www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Radarové antény

Časová měření impulsu

Obrázek 1: Definice při časovém měření impulsu

Překmit
Pokles
Délka impulsu
Základní linie
Doba náběhu
Doba poklesu
Podkmit

Obrázek 1: Definice při časovém měření impulsu

Časová měření impulsu

Časová měření impulsu se provádějí pomocí osciloskopu. Ten má kalibrované stupnice a také časové značky. Nejznámějším pojmem je zde délka impulsu. Impulsy však mají jen velmi zřídka ideální obdélníkový tvar. Vlivem činných a jalových zátěží může být jejich tvar výrazně deformován. Proto je nutné vědět, ve kterém bodě impulsu se má měření provést.

Délka impulsu

Délka impulsu se měří od bodu na náběžné hraně, ve kterém je dosaženo 50% maximální výšky impulsu bez překmitu, až k bodu 50% amplitudy na protilehlé sestupné hraně.

Doba náběhu a doba poklesu

Doba náběhu je časový interval mezi definovanými mezilehlými hodnotami 10% a 90% při změně úrovně impulsu. Čím kratší jsou tyto časy, tím strmější jsou hrany impulsu.

Překmit

Překmit vzniká tehdy, když napětí nedosáhne požadované hodnoty přímo, ale krátkodobě překročí jmenovitou hodnotu. Překmit se obvykle udává v procentech maximálního napětí. Na obrázku 1 by to bylo například přibližně 35%.

Podkmit

Také na konci impulsu může napětí klesnout pod požadovanou hodnotu. To lze omezit diodou.

Pokles temene impulsu

Vlivem zátěže může temeno impulsu místo vodorovného průběhu šikmo klesat. Měřením se však získá hodnota napětí. Proto se zde měří mezi 10% a 90% časové délky temene impulsu.

Měření výkonu

Obecně lze tyto měřicí body použít také pro výkonové veličiny, například pro vyzařovací diagramy antén nebo šířky pásma filtrů. Je však třeba mít na paměti, že osciloskop nezobrazuje výkon, ale pouze napětí. Polovina maximální hodnoty napětí není totéž jako polovina výkonu. Šířka svazku při polovičním výkonu impulsu zobrazeného jako napětí je větší než šířka při polovičním výkonu stejného impulsu. Proto je při určování šířky impulsu výkonové veličiny nutné použít úroveň 0,707 maximální hodnoty.

Bohužel pak již není tak jednoduché přepočítat měření na úrovních 10% nebo 90%. V tomto případě se jako praktické řešení obecně nepoužívá výkonová hodnota −3 dB, ale napěťová hodnota −3 dB, která odpovídá výkonové hodnotě −6 dB. U vyzařovacích diagramů antén se to týká především radarových aplikací, ve kterých vysílací a přijímací anténa používají odlišné vyzařovací diagramy, takzvaný obousměrný vyzařovací diagram antény).[1]

Obecně je zde však plocha určená měřením napětí větší, než kdyby bylo od počátku provedeno měření výkonu. Vlivem strmých hran se tento rozdíl sice výrazně projeví při měření výkonu, avšak mnohem méně při určování šířky impulsu, takže například na obrázku 1 by měla být šířka impulsu namísto při 50% měřena přibližně při 48%. U vyzařovacích diagramů antén navíc hranice −3 dB ve skutečnosti není tak ostrá, takže tuto chybu měření lze zanedbat.[2]

Zdroje:

  1. Merrill Ivan Skolnik: Radar Handbook McGraw-Hill Professional Publishing, second edition, 1990, ISBN 978-0-07-057913-2, page 3.20
  2. David Jenn: Microwave Devices & Radar Naval Postgraduate School, page 52 (online)