Blokové schéma indikátoru kruhového přehledu
Obrázek 1: Zobrazení radarových signálů na indikátoru kruhového přehledu (PPI)
Tato klasická konstrukce indikátoru kruhového přehledu se dosud používá v mnoha radarových systémech a umožňuje zobrazit radarové informace podobně jako mapu. U stacionárních radarů je sever na obrazovce definován v horní části.
Na lodích nebo v letadlech je takové zobrazení možné pouze při použití gyroskopického kompasu (absolutní orientace k severu). Není-li k dispozici, je „nahoře“ směr pohybu lodi nebo letadla, tedy „směr vpřed“ (relativní orientace obrazovky).
impulsy
(např. ACP)
cívka
cívka
obvod
úhlu
zdroj
Obrázek 2: Blokové schéma indikátoru kruhového přehledu (PPI)
impulsy
(např. ACP)
cívka
cívka
obvod
úhlu
zdroj
Obrázek 2: Blokové schéma indikátoru kruhového přehledu (PPI)
impulsy
(např. ACP)
cívka
cívka
obvod
úhlu
zdroj
Obrázek 2: Blokové schéma indikátoru kruhového přehledu (PPI) (interaktivní obrázek)
Hradlový obvod
Hradlový obvod vytváří interně potřebné impulsy, které synchronizují indikátor kruhového přehledu (PPI) s vysílačem. Samotný hradlový obvod je synchronizován předstižným impulsem generovaným synchronizátorem, který kompenzuje případná zpoždění při zpracování impulsů.
Zatímco u starších radarových zařízení byl PPI indikátor spouštěn přímo modulátorem, synchronizátor radaru ASR-910 například vytváří speciální synchronizační impuls (TA-39), který spouští indikátor 39 µs před okamžikem vysílání.
Videozesilovač
Videozesilovač zesiluje vstupní signály na úroveň, při níž mohou zajistit odpovídající modulaci jasu elektronového paprsku. Je přitom nutné nalézt vhodný kompromis mezi jasem a zesílením (tedy kontrastem).
Mřížka azimutových a dálkových značek by měla být nastavena tak slabě, aby byla právě ještě viditelná.
Projasnění přímého běhu
Tento obvod, někdy také označovaný jako „zatemnění zpětného běhu“, vytváří ze synchronizačního impulsu po dobu vychylování obdélníkový impuls, který řídí elektronový paprsek v obrazovce tak, aby světelná stopa na obrazovce vznikala pouze během přímého běhu.
Protože silné magnetické pole ve vychylovacích cívkách potřebuje na konci vychylování několik mikrosekund k zániku, vytvářel by během této doby viditelný elektronový paprsek na obrazovce chaotické obrazce. Z tohoto důvodu je elektronový paprsek během této doby zatemněn.
Generátor pilového průběhu
Obrázek 3: Měřítko lichoběžníkového pilového průběhu
Generátor pilového průběhu vytváří vychylovací napětí, které umožňuje vychylování elektronového paprsku synchronně s šířením vysílaného signálu. Doba trvání pilového průběhu přitom závisí na zvoleném měřítku. Maximální amplituda pilového průběhu je úměrná rozměrům obrazovky. Amplituda tohoto pilového impulsu sleduje sinusové a kosinusové napětí, která tak popisují každý úhel vychýlení.
Aby bylo možné vytvořit pilový proud ve vychylovacích cívkách, musí být proti vlastní indukci cívek vytvořeno lichoběžníkové napětí. Skok napětí na začátku vychylování způsobí lineární vychýlení elektronového paprsku.
Obrázek 4: Otáčení při pevných cívkách
Obrazovka
Obrazovka převádí elektrické proudy a napětí na viditelný obraz. Elektronový paprsek vytváří na stínítku jasně svítící stopu.
Pro vychylování elektronového paprsku existují dvě možnosti:
- elektrostatické vychylování pomocí elektrického pole a
- elektromagnetické vychylování pomocí magnetického pole.
U obrazovek s velmi velkým průměrem stínítka se upřednostňuje elektromagnetické vychylování, protože jinak by bylo nutné vytvářet příliš vysoká vychylovací napětí pro požadované velké úhly vychýlení.
Protože má být obrazovka také co nejplošší, urazí elektronový paprsek směrem k okraji obrazovky delší dráhu než do jejího středu. Aby se zabránilo ztrátě ostrosti na okrajích obrazovky, bývá proud zaostřovací cívkou často doplněn o složku pilového napětí s konstantní amplitudou (tedy nemodulovanou sinusovou ani kosinusovou funkcí).
Povrch obrazovky musí být pokryt fosforeskujícím materiálem, který dokáže uchovat informaci o jasu elektronového paprsku, dokud paprsek znovu nedosáhne stejného místa.
Světélkující vrstva těchto obrazovek má dynamický rozsah maximálně 12 dB. Proto se na vstupu zobrazovací jednotky nastavuje poměr signálu k šumu echo signálu na hodnotu 4 : 1.
Zpracování úhlových údajů
V tomto bloku jsou zpracovávány mechanicky vytvářené úhlové informace (servonapětí nebo počítané impulsy NRP/ACP). Vytváří se sinusové a kosinusové napětí, která reprezentují aktuální úhel natočení antény.
Tato sinusová a kosinusová napětí modulují v generátoru pilového průběhu lichoběžníková pilová napětí.
Vychylovací zesilovač
Obrázek 3: Měřítko lichoběžníkového pilového průběhu
Vychylovací zesilovače vytvářejí z pilového napětí a stejnosměrných napětí pro centrování vychylovací proud ve vychylovacích cívkách obrazovky. Ve skutečnosti mají použitá pilová napětí lichoběžníkový průběh. Malý napěťový skok na začátku pilového průběhu slouží k překonání protielektromotorického napětí vychylovací cívky a zajišťuje pilový průběh vychylujícího magnetického pole.
Překrytí lichoběžníkových impulsů stejnosměrným napětím způsobuje excentrické posunutí středu vychylování. V krajním případě to vede k omezení zobrazení pouze na výseč o šířce přibližně 60°.
Vychylovací cívky
U indikátorů velmi starých radarových zařízení (např. P–12) se vychylovací cívky skutečně otáčely mechanicky synchronně s anténou! (Ve stejném rytmu přitom pracovaly i kontakty pro vytváření azimutových značek.) U novějších radarových zařízení (např. ASR-910) se již používají pevné horizontální a vertikální vychylovací cívky, které však musí být velmi přesně seřízeny.
Vychylovací cívky jsou montovány po dvojicích na krku obrazovky. Cívky, které vytvářejí vodorovné magnetické pole, vychylují elektronový paprsek ve svislém směru. Svislé magnetické pole vychyluje elektronový paprsek ve vodorovném směru.
Moderní radarová zařízení již tento typ indikátoru kruhového přehledu s polárními souřadnicemi nepoužívají. Je-li jádrem
zpracování radarových signálů
moderní počítač, může zobrazovat radarové informace přímo na plazmovém displeji.
Napájecí zdroj
Napájecí blok vytváří mimo jiné velmi vysoká anodová napětí (přibližně 10 kV), která jsou nezbytná pro velkoformátovou obrazovku.
(Ačkoli to není na tomto blokovém schématu znázorněno, obsahuje mnoho zobrazovacích jednotek také obvody pro vytváření azimutových a dálkových značek.)