Použití diod
Obrázek 1: Jednoduché jednocestné usměrnění s kladným výstupním napětím.
Obrázek 1: Jednoduché jednocestné usměrnění s kladným výstupním napětím.
Doposud byla polovodičová dioda posuzována pouze jako usměrňovač, avšak je známo mnohem více možností jejího použití. Různé druhy základního polovodičového materiálu, různé atomy jako příměsi a odlišné výrobní technologie vedly k celé řadě možných použití diod. Příklady jsou:
- usměrňovače síťového napětí,
- signálové diody (spínací diody),
- tunelové diody,
- Zenerovy diody,
- kapacitní diody,
- PIN diody
a mnoho dalších.
Obrázek 2: Jednoduché jednocestné usměrnění se záporným výstupním napětím.
Obrázek 2: Jednoduché jednocestné usměrnění se záporným výstupním napětím.
Usměrňovače síťového napětí
Jedním z hlavních použití PN přechodu je usměrňovací dioda. Jednoduchý PN přechod je díky rozdílnému vnitřnímu odporu, který závisí na polaritě napětí, pro toto použití mimořádně vhodný. Při použití jako usměrňovač v obvodu střídavého proudu je dioda střídavým proudem v rychlém sledu střídavě polarizována v propustném a závěrném směru. Protože proud může protékat pouze v propustném směru, dochází k usměrnění střídavého proudu. Nejjednodušší usměrňovací obvod se skládá ze zdroje střídavého proudu, polovodičové diody a zatěžovacího rezistoru, jak ukazují obrázky 1 a 2.
Transformátor T1 v obvodu pracuje jako zdroj střídavého proudu a transformuje vstupní síťové napětí na (zde) nízkou hodnotu napětí. Dioda D1 zajišťuje usměrnění a zatěžovací rezistor plní dvě úlohy: omezuje proud procházející diodou a díky proudu protékajícímu zatěžovacím rezistorem je k dispozici usměrněné napětí.
Tento zatěžovací rezistor může být realizován různými způsoby. Zátěží může být v zásadě každá součástka, kterou protéká proud. Pokud se zde tedy hovoří o zatěžovacím rezistoru, může jím být jak ohmický rezistor, tak i více či méně složitý elektronický obvod.
Na obrázku 1 je během kladné půlvlny na horním konci sekundárního vinutí transformátoru kladné napětí vzhledem k potenciálu země. Za této podmínky je dioda polarizována v propustném směru a její oblast prostorového náboje je proto velmi tenká a její vnitřní odpor je malý. Proud tedy protéká diodou, zatěžovacím rezistorem a vinutím transformátoru. Napětí na zatěžovacím rezistoru je zde k dispozici jako výstupní napětí.
Pokud je však přítomna záporná půlvlna střídavého napětí, je na horním konci sekundárního vinutí transformátoru záporné napětí vzhledem k potenciálu země a dioda je polarizována v závěrném směru. Oblast prostorového náboje diody je proto velmi široká, její vnitřní odpor je velmi velký a diodou, zatěžovacím rezistorem a vinutím transformátoru může protékat pouze zanedbatelně malý závěrný proud. Na zatěžovacím rezistoru prakticky není žádné napětí. Propouští se tedy pouze kladná půlvlna. Stylizované diagramy v obvodu symbolizují „odříznutí“ záporné půlvlny. Na výstupu obvodu je tedy pulzující stejnosměrné napětí. Pokud je vstupní střídavé napětí například 50 Hz, skládá se toto pulzující stejnosměrné napětí z 50 půlvln (impulsů) za sekundu.
Pokud je dioda zapojena opačně, jak je znázorněno na obrázku 2, probíhá právě popsaný děj s opačným znaménkem a na výstupu je záporné napětí. Protože tento obvod vždy propouští pouze kladné nebo záporné půlvlny, nazývá se také jednocestný usměrňovač.
Dvoucestné usměrnění
Obrázek 3: Zapojení dvoucestného usměrňovače.
Obrázek 3: Zapojení dvoucestného usměrňovače.
Při dvoucestném usměrnění se záporná půlvlna z obrázku 1 jednoduše nezablokuje, ale „překlopí nahoru“, takže čtveřice diod obrátí směr proudu. Tím se zmenší zvlnění stejnosměrného napětí a následná filtrace pomocí vyhlazovacího kondenzátoru CL je účinnější. Lze proto použít i menší kondenzátor.