www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Radarové antény

Měření dynamického rozsahu přijímače

odtud
přebuzeno
mezní
citlivost

Obrázek 1: Takzvaná kalibrační křivka přijímače: výstupní signál (osa Y) v závislosti na vstupním výkonu (osa X). Rozdíl mezi bodem přebuzení a bodem mezní citlivosti představuje dynamický rozsah přijímače v decibelech (zde: 118 - 83 = 35 dB).

odtud
přebuzeno
mezní
citlivost

Obrázek 1: Takzvaná kalibrační křivka přijímače: výstupní signál (osa Y) v závislosti na vstupním výkonu (osa X). Rozdíl mezi bodem přebuzení a bodem mezní citlivosti představuje dynamický rozsah přijímače v decibelech (zde: 118 - 83 = 35 dB).

Měření dynamického rozsahu přijímače

Měření dynamického rozsahu přijímače má velký význam pro posouzení výkonnosti radaru. Vliv dynamického rozsahu přijímače na dosah radaru se však většinou podceňuje. Vždy je nutné mít na paměti, že přijímač nedokáže rozlišit rušení od echo signálu. Přijímá tedy současně šum, rušení (například od pevných cílů nebo mořských vln) a echo signál. Amplitudy těchto signálů se na vstupu přijímače sčítají, takže přijímač rychle dosáhne omezení. Omezení vždy znamená, že se horní část součtu těchto signálů nad určitou úrovní ořízne. To znamená, že menší ze vstupních signálů se ztratí. Ve většině případů je to echo signál.

Pro měření dynamického rozsahu přijímače se používá stejné měřicí zapojení jako pro měření citlivosti přijímače.

k anténě
proměnný
útlumový článek
0 … −120 dB
směrová
odbočnice
−31,5dB
Duplexer
Přijímač
Vysílač
Synchronizační
impulsy

Obrázek 2: Měřicí zapojení pro MDS; útlumy ve směrové odbočnici, konektorech a kabelu lze zde zanedbat.

k anténě
proměnný
útlumový článek
0 … −120 dB
směrová
odbočnice
−31,5dB
Duplexer
Přijímač
Vysílač
Synchronizační
impulsy

Obrázek 2: Měřicí zapojení pro MDS; útlumy ve směrové odbočnici, konektorech a kabelu lze zde zanedbat.

k anténě
proměnný
útlumový článek
0 … −120 dB
směrová
odbočnice
−31,5dB
Duplexer
Přijímač
Vysílač
Synchronizační
impulsy

Obrázek 2: Měřicí zapojení pro MDS; útlumy ve směrové odbočnici, konektorech a kabelu lze zde zanedbat. (interaktivní obrázek)

S tímto měřicím zapojením je nutné provést několik měření (nejméně dvě) s různými vstupními výkony, aby bylo možné získat křivku citlivosti jako na obrázku 1. Postup spočívá v měření zobrazené amplitudy zkušebního signálu (na A-indikátoru nebo na dodatečně připojeném osciloskopu) v závislosti na útlumu nastaveném na útlumovém článku (jako náhradní hodnotě za vysokofrekvenční výkon na vstupu přijímače). Pro každé jednotlivé měření se nastavená hodnota útlumu (dB) útlumového článku vynese na osu X. Odpovídající amplituda zkušebního signálu ve voltech se vynese na osu Y. Průsečík obou hodnot představuje jeden měřicí bod v diagramu. Velký počet takových měřicích bodů pak vytvoří kalibrační křivku přijímače. Z této křivky lze určit dynamické chování přijímače.

Pokud se pro všechny měřené hodnoty používá stejné měřicí zapojení, nemají zde ztráty v konektorech a měřicím kabelu tak velký vliv. Dynamický rozsah přijímače je rozdíl v decibelech mezi dolním a horním bodem zlomu křivky. Pro výsledek není důležité, zda je tato křivka posunuta přibližně o 6 dB doleva nebo doprava. Teprve pokud se v měřicím zapojení provedou změny, například pokud se vloží další útlumové články s pevnou hodnotou, musí být tyto korekce zohledněny stejným způsobem jako při měření citlivosti.

Ze dvou radarových přijímačů se stejnou mezní citlivostí je lepší ten, který má plošší křivku, tedy větší dynamický rozsah. Radarový technik však nemůže tento dynamický rozsah přijímače nastavením na radaru ovlivnit. Nastavení, která mění dynamický rozsah přijímače, lze provádět pouze v laboratorních podmínkách. To je obvykle možné pouze přímo u výrobce nebo ve specializovaných dílnách.

Existují také soupravy měřicích přístrojů, které tuto kalibrační křivku přijímače vytvářejí automaticky s podporou počítače. Je to sice podstatně rychlejší, ale výsledek je stejný. Především lze při sestavení měřicího zapojení udělat stejné chyby jako při ručním měření. Protože je vysílač vypnutý, nefunguje automatické dolaďování frekvence. Změny teploty v přijímači mění také jeho frekvenční charakteristiky. Pro toto měření je proto nutné počítat s dostatečnou časovou rezervou a pracovní frekvenci generátoru signálu průběžně přizpůsobovat mírně změněné rezonanční frekvenci přijímače (nebo naopak).