www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Letecké radary, technologie SLAR a SAR

<

Geometrie kosmického radaru

Obrázek 1: Souřadnicové soustavy kosmického radaru

Obrázek 1: Souřadnicové soustavy kosmického radaru

Geometrie kosmického radaru

Geometrie kosmického radaru je určena třemi různými kartézskými souřadnicovými soustavami.

Jednou z nich je inerciální souřadnicová soustava (xI; yI; zI ), jejíž počátek leží ve středu Země a jejíž osa zI vede podél rotační osy Země. V této souřadnicové soustavě se Země otáčí a radarová družice kolem ní opisuje eliptickou oběžnou dráhu podle Keplerových zákonů. Její oběžná doba je T.
 

Druhá souřadnicová soustava (xE; yE; zE ) používá stejný počátek. Orientace osy zE je shodná s orientací osy zI. Tato souřadnicová soustava je však spojena s rotací Země a otáčí se úhlovou rychlostí ωE. Každý bod zemského povrchu zaujímá v této souřadnicové soustavě pevnou polohu, která svým směrem a vzdáleností od počátku vytváří vektor pE. Velikost vzdálenosti od středu Země je ρE. V této souřadnicové soustavě opisuje radarová družice vlnovitou dráhu. Teprve po velkém počtu oběhů kolem Země se družice znovu nachází nad stejným bodem zemského povrchu.
 

Obrázek 2: Vlnovitá dráha družice nad zemským povrchem

Obrázek 2: Vlnovitá dráha družice nad zemským povrchem

Třetí souřadnicová soustava (xA; yA; zA ) má svůj počátek ve fázovém středu radarové antény. V této souřadnicové soustavě radar měří směr a vzdálenost od odrážejících objektů. Souřadnice zA směřuje stejným směrem jako okamžitý vektor RE(T). Souřadnice xA je kolmá k vektoru tečné rychlosti družice. V tomto směru radar měří dobu šíření odražených signálů a z ní vypočítává vzdálenost (range). Souřadnice yA leží na tečně k dráze pohybu a výsledek měření v tomto směru se označuje jako azimut (nebo cross-range) (viz letecký radar s bočním vyzařováním (SLAR).