Identifikace letu (FID)
Obrázek 1: Norský hydroplán Junkers JU-52
Identifikace letu (FID)
Identifikace letu (Flight Identification, FID) je označení, pod kterým je let veden v letovém plánu a v systémech řízení letového provozu. Umožňuje přiřadit údaje získané radarem nebo odpovídačem ke konkrétnímu letu. FID se nesmí zaměňovat s úřední registrační značkou letadla: stejné letadlo může při různých letech používat různé identifikace letu.
Každé civilní registrované letadlo má úřední registrační značku, která se skládá ze značky státní příslušnosti a rejstříkové značky. V Německu začíná D- a následují čtyři písmena, například D-ABCD. V USA začínají registrační značky písmenem N, po kterém následují číslice a případně písmena. U letadel registrovaných v České republice začíná registrační značka předponou OK-. Registrační značka je trvale vyznačena na letadle a nezávisí na čísle konkrétního letu.
Do pole 7 letového plánu ICAO se zapisuje Aircraft Identification, tedy identifikace letu. Tvoří ji nejvýše sedm písmen a/nebo číslic; pomlčky ani mezery nejsou povoleny. U pravidelných linek se obvykle používá třípísmenný kód letecké společnosti podle ICAO následovaný číslem letu, například KLM511, BAW213 nebo DLH651. Dvoupísmenný kód IATA, například LH pro společnost Lufthansa, nelze zaměňovat s jejím třípísmenným kódem ICAO DLH.
Pokud let nepoužívá identifikaci podle kódu letecké společnosti, lze místo ní zapsat registrační značku letadla bez pomlčky, například DABCD, OKABC nebo 4XBCD. Volací znak používaný při radiové komunikaci s touto identifikací souvisí, nemusí však být vyslovován po jednotlivých písmenech. Například DLH651 se při radiové komunikaci hlásí jako Lufthansa 651, zatímco BAW213 jako Speedbird 213.
Odpovídač Mode S může Aircraft Identification přenášet elektronicky. K tomu slouží mimo jiné registr BDS 2,0. Obsahuje osm pozic pro znaky, přestože pole 7 letového plánu ICAO připouští pouze sedm znaků; nevyužité pozice se doplňují mezerami. Identifikace nastavená v odpovídači musí odpovídat identifikaci uvedené v letovém plánu. Pokud letový plán neexistuje, použije se místo ní registrační značka letadla. Řízení letového provozu tak může přiřadit přijaté údaje Mode S ke správnému letovému plánu.
Zdroje:
- International Civil Aviation Organization (ICAO): Annex 7 – Aircraft Nationality and Registration Marks, kapitoly 3 a 4: registrační značky a jejich umístění na letadle.
- International Civil Aviation Organization (ICAO): Doc 4444 – Procedures for Air Navigation Services: Air Traffic Management (PANS-ATM), dodatek 2, pole 7: Aircraft Identification.
- International Civil Aviation Organization (ICAO): Annex 10 – Aeronautical Telecommunications, Volume IV: Surveillance Radar and Collision Avoidance Systems, oddíl 3.1.2.9.1: Aircraft Identification Reporting.
- International Civil Aviation Organization (ICAO): Doc 8585 – Designators for Aircraft Operating Agencies, Aeronautical Authorities and Services, třípísmenné kódy ICAO a radiotelefonní volací znaky.