www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Letecké radary, technologie SLAR a SAR

Koherentní detekce změn

Obrázek 1: Snímek SAR z dřívějšího okamžiku

Obrázek 1: Snímek SAR z dřívějšího okamžiku

Obrázek 2: Snímek CCD s rozpoznanými rozdíly

Obrázek 2: Snímek CCD s rozpoznanými rozdíly

Multitemporální analýza koherence dat SAR

V radaru se syntetickou aperturou lze provádět takzvanou multitemporální analýzu koherence dat SAR (angl.: Coherent Change Detection, CCD). Ta vyžaduje přesné ukládání nezpracovaných dat, precizní zpracování obrazu a přesné výpočty. Tento postup se používá v civilní i vojenské oblasti a představuje výkonnou techniku pro rozpoznávání změn zemského povrchu. Lze jím odhalit i ty nejmenší změny zemského povrchu. Příkladem civilního použití je vyhodnocování škod způsobených bouřemi v lesích nebo škod po bouřlivých přílivech na pobřeží.

Princip činnosti

Postup se podobá známé hře hledání rozdílů mezi obrázky: zkoumá se původní obrázek a jeho pozměněná kopie a je třeba rozpoznat všechny změny. Poslední změnu se často nepodaří najít a potom pomůže už jen technický postup: oba obrázky se položí přes sebe, takže rozdíly lépe vystoupí. Ve skutečnosti však jde pouze o metodu Magnitude Change Detection, která u opticky pořízeného obrazu funguje jen tehdy, když jsou světelné podmínky v obou obrazech stejné.

U radaru su uvjeti osvjetljenja uvijek usporedivi. Pri koherentnom otkrivanju promjena dvije se radarske slike uspoređuju prema amplitudi i faznom položaju. (Pod koherencí se u radiolokaciji vždy rozumí stálý fázový vztah k referenčnímu kmitání.) Zdrojem dat je tedy bod v řetězci zpracování radarového signálu, ve kterém ještě nedošlo ke ztrátě fázové informace, tedy před demodulací. Tím lze rozpoznat podstatně menší změny. Metodu Magnitude Change Detection lze použít i u SAR, avšak až po demodulaci. (Viz integrace impulsů)

Na obrazu vypočteném systémem SAR lze rozpoznat dokonce i stopy vozidel v krajině, pouze proto, že stébla trávy na louce byla položena určitým směrem, tedy ve směru jízdy. Ve vojenské oblasti je tento postup užitečný, protože odhaluje jednoduché maskování. Jestliže se náhle objeví strom, který tam předevčírem ještě nebyl, pak se tam zřejmě někdo snaží něco ukrýt. Takové výrazné změny jsou v obrazu zvýrazněny signální barvou, červenou nebo modrou. Červená znamená, že objekt oproti prvnímu obrazu zmizel, modrá znamená, že se objevil nový objekt.

Výpočet obrazu

Obraz se neporovnává pouze pixel po pixelu pomocí křížové korelace, ale hodnota každého pixelu se posuzuje ve vztahu k jeho okolí, tedy k průměru malé oblasti, například 3×3 pixely. Pro každou z těchto oblastí se vypočítá koherence γ, která udává, jak přesně se daná oblast jednoho obrazu shoduje s odpovídající oblastí následujícího obrazu. Je-li γ = 1, existuje přesná shoda. Při γ = 0 by neexistovala ani náhodná shoda. Jakmile odchylka překročí určitou hodnotu, například při γ < 0,9, dojde ke změně barvy.

Například stopa vozidla na travnaté ploše by zůstala viditelná i po několika dnech a způsobila by změnu přibližně v rozsahu γ = 0,96 … 0,98. U trávníku lze v důsledku ohnutí stébel trávy změřit nepatrnou změnu vzdálenosti v řádu několika centimetrů. Amplituda echosignálu se tedy téměř nezmění, avšak jeho fáze je zcela odlišná. Obraz, který porovnává pouze amplitudy, tedy používá nekoherentní metodu, by proto nerozpoznal vůbec nic. Obraz, který tyto amplitudy normalizuje a zobrazuje pouze tento fázový rozdíl, by takové stopy vozidel zvýraznil obzvlášť výrazně. Takový obraz by však vypadal značně zašuměně a vytvářel by také mnoho falešných poplachů, protože například vítr rovněž ovlivňuje polohu listů nebo stébel trávy. Proto je nutné současně porovnávat amplitudu i fázi, aby vznikl obraz změn s co nejvyšším kontrastem. Také pro takový obraz lze stanovit prahové hodnoty a vypočítat parametry typické pro radar, například pravděpodobnost detekce a četnost falešných poplachů (nebo pravděpodobnost falešného poplachu).