá na zobrazovaný objekt. Světlo odražené nebo rozptýlené objektem vytváří takzvanou předmětovou vlnu. Na povrchu holografického filmu se předmětová vlna překrývá s referenční vlnou. Vzniklý interferenční obrazec obsahuje informace o amplitudách a relativních fázích obou vln.

Po vyvolání filmu není na první pohled vidět žádný rozpoznatelný obraz objektu. Film místo toho obsahuje jemný interferenční obrazec s mikroskopickými strukturami. Je-li hologram osvětlen vhodnou rekonstrukční vlnou, dochází na těchto strukturách k ohybu světla, při němž vzniká vlna odpovídající původnímu vlnovému poli objektu. Pozorovateli se tak jeví prostorový obraz, jako by se na objekt díval oknem. V určitých mezích lze rekonstruovaný objekt dokonce pozorovat z různých úhlů pohledu.

Holografický radarový obraz

Základní funkce holografického měřicího uspořádání lze v radiolokační technice realizovat pomocí elektronických obvodů. Namísto koherentního laserového světla se používá frekvenčně stabilní, fázově koherentní zdroj signálu. Funkci polopropustného zrcadla může například převzít dělič výkonu nebo směrová odbočnice. „Referenční vlna“ odpovídá té části signálu oscilátoru, která zůstává uvnitř radaru a používá se jako referenční signál pro demodulaci. „Osvětlovací vlna“ odpovídá vysílanému signálu, který se zesiluje a vyzařuje anténou. Odražený signál od cíle pak plní úlohu „předmětové vlny“.

Pro určení relativní fáze lze odražený signál v I&Q demodulátoru směšovat se dvěma referenčními signály, jejichž fáze se liší o 90°. Z obou výstupních složek lze určit amplitudu a relativní fázi přijímaného signálu. Tyto informace lze následně využít pro koherentní prostorové zpracování signálů.

Základní elektronické bloky potřebné k tomuto zpracování jsou obsaženy v mnoha moderních radarech, bez ohledu na to, zda jde o impulzní radar, nebo o radar s nepřetržitým vyzařováním. Holografické zpracování radarových obrazů však navíc vyžaduje měření obsahující různé prostorové informace, které musí být vyhodnoceny vhodnými algoritmy.

Holografický radar pro krátké vzdálenosti
Holografický georadar RASCAN-5

Obrázek 2: Georadar RASCAN-5

Holografický georadar RASCAN-5

Obrázek 2: Georadar RASCAN-5

Holografické radary pro krátké vzdálenosti se používají například jako georadary (Ground Penetrating Radar) nebo pro bezkontaktní kontrolu osob a předmětů v bezpečnostních aplikacích. Mohou pracovat s několika konstantními vysílacími frekvencemi a vyhodnocovat fáze odražených vln. RASCAN-5 znázorněný na obrázku 2 k tomu využívá několik diskrétních vysílacích frekvencí. Měření probíhá na principu radaru s nepřetržitým vyzařováním, přičemž se vysílací frekvence postupně přepíná. Tento princip je příbuzný metodě Frequency Shift Keying (klíčování frekvenčním posuvem).

Pro určitou vzdálenost mají odražené signály při různých vysílacích frekvencích odlišné fáze. Společným vyhodnocením těchto měření lze omezit nejednoznačnosti. Lze také odhalit objekty, které by při jediné frekvenci byly kvůli nepříznivým interferenčním podmínkám jen slabě viditelné nebo by nebyly zjištěny vůbec. Naměřené údaje se postupně získávají z různých poloh antény. Za tímto účelem lze jednu anténu řízeně pohybovat nad zkoumaným povrchem. Případně lze jednotlivé prvky anténní skupiny postupně vybírat pomocí anténního přepínače.

Označení holografické zpracování radarových obrazů vychází ze skutečnosti, že se prostorové rozložení odrážejících struktur rekonstruuje z koherentních měření. Informace o fázích přijímaných signálů přitom hrají podstatnou roli. Postupné získávání naměřených údajů však omezuje možnou obnovovací frekvenci obrazu. Zda lze obraz zobrazovat v reálném čase, závisí na rychlosti skenování a dostupném výpočetním výkonu.

Holografické georadarové zobrazování umožňuje podrobně zobrazit struktury blízko povrchu nebo skryté uvnitř materiálu. Dosažitelná hloubka průniku závisí zejména na vysílací frekvenci a na elektrických a dielektrických vlastnostech zkoumaného materiálu. Často je proto nutné hledat kompromis mezi vysokým prostorovým rozlišením a velkou hloubkou průniku.[2]

V radiolokační technice se jako holografické označují různé postupy. Při holografickém georadarovém zobrazování se informace o fázi získané z různých poloh antény využívají k prostorovému zobrazení skrytých objektů. Holografické přehledové radary naproti tomu mohou pomocí stacionárních anténních soustav a digitálního formování svazků současně sledovat větší prostor. Obě metody využívají koherentní měření, liší se však svou technickou konstrukcí a následným zpracováním signálů.

Holografický radar pro průzkum a sledování
Holographic Radar společnosti Aveillant

Obrázek 3: Holographic Radar™ [1]

Holographic Radar společnosti Aveillant

Obrázek 3: Holographic Radar™ společnosti Aveillant Ltd. (Velká Británie)

U zde popisovaného systému Holographic Radar™ společnosti Aveillant se prostorové informace získávají jiným způsobem než u optického hologramu. Namísto interferenčního obrazce zaznamenaného na film se signály z mnoha přijímacích kanálů digitalizují a společně zpracovávají. Radar k tomu využívá stacionární fázovanou anténní soustavu s digitálním formováním svazků na přijímací straně. Sledovaný prostor se ozařuje vysílanou energií, zatímco přijímané signály z mnoha anténních prvků se digitalizují odděleně. Z těchto údajů může signálový procesor vypočítat velké množství nezávislých přijímacích anténních diagramů a současně tak zjišťovat cíle v různých prostorových směrech.

Protože není zapotřebí mechanický pohyb antény, lze určený sledovaný prostor vyhodnocovat mnohem častěji než při použití běžné otočné parabolické antény. Zatímco otočný přehledový radar znovu prohledá určitý prostorový sektor až při dalším otočení antény, některé varianty systému Holographic Radar™ mohou tento sektor aktualizovat až čtyřikrát za sekundu. To usnadňuje sledování cílů, protože cíl je mnohem častěji ozařován a jeho aktuální poloha může být opakovaně určována. Pohyb cíle tak lze snadněji rozpoznat, aniž by bylo nutné novou detekci přiřazovat k poloze cíle staré několik sekund.

Rušení od pevných cílů lze účinněji potlačovat pomocí prostorového oddělení přijímaných signálů a vyhodnocování jejich Dopplerových frekvencí. Také rušení způsobené rotujícími větrnými elektrárnami lze díky vysokému prostorovému rozlišení a podrobnému Dopplerovu vyhodnocení cíleněji rozpoznávat a omezovat. Protože pohybující se listy větrných turbín samy vytvářejí Dopplerovy frekvence, je potlačování tohoto rušení náročné a nelze je za všech podmínek zcela zaručit.

Současné zpracování signálů z mnoha přijímacích kanálů a výpočet velkého množství nezávislých anténních diagramů vyžadují vysoký digitální výpočetní výkon. Skutečná výpočetní náročnost závisí mimo jiné na počtu přijímacích kanálů, šířce pásma signálu, počtu vytvářených přijímacích svazků a použitých algoritmech.

Zdroje a další literatura:

  1. „Holographic Radar™“ je ochranná známka společnosti Aveillant Ltd. (Velká Británie).
  2. James D. Taylor: „Ultrawideband Radar. Applications and Design“, CRC Press, 2012, ISBN 9781420089868, str. 421 (online náhled)