www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Radarové antény

Dopování

Čistý polovodič má poměrně vysoký odpor, protože při pokojové teplotě je k dispozici jen velmi málo volných vodivostních elektronů. Vodivost polovodiče však lze zvýšit i při pokojové teplotě zabudováním malého množství cizí látky do krystalové mřížky. V krystalové mřížce pak vznikají místa, kde je atom Ge nahrazen zabudovaným příměsovým atomem. Taková místa se označují také jako poruchy mřížky, protože je zde narušena pravidelná struktura krystalové mřížky. Zabudování příměsových atomů do polovodiče se nazývá dopování.

n-vodič

Obrázek 1: Příměsový atom arsenu v krystalu germania

Příměsový atom arsenu v krystalu germania

Obrázek 1: Příměsový atom arsenu v krystalu germania

Jsou-li jako příměsové atomy zabudovány pětimocné atomy, například arsen (As), antimon (Sb) nebo bismut (Bi), jsou pro vazbu zapotřebí pouze čtyři z pěti elektronů ve vnější slupce. Pátý elektron nenachází elektronového partnera, s nímž by se mohl podílet na vazbě. Proto je v krystalové mřížce vázán jen slabě a může se od příměsového atomu uvolnit již při nízkých teplotách. Po uvolnění elektronu se původně neutrální příměsový atom stává nepohyblivým kladným iontem. Takto vzniklý dopovaný polovodič se podle znaménka náboje převládajících nosičů náboje (majoritních nosičů) označuje jako n-vodič. (Přitom se uvažují pouze ty náboje, které se v přiloženém elektrickém poli mohou volně pohybovat, tedy nejsou vázány na své atomové jádro.)

Zabudované pětimocné příměsové atomy se označují také jako donory, protože „darují” vodivostní elektrony. Uvolnění pátého elektronu z vnější slupky atomu As nastává již při mimořádně nízkých teplotách. Při pokojové teplotě jsou proto již všechny atomy As ionizovány. Odevzdaly tedy svůj pátý elektron z vnější slupky, který je nyní k dispozici jako volný vodivostní elektron.

Proces elektrické vodivosti v n-polovodiči je podobný elektrické vodivosti v kovech, například v mědi. Při přijímání tepla atomy Ge silněji kmitají kolem svých rovnovážných poloh a tím brání pohybu elektronů. Protože hustota nosičů náboje začíná růst až nad 50° C, musí vodivost až do této teploty klesat. Odpor tedy do 50° C roste s rostoucí teplotou vodiče. Nad 50° C vodivost roste a odpor klesá.

p-vodič

Obrázek 2: Příměsový atom india v krystalu germania.

Příměsový atom india v krystalu germania.

Obrázek 2: Příměsový atom india v krystalu germania.

Jsou-li místo pětimocných atomů do mřížky Ge zabudovány trojmocné atomy, vytvářejí elektrony ve vnější slupce příměsového atomu s jedním vazebným elektronem atomu germania elektronové páry. Trojmocnými příměsovými atomy jsou například indium (In), gallium (Ga) nebo bor (B). Protože tyto příměsové atomy mohou přijímat další elektrony, označují se jako akceptory. Takto vzniklý dopovaný polovodič se podle znaménka náboje převládajících nosičů náboje (majoritních nosičů) označuje jako p-vodič. Elektronové díry se rovněž podílejí na elektrické vodivosti, jsou však v menšině, a proto se označují jako minoritní nosiče.

Při zabudování india do germanové mřížky nenachází čtvrtý vazebný elektron sousedního atomu germania elektronového partnera, takže v místě poruchy jeden elektron chybí. Toto prázdné místo může být snadno zaplněno elektronem ze sousední elektronové vazby. Tím se zvyšuje počet děr v polovodiči, protože se vážou elektrony, které vznikly při tvorbě párů. Původně neutrální atom india se zachycením jednoho elektronu stává záporným iontem.

Proces elektrické vodivosti v p-polovodiči je převážně určován již zmíněnou děrovou vodivostí. Je-li na p-vodič přiloženo napětí, elektrony se pohybují ke kladné elektrodě. Současně se díry pohybují k záporné elektrodě a způsobují tak elektrickou vodivost, která svým účinkem odpovídá pohybu kladných nosičů náboje.

Postupy používané při dopování jsou velmi složité. Teprve jejich zvládnutí umožnilo pokrok v polovodičové elektronice.