www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Radarové antény

Zenerovy diody

Obrázek 1: Schématická značka Zenerovy diody

Schématická značka Zenerovy diody

Obrázek 1: Schématická značka Zenerovy diody

Schématickou značku Zenerovy diody ukazuje obrázek 1. Všimněte si, že pn přechod je zapojen v závěrném směru. Každá Zenerova dioda má určité průrazné napětí, od kterého navzdory závěrnému zapojení začne protékat silný proud, způsobený minoritními nosiči náboje.

Zenerovy diody různých konstrukcí se vyrábějí pro mnoho způsobů použití, nejčastěji se však používají ke stabilizaci napětí. Teprve po dosažení průrazného napětí začne protékat proud, přičemž úbytek napětí na sériovém rezistoru se využívá k udržování konstantního výstupního napětí obvodu.

Je-li pn přechod provozován v závěrném směru, nosiče náboje se vzdalují od pn přechodu a oblast prostorového náboje se zvětšuje. To se týká jak majoritních nosičů (elektronů), tak minoritních nosičů (děr), jak je znázorněno na obrázku 2. Průchodu proudu majoritními nosiči brání velmi vysoký odpor oblasti prostorového náboje. Zbytkový proud je způsoben minoritními nosiči (děrami) a až do průrazného napětí zůstává téměř konstantní. Po dosažení průrazného napětí začne proud lavinovitě narůstat. Ne každá dioda je schopna odolat výkonu, který se při tomto proudu vyvíjí. Zenerovy diody jsou však konstruovány právě pro tento provozní režim.

Oblast prostorového
náboje
původní
hradicí vrstva
tok proudu
Oblast prostorového
náboje
původní
hradicí vrstva

Obrázek 2: Velikost oblasti prostorového náboje

Oblast prostorového
náboje
původní
hradicí vrstva
tok proudu
Oblast prostorového
náboje
původní
hradicí vrstva

Obrázek 2: Velikost oblasti prostorového náboje

Dříve se Zenerovy diody nazývaly „Zenerovy diody“. „Zenerův jev“ popsal poprvé dr. Carl Zener v roce 1934 a označil jej jako „kvantově mechanické tunelování“. Zenerův jev však může popsat pouze procesy v Zenerových diodách s průrazným napětím nižším než 5 voltů. Při vyšších průrazných napětích se funkce vysvětluje takzvaným „lavinovým jevem“. Přesto se název „Zenerova dioda“ často používá pro oba typy těchto diod.

„Zenerův jev“ lze popsat pomocí energetických pásů v elektronovém obalu atomu. Zde jsou však důležité pouze dva vnější pásy, vodivostní pás a valenční pás.

Vodivostní pás
p-materiál
Vodivostní pás
n-materiál
Valenční pás
Valenční pás

Obrázek 3: Energetické pásy v Zenerově diodě.

Vodivostní pás
p-materiál
Vodivostní pás
n-materiál
Valenční pás
Valenční pás

Obrázek 3: Energetické pásy v Zenerově diodě.

Obrázek 3 ukazuje energetické pásy v Zenerově diodě. Tyto energetické pásy mají v polovodičovém materiálu typu p a n různé energetické úrovně. Vodivostní pás polovodičového materiálu typu n a valenční pás polovodičového materiálu typu p se u Zenerovy diody překrývají. Za těchto podmínek mohou od určitého napětí vázané elektrony polovodičového materiálu typu p překonat mimořádně tenkou hradicí vrstvu a přejít do vodivostního pásu polovodičového materiálu typu n. Tento proces se nazývá „tunelový jev“ a vyskytuje se v polovodičovém materiálu s velmi vysokou koncentrací příměsových atomů.

Druhou teorií vysvětlující průrazné napětí je takzvaný „lavinový jev“, který se vyskytuje při průrazných napětích vyšších než 5 voltů. Tyto diody mají užší oblast prostorového náboje než běžné diody, je však poněkud širší než u Zenerových diod. Tloušťka oblasti prostorového náboje se zvětšuje při nižší koncentraci příměsových atomů v polovodičovém materiálu než u Zenerových diod. Různým stupněm dotování lze dosáhnout průrazného napětí v rozsahu od 2 do 200 voltů.

Oblast prostorového
náboje
původní
hradicí vrstva

Obrázek 4: Lavinový jev

Oblast prostorového
náboje
původní
hradicí vrstva

Obrázek 4: Lavinový jev

Mechanismus lavinového průrazu se liší od Zenerova jevu. V oblasti prostorového náboje pn přechodu se v závislosti na teplotě krystalu nachází určitý počet volných vodivostních elektronů a odpovídajících elektronových děr. Závěrný proud je způsoben pohybem minoritních nosičů, zde elektronů, ve směru elektrického pole, tedy ke kladnému potenciálu. Při zvyšování napětí se dosáhne kritické hodnoty, při níž se volné elektrony srážejí s atomy krystalové mřížky. Při těchto srážkách předávají energii vázaným elektronům a vyrážejí je z jejich vazeb. Tyto elektrony se stanou volnými vodivostními elektrony a jsou rovněž urychlovány silným elektrickým polem, dokud nedojde k lavinovému průrazu hradicí vrstvy. Obrázek 4 znázorňuje symbolické zobrazení lavinového průrazu.

Voltampérová charakteristika Zenerovy diody

Obrázek 5: Voltampérová charakteristika Zenerovy diody

Při závěrném napětí o něco vyšším než průrazné napětí UD vzniká vlivem lavinového jevu prakticky neomezený počet volných vodivostních elektronů, takže dioda získá velmi malý vnitřní odpor. Proud je téměř zkratový a je omezen pouze vnějšími rezistory v obvodu. Jejich hodnota musí být zvolena tak, aby zabránila tepelnému přetížení Zenerovy diody. Pokud se závěrné napětí opět sníží pod průrazné napětí UD, proud prudce poklesne a Zenerova dioda se opět uzavře.