Časová oblast versus frekvenční oblast
Obrázek 1: Trojrozměrný názorný model časové a frekvenční oblasti
(Poznámka: V časové oblasti jsou tři sinusové kmity zobrazeny samostatně, stejně jako na tříkanálovém osciloskopu.
Jednokanálový osciloskop naproti tomu při superpozici těchto tří kmitů zobrazuje pouze okamžitý součet jejich amplitud.)
Obrázek 1: Trojrozměrný názorný model časové a frekvenční oblasti
(Poznámka: V časové oblasti jsou tři sinusové kmity zobrazeny samostatně, stejně jako na tříkanálovém osciloskopu.
Jednokanálový osciloskop naproti tomu při superpozici těchto tří kmitů zobrazuje pouze okamžitý součet jejich amplitud.)
Časová oblast versus frekvenční oblast
Pro porovnání časové oblasti (anglicky: time domain) a frekvenční oblasti (anglicky: frequency domain) při zpracování signálů slouží trojrozměrný názorný model na obrázku 1. Signál složený z několika sinusových kmitů o různých frekvencích lze zobrazit jak v časové, tak ve frekvenční oblasti. V časové oblasti se sleduje časový průběh signálu, například na osciloskopu. Ve frekvenční oblasti se naopak zobrazují frekvenční složky obsažené v signálu, například na spektrálním analyzátoru.
V modelu jsou tři sinusové kmity o různých frekvencích zobrazeny na samostatných kanálech. Pokud jsou sloučeny do jediného kanálu, překrývají se a vytvářejí složený signál. Jeho časový průběh závisí na frekvencích, amplitudách a fázových polohách jednotlivých kmitů. Při vhodné volbě těchto veličin může například vzniknout přibližně obdélníkový průběh. Matematické vztahy popisuje Fourierova analýza.
Časová oblast (anglicky: time domain, TD) popisuje časový průběh určité signálové veličiny. Na vodorovné ose (abscise) se zobrazuje čas. Na svislé ose (ordinátě) se obvykle zobrazuje signálová veličina, například elektrické napětí. Toto zobrazení je vhodné například pro osciloskopy a určitá měření pomocí moderních vektorových analyzátorů sítí.
Frekvenční oblast (anglicky: frequency domain, FD) popisuje frekvenční složky signálu. Na vodorovné ose (abscise) se zobrazuje frekvence. Na svislé ose (ordinátě) se zobrazuje například amplituda nebo výkon příslušných frekvenčních složek. Takové zobrazení umožňují spektrální analyzátory, banky filtrů nebo v nejjednodušším případě frekvenčně selektivní voltmetry.
Oba směry pohledu na obrázku 1 slouží pouze k názornému vysvětlení. Při skutečném zpracování signálů nevzniká zobrazení signálu ve frekvenční oblasti geometrickou projekcí, ale matematickou transformací. Pomocí Fourierovy transformace lze signál převést z časové do frekvenční oblasti. Přitom se určují jak amplitudy, tak fázové polohy jednotlivých frekvenčních složek. Obě informace jsou nezbytné k úplné rekonstrukci původního časového průběhu signálu. Možná je také zpětná transformace z frekvenční do časové oblasti.
Časová a frekvenční oblast představují dva rovnocenné a vzájemně se doplňující způsoby zobrazení signálu. Který způsob je vhodnější, závisí na tom, jaké vlastnosti signálu mají být zkoumány. Zobrazení v časové oblasti je zvláště názorné při sledování tvaru signálu, časových dějů nebo zpoždění při šíření signálu. U pulzního radaru lze ze zpoždění mezi vyslaným impulzem a přijatým echem přímo určit vzdálenost radarového cíle. Klasickým způsobem zobrazení je indikátor typu A (A-Scope).
V moderních radarech se přijímané signály často navíc vyhodnocují ve frekvenční oblasti. Tím lze určit Dopplerovy frekvence, ze kterých je možné odvodit radiální rychlost cílů. Různé Dopplerovy frekvence také pomáhají rozlišovat pohybující se cíle navzájem i od stacionárních objektů. Podrobnější analýza Dopplerova spektra může odhalit charakteristické vzorce pohybu, které lze využít například ke klasifikaci cílů. Jednoznačná identifikace cíle pouze na základě jedné Dopplerovy frekvence však není možná.
U lineárně frekvenčně modulovaného radaru FMCW se vzdálenost cíle určuje z frekvenčního rozdílu mezi vyslaným a přijatým signálem. Tato takzvaná záznějová frekvence vzniká v důsledku časového zpoždění odraženého signálu. U pohybujících se cílů navíc obsahuje Dopplerovu složku. Vhodným vyhodnocením několika frekvenčních ramp lze samostatně určit vzdálenost a radiální rychlost. Zobrazení ve frekvenční oblasti je proto pro zpracování signálů takových radarů obzvláště důležité.