www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Radarové antény

Tunelová dioda

Schématická značka tunelové diody

Obrázek 1: Schématická značka tunelové diody

V roce 1958 objevil japonský vědec Leo Esaki, že polovodičová dioda ze silně dotovaných materiálů může mít záporný vnitřní odpor. „Běžná“ polovodičová dioda se skládá z krystalu s přibližně jedním příměsovým atomem na 10 milionů atomů základního krystalu. Toto poměrně slabé dotování vytváří širokou oblast prostorového náboje. Vodivosti je dosaženo pouze tehdy, je-li napětí dostatečně vysoké, aby valenční elektrony mohly překonat zakázaný pás.

Oblast
záporného odporu

Obrázek 2: Charakteristika tunelové diody

Oblast
záporného odporu

Obrázek 2: Charakteristika tunelové diody
(Tip: sledujte červenou křivku ukazatelem myši!)

U tunelové diody dosahuje dotování dokonce 1000 příměsových atomů na přibližně 10 milionů atomů základního krystalu. Toto silné dotování vytváří podobně jako u Zenerovy diody mimořádně úzkou oblast prostorového náboje. Silné dotování vede k neobvyklému tvaru charakteristiky, který se liší od charakteristiky běžné polovodičové diody. Obrázek 2 ukazuje tuto charakteristiku tunelové diody.

Tuto charakteristiku lze rozdělit na tři části:

  1. Již při velmi malých napětích v propustném směru, při nichž je běžná dioda ještě uzavřena, roste proud až k vrcholovému bodu (IP).
  2. Při dalším zvyšování napětí proud opět klesá až k minimu (IV).
  3. Poté proud opět roste úměrně předpětí.

Úsek charakteristiky mezi IP a IV je oblast, ve které tunelová dioda vykazuje vlastnosti záporného odporu. Vysvětlení tohoto jevu lze podobně jako u Zenerova jevu opět podat pomocí pásového modelu.

Vodivostní pás
p-materiál
Vodivostní pás
n-materiál
zakázaný
pás
zakázaný
pás
Valenční pás
Valenční pás

Obrázek 3: Pásový model tunelové diody bez předpětí.

Vodivostní pás
p-materiál
Vodivostní pás
n-materiál
zakázaný
pás
zakázaný
pás
Valenční pás
Valenční pás

Obrázek 3: Pásový model tunelové diody bez předpětí.

U tunelové diody je tloušťka oblasti prostorového náboje, tedy zakázaného pásu, mimořádně malá a pohybuje se přibližně v řádu jednoho mikrometru. Model kvantově mechanického tunelového jevu předpokládá, že elektrony procházejí touto energetickou bariérou jako tunelem, přestože by ji kvůli nedostatku energie ve skutečnosti nemohly překonat.

Obrázek 3 ukazuje pásový model tunelové diody, na kterou ještě není přivedeno žádné předpětí. Valenční pás p-materiálu a vodivostní pás n-materiálu se částečně překrývají. Některé nosiče náboje proto mohou přejít z valenčního pásu p-materiálu do vodivostního pásu n-materiálu. Proud však neteče, protože majoritní nosiče (elektrony) a díry se pohybují oběma směry.

Vodivostní pás
p-materiál
Vodivostní pás
n-materiál
zakázaný
pás
zakázaný
pás
Valenční pás
Valenční pás

Obrázek 4: Pásový model tunelové diody s předpětím 200 milivoltů

Vodivostní pás
p-materiál
Vodivostní pás
n-materiál
zakázaný
pás
zakázaný
pás
Valenční pás
Valenční pás

Obrázek 4: Pásový model tunelové diody s předpětím 200 milivoltů

Na obrázku 4 je znázorněn pásový model tunelové diody, na kterou je přivedeno malé předpětí přibližně 200 mV. Vlivem tohoto předpětí se elektrony pohybují z vodivostního pásu n-materiálu do valenčního pásu p-materiálu, nemají však dostatek energie k překonání oblasti prostorového náboje, tedy zakázaného pásu. Dokud se tyto dvě energetické úrovně překrývají, může přesto protékat proud. Čím vyšší je předpětí, tím menší je překrytí, ale současně se zmenšuje i šířka zakázaného pásu.

Vodivostní pás
p-materiál
Vodivostní pás
n-materiál
zakázaný
pás
zakázaný pás
Valenční pás
Valenční pás

Obrázek 5: Pásový model tunelové diody s předpětím 400 milivoltů

Vodivostní pás
p-materiál
Vodivostní pás
n-materiál
zakázaný
pás
zakázaný pás
Valenční pás
Valenční pás

Obrázek 5: Pásový model tunelové diody s předpětím 400 milivoltů

Pokud předpětí, jak je znázorněno na obrázku 5, vzroste nad 400 mV, valenční pás p-materiálu a vodivostní pás n-materiálu se již nepřekrývají a tunelový jev již není možný. Od vrcholového bodu IP až k minimu IV proud při rostoucím předpětí klesá a oblast překrytí se stále zužuje. S rostoucím předpětím může do valenčního pásu p-materiálu pronikat stále méně elektronů. To znamená, že tunelová dioda má v této oblasti záporný odpor.

Při dalším zvyšování předpětí se energetické pásy již nepřekrývají. Oblast prostorového náboje, tedy zakázaný pás, je však již tak úzká, že se elektrony chovají jako u běžného pn přechodu.

Tato oblast záporného odporu je nejdůležitější a nejčastěji využívanou vlastností tunelové diody. Díky tomuto zápornému odporu může tunelová dioda kompenzovat tlumení rezonančních obvodů a pracovat tak jako oscilátor nebo zesilovač. Protože při kvantově mechanickém tunelovém jevu nevznikají žádné doby průchodu nosičů, je tunelová dioda vhodná pro použití v oblasti velmi vysokých frekvencí.