Proces sledování cíle
senzor
detekcí
CFAR
se stopou?
stopy
stopy
stopy
stopy
stopy
(stavové údaje)
aktualizací
činnosti radaru
monitor
Obrázek 1. Schematický průběh automatického sledování cílů
senzor
detekcí
CFAR
se stopou?
stopy
stopy
stopy
stopy
stopy
(stavové údaje)
aktualizací
činnosti radaru
monitor
Obrázek 1. Schematický průběh automatického sledování cílů
senzor
detekcí
se stopou?
stopy
stopy
(stavové údaje)
aktualizací
činnosti radaru
monitor
Obrázek 1. Schematický průběh automatického sledování cílů
Proces sledování cíle
Proces sledování cíle zahrnuje zpracování radarových pozorování od vytváření jednotlivých hlášení o cílech až po poskytování a správu z nich vytvořených stop. Při tomto procesu jsou nová pozorování přiřazována ke stávajícím stopám, jejich pohybové stavy jsou aktualizovány a budoucí polohy cílů předpovídány. Nepřiřazená pozorování mohou být použita k vytvoření nových stop. Stopy bez odpovídajících nových pozorování jsou zpočátku dále udržovány, při dlouhodobé nepřítomnosti vhodných měření však mohou být ukončeny. Blokové schéma na obrázku 1 představuje jeden z možných schematických průběhů tohoto zpracování.
V závislosti na rychlosti otáčení antény, opakovací frekvenci impulzů a době ozáření cíle radarovým svazkem je během jednoho skenování obvykle přijato několik odrazů od téhož cíle (viz doba ozáření a počet zásahů během jednoho skenování v kapitole „Základy“). Procesor radarových signálů zpracovává přijaté signály a na základě vhodných detekčních kritérií rozhoduje, zda se v určité vzdálenostní buňce pravděpodobně nachází cíl. Přitom může několik sousedních měření nebo detekcí patřit ke stejnému cíli. Před vlastním sledováním musí být tyto informace sloučeny do vhodných hlášení o pozorování.
Sloučení detekcí (Detection Consolidation)
Při slučování detekcí se související výsledky detekce, například ze sousedních vzdálenostních buněk nebo po sobě následujících vysílaných impulzů, spojují do jediného hlášení o pozorování. Z několika jednotlivých měření tak vzniká reprezentativní poloha cíle. Podle radarového systému lze přihlížet také k intenzitě signálu, prostorovému rozsahu odrazu a dalším charakteristikám. Možné postupy zahrnují:
- určení středu cíle interpolací v rámci skupiny souvisejících detekcí;
- výpočet váženého průměru s přihlédnutím k intenzitě signálů nebo jiným ukazatelům kvality;
- slučování na základě dalších vlastností, například Dopplerova spektra.
Výsledkem je radarová značka (Plot), která slouží jako hlášení o pozorování pro následující kroky automatického sledování. Sloučení detekcí ještě neznamená přiřazení k existující stopě, ale připravuje měřicí údaje potřebné pro tento krok.
Adaptivní nastavení detekčního prahu (CFAR)
Detekci radarových odrazů ztěžuje šum, odrazy od pevných objektů, srážky a další rušivé vlivy. Neměnný detekční práh může při proměnlivých podmínkách vést k velkému počtu falešných poplachů nebo k přehlédnutí slabších cílů. Metody s konstantní mírou falešných poplachů (Constant False Alarm Rate, CFAR) proto přizpůsobují detekční práh místním podmínkám rušení. Cílem je udržovat stanovenou pravděpodobnost falešného poplachu co nejstálejší při příslušných předpokladech o statistických vlastnostech rušivých signálů, nikoli zcela zabránit všem falešným poplachům.
Zpracování CFAR patří do fáze radarové detekce a je třeba je odlišovat od následné asociace dat ve sledovacím systému. Které údaje se slučují jako první a která rozhodnutí podle detekčního prahu se provádějí před sloučením nebo po něm, závisí na architektuře daného systému zpracování signálů. Blokové schéma proto nepředstavuje závazné pořadí pro všechny radary. Další podrobnosti o detekci a pravděpodobnosti falešného poplachu jsou uvedeny v kapitole „Základy“.
Asociace dat (Track Association)
Radarové značky poskytované zpracováním signálů musí být přiřazeny k již existujícím stopám. Za tímto účelem sledovací systém vychází z dosud odhadnutých pohybových stavů a vypočítává očekávané polohy cílů v okamžiku nových měření. Kolem těchto poloh jsou vymezena akceptační okna, v nichž se radarová značka považuje za možného kandidáta pro aktualizaci stopy. Pokud se v jednom okně nachází několik značek nebo jedna značka leží v akceptačních oknech několika stop, musí být přiřazení provedeno podle dalších kritérií.
Asociace dat je tedy samostatným rozhodovacím procesem: určuje, které pozorování patří ke které stopě. Následný odhad stavu naproti tomu stanovuje, jak se mají nová měření použít k opravě dříve odhadnutého pohybového stavu. Ve složitých situacích lze použít také metody, které současně zohledňují několik možných přiřazení, například Multiple Hypothesis Tracker.
Inicializace stopy (Track Initiation)
Z jediné radarové značky zpravidla nelze spolehlivě určit pohyb cíle. Proto se u hlášení o pozorování, která nelze přiřadit k existující stopě, nejprve ověřuje, zda jsou vhodná pro vytvoření nové stopy. Za tímto účelem lze použít několik časově po sobě následujících radarových značek, jejichž polohy jsou prostorově slučitelné s možným pohybem cíle. Nová stopa může být nejprve považována za předběžnou a je potvrzena teprve po splnění stanovených kritérií.
Kolik pozorování je zapotřebí a v jakém časovém intervalu, závisí na konkrétním radarovém systému a jeho požadavcích. Často používanou podmínkou je například, aby během několika po sobě následujících otočení antény byl k dispozici určitý minimální počet vzájemně odpovídajících pozorování. Tento postup snižuje riziko chybného vytvoření nových stop v důsledku jednotlivých falešných poplachů. Podrobnosti jsou popsány na stránce Inicializace stopy.
Predikce stavu a aktualizace stopy (Track Prediction & Update)
Pro každou existující stopu se z naposledy odhadnutého pohybového stavu předpovídá pravděpodobná poloha cíle v okamžiku nového pozorování. K tomu lze polohu, rychlost a případně zrychlení spojit do stavového vektoru. Predikce zohledňuje také použitý model pohybu a dobu uplynulou od poslední aktualizace.
Jakmile je ke stopě přiřazena nová radarová značka, porovnají se její naměřené hodnoty s předpovězeným stavem. Na základě odchylky se vypočítá korekce, takže vznikne aktualizovaný odhad polohy a pohybových veličin cíle. K tomuto účelu lze použít například nebo Kalmanův filtr. Tyto metody zpracovávají měření a predikce s ohledem na jejich vlastnosti a nejistoty.
Výpočty se opakují při každém novém vhodném pozorování. Aktualizovaný odhad stavu současně slouží jako výchozí bod pro následující predikci. Matematické základy jsou podrobněji vysvětleny na stránce Vyhlazování stopy a odhad stavu.
Soubory stop a jejich aktualizace (Track Files)
Informace o sledovaných cílech se ukládají do souboru stop nebo do odpovídající datové struktury. Pro každou aktivní stopu obsahuje aktuálně odhadnutý pohybový stav a správní informace potřebné pro další zpracování. V závislosti na radarovém systému mohou tyto údaje zahrnovat:
- identifikátor stopy, časovou značku a poslední přiřazenou naměřenou polohu;
- odhadnutou polohu, kurz, rychlost a případně zrychlení;
- předpovězenou polohu cíle pro pozdější okamžik pozorování;
- údaje o přesnosti odhadu a kvalitě nebo stabilitě stopy;
- další charakteristiky měření a cíle, například intenzitu signálu nebo radiální rychlost;
- informace o stavu potvrzení a dosavadních aktualizacích stopy.
Pokud je nové hlášení o pozorování přiřazeno k existující stopě, aktualizují se příslušné stavové veličiny a správní informace. Uložené údaje pak mohou být předávány na radarová zobrazovací zařízení, pracovní stanice pro sledování vzdušného prostoru nebo do dalších zpracovatelských systémů. U vhodných víceúčelových radarů mohou sloužit také k plánování dalších pozorování určitých cílů.
Správa a ukončení stopy (Track Maintenance & Termination)
Pokud pro existující stopu není dočasně nalezeno odpovídající hlášení o pozorování, nemusí to nutně znamenat, že cíl zmizel. Sledovací systém může nadále předpovídat očekávaný pohybový stav a při dalších pozorováních znovu hledat vhodné radarové značky. S rostoucí dobou od posledního měření však nejistota předpovězené polohy zpravidla narůstá. Akceptační okno proto může být nutné odpovídajícím způsobem upravit.
Pokud vhodná pozorování chybějí delší dobu, spolehlivost stopy klesá. Zda bude sledování pokračovat, nebo bude stopa ukončena, závisí na předem stanovených kritériích. Ta mohou zahrnovat například počet chybějících aktualizací, dosavadní kvalitu stopy a konkrétní provozní podmínky. Příslušná rozhodnutí jsou podrobněji popsána na stránce Správa a ukončení stopy.
Proces sledování tedy propojuje detekci a slučování radarových pozorování s asociací dat, odhadem stavu, predikcí a správou stop cílů. V závislosti na typu radaru mohou být tyto funkce uspořádány různými způsoby nebo mohou být prováděny ve společné zpracovatelské jednotce. Rozhodující je, aby z jednotlivých pozorování, která mohou obsahovat chyby měření, vznikaly co nejspolehlivější a průběžně aktualizované informace o pohybu cílů.