Generování testovacího echa
Obrázek 1: Příklad vysokofrekvenčního generátoru signálu,
zde DSG 3065B od společnosti Rigol
Generování testovacího echa
Pro mnoho měřicích a testovacích úloh na radarovém zařízení je zapotřebí uměle generovaný echo signál, jehož velikost lze přesně definovat. Mezi takové úlohy patří například:
- Kontroly přijímače
- Kontrola potlačení pevných cílů
V závislosti na modulaci vysílacího impulsu existují dva různé způsoby, jak takový echo signál pro kontrolu nebo měření vytvořit. U klasických impulsních radarů je postup ještě poměrně jednoduchý: spouštěcí impuls se pouze zpozdí o dobu odpovídající požadované vzdálenosti a generátor signálu na jeho základě vytvoří požadovaný vysokofrekvenční signál. (Takový spouštěcí impuls je v každém radaru vždy k dispozici pro synchronizaci měřicích přístrojů.)
Složitější situace nastává, když radar používá intrapulsně modulovaný vysílací impuls, jehož průběh signálu generátor signálu nezná.
Některé radary, zejména v řízení letového provozu, střídavě používají oba postupy: velmi krátký interně nemodulovaný impuls pro malé vzdálenosti a obvykle delší lineárně frekvenčně modulovaný vysílací impuls pro velké vzdálenosti. Pokud jsou oba druhy echo signálu zpracovávány ve stejném přijímacím kanálu, často postačí použít pouze jednodušší variantu.
Intrapulsně modulované signály
U intrapulsně modulovaných signálů jsou na měřicí přístroje kladeny vyšší požadavky. V prvním kroku musí být aktuální vysílaný signál přijat a analyzován. K tomu se vysílaný signál synchronně demoduluje a digitalizovaná I&Q data se datovým kabelem přenesou do druhého měřicího přístroje. Druhým měřicím přístrojem je takzvaný vektorový generátor signálu, který svou vysokofrekvenční nosnou moduluje přesně těmito I&Q daty. Tím vznikne kopie vysílaného signálu v poměru 1:1, která je však již mírně zpožděna vlivem doby průchodu signálu měřicími přístroji. Toto zpoždění lze navíc změnit o libovolně programovatelnou dobu.
Obrázek 2: Měřicí zapojení generátoru radarového echa se směrovou vazební odbočnicí
analyzátor
generátor
signálu
anténa
vysílač
přijímač
odbočnice
frekvence
Obrázek 2: Měřicí zapojení generátoru radarového echa se směrovou vazební odbočnicí (interaktivní obrázek)
Toto měřicí zapojení podle obrázku 2 musí být upraveno podle dostupnosti konektorů měřicích přístrojů.
Radary s pasivní anténou mají obvykle v anténním napáječi vestavěnou směrovou vazební odbočnici. Ta slouží například k měření vysílacího výkonu, poměru stojatých vln a při obrácení směru zakončovacího odporu ji lze použít také pro přivedení echo signálu. Co však možné není: současně z tohoto konektoru odebírat vzorek pro analýzu vysílaného signálu a zároveň přivádět simulovaný echo signál! K tomu by musela být místo směrové vazební odbočnice měřicí zásuvka jednoduše připojena paralelně k anténnímu napáječi, byla by však zcela nepřizpůsobená a zhoršovala by impedanci anténního napáječe. Proto lze na tomto konektoru odebírat pouze část vysílacího výkonu. Pro přivedení echo signálu je nutné najít jiný konektor. Nejjednodušší je odpojit kabel přímo na vstupu přijímače a připojit měřicí kabel s testovacím signálem.
U aktivních fázovaných anténních soustav však toto zapojení není možné. Na radaru nejsou žádné měřicí konektory, které by bylo možné pro tento účel použít. V měřicím zapojení na obrázku 2 lze nyní vynechat vše, co je označeno modře a patří k radaru. Místo toho se ke kabelům připojí malé antény přizpůsobené vysílací frekvenci. Spektrální analyzátor nyní přijímá vysílaný signál, většinou z bočních laloků antény. Generátor signálu vysílá echo signál v blízké zóně radarové antény. Oba měřicí přístroje proto musí být umístěny venku v určité vzdálenosti od radarové antény. Dálkové ovládání přes LAN kabel umožňuje obsluhu z radarového přístřešku.
Opakovací rušič
Toto měřicí zapojení mimo radar funguje u každého radarového zařízení. V principu však také představuje zapojení rušicího vysílače, který může na radarových obrazovkách vytvořit silný falešný cíl. U systému v provozu je před provedením zkoušek přes anténu nutná koordinace s provozovatelem radaru.
Koherence?
Je toto měřicí zapojení podle obrázku 2 schopno simulovat
koherentní echo signály?
Na tuto otázku nelze tak jednoduše odpovědět ano nebo ne.
Záleží na okolnostech…
Za prvé záleží na tom, zda generování simulovaného echo signálu v měřicím zapojení probíhá dostatečně rychle. Protože je vyhodnocována také fáze vysílaného signálu a zohledněna při generování echo signálu, je vytvořený echo signál koherentní s tímto konkrétním vysílacím impulsem. Pokud je tedy echo signál k dispozici ještě ve stejné impulsní periodě, lze s jistotou předpokládat koherenci.
Za druhé záleží na tom, zda je radarový vysílač plně koherentní, tedy zda jsou jednotlivé vysílací impulsy radaru vzájemně koherentní. Pokud nejsou, což je u vysílačů s magnetronem vždy případ, může být toto zapojení koherentní pouze v rámci jedné impulsní periody. V takovém případě se hovoří o koherenci na přijímací cestě. Protože totéž platí i pro následující vysílací impuls, lze pomocí tohoto měřicího zapojení generovat echo signál s vlastnostmi pevného cíle. Protože lze na simulovaný echo signál dodatečně namodulovat změnu fáze, je možné simulovat také cíle s Dopplerovou frekvencí.
Pokud je však radarový vysílač plně koherentní, jsou jeho jednotlivé vysílací impulsy navzájem koherentní. V tomto případě nezávisí koherence tohoto měřicího zapojení na tom, zda je simulovaný echo signál k dispozici ještě ve stejné impulsní periodě, či nikoli. Echo signál by tak zůstal koherentní i tehdy, kdyby byl k dispozici až o několik impulsních period později.