www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Radiolokační přijímač

Dynamický rozsah přijímače

bod nástupu
nasycení
mezní bod
citlivosti

Obrázek 1: Tzv. kalibrační křivka přijímače: výstupní signál přijímače (osa Y) jako funkce jeho vstupního signálu (osa X). Rozdíl mezi abscisou bodu, v němž přijímač začíná saturovat, a abscisou bodu odpovídajícího citlivosti přijímače je dynamický rozsah přijímače v decibelech (zde: 118 - 96 = 22 dB).

bod nástupu
nasycení
mezní bod
citlivosti

Obrázek 1: Tzv. kalibrační křivka přijímače: výstupní signál přijímače (osa Y) jako funkce jeho vstupního signálu (osa X). Rozdíl mezi abscisou bodu, v němž přijímač začíná saturovat, a abscisou bodu odpovídajícího citlivosti přijímače je dynamický rozsah přijímače v decibelech (zde: 118 - 96 = 22 dB).

Dynamický rozsah přijímače

Poměr výkonu echových signálů z blízko umístěných objektů a echových signálů z objektů umístěných ve velmi velké vzdálenosti od radaru může dosáhnout 80 dB. Zpracování signálů s tak velkým rozdílem výkonů je obtížné. To platí zejména pro radary, u nichž jsou přijímané signály při zpracování digitálně převáděny.

Poměr mezi maximálním a minimálním možným výkonem signálu, který lze zpracovat, aniž by došlo k přetížení přijímače, se označuje termínem dynamický rozsah. Vzorec pro stanovení tohoto parametru je následující:

D = PEmax   = hodnota maximálního výkonu signálu, který nepřetěžuje přijímač.
 
= hodnota minimálního výkonu signálu, při kterém je na výstupu přijímače ještě pozorován signál.
 
PEmin

Jeden ze způsobů přímého měření dynamiky přijímače je popsán v kapitole Praxe měření.

Většina parametrů v rovnici radarového dosahu zůstává po dobu trvání sondážních signálů konstantní. Pouze dva parametry se mohou výrazně měnit: efektivní povrch cíle σ a vzdálenost k cíli. V důsledku toho můžeme pro odhad dynamického dosahu použít takové krajní hodnoty výkonu echo-signálu: maximální výkon - od cíle s maximálním efektivním povrchem a nacházejícího se na minimální vzdálenosti; minimální výkon - od cíle s minimálním efektivním povrchem a nacházejícího se na maximální vzdálenosti. V tomto případě se minimálním dosahem rozumí minimální dosah radaru.

PE = Ps λ2 G2 σ = k · σ (2)
(4π)3 · R4 R4

Spojme relativně konstantní složky do konstantního koeficientu k a vyjádřeme jeho prostřednictvím hodnoty maximálního a minimálního možného výkonu přijímaného signálu. Dosazením získaných výrazů do vzorce pro dynamický rozsah a redukcí stejných koeficientů dostaneme:

D = PEmax = k · σmax / R4min = σmax · R4max (3)
PEmin k · σmin / R4max σmin · R4min

 

Použijme získaný vzorec k odhadu požadovaného dynamického rozsahu přijímače konkrétního radaru s danými charakteristikami. Jako příklad uvažujme radar řízení letového provozu ASR-E . Doba trvání sondážního signálu tohoto radaru je 45 µs (intrapulsně modulovaný signál pro sondáž na velké vzdálenosti), což odpovídá minimálnímu dosahu 6,75 km. Maximální dosah téhož signálu je definován jako 60 námořních mil, tj. přibližně 110 km. Přijímač musí být schopen přijímat signály z cílů s efektivní plochou od 0,1 m² (ultralehká letadla) do 100 m² (velká dopravní letadla). Za těchto podmínek vypočítáme požadovaný dynamický rozsah přijímače:

D = 100 m² · (110 km)4 = 7 · 107 ≈ 78,5 dB
0,1 m² · (6,75 km)4

Požadovaný dynamický rozsah přijímače je tedy 78,5 dB. To znamená, že přijímač musí být schopen zvládnout jak nejmenší možné signály ozvěny, tak i ozvěny, které jsou 70 milionkrát silnější, než jsou.

To není možné bez použití několika speciálních obvodů, které provádějí tzv. kompresi dynamického rozsahu. Je třeba mít na paměti, že výsledné škálování amplitudy přijímaných signálů je třeba zohlednit při dalším zpracování signálu!