Boční letecký radar (SLAR)
Obrázek 1: Geometrie systému SLAR
Obrázek 1: Geometrie systému SLAR
Boční letecký radar (SLAR)
Boční letecký radar (SLAR) instalovaný v letadle je příkladem zobrazovacího radaru. Tento radar snímá oblast, která neleží přímo pod letadlem, ale nachází se pod bočním úhlem vůči svislici, odtud označení „Side Looking“ (boční pozorování).
Platformou systému SLAR může být letadlo i družice, která se pohybuje po přímé dráze ve stálé výšce. Radar vyzařuje kolmo ke směru letu šikmo k zemskému povrchu a osvětluje na něm široký pás (swath). Vzdálenost (Range) je definována jako rozměr kolmý ke směru letu, zatímco azimut nebo příčná vzdálenost označuje rozměr ve směru letu.
Pojem šířka snímaného pásu označuje pás na zemském povrchu, ze kterého systém SLAR získává naměřená data. Podélný rozměr pásu probíhá ve směru letu. Šířka pásu se měří kolmo ke směru letu a měla by představovat geografickou vzdálenost, někdy se však zjednodušeně uvádí také jako šikmá vzdálenost.
Systém SLAR používá především anténu s reálnou aperturou. To znamená, že tato anténa musí mít odpovídající geometrické rozměry, aby bylo dosaženo dostatečného úhlového rozlišení. Azimutální rozlišení systému SLAR, Ra, se vypočítá podle vztahu
| Ra = | H · λ |
H = výška antény (letová výška) L = geometrická délka antény λ = vlnová délka vysílaného impulzu a θ = úhel dopadu (incidence angle) |
(1) |
| L · cos θ |
Obrázek 2: Změna rozlišovací schopnosti.
Obrázek 2: Změna rozlišovací schopnosti.
Rovnice ukazuje, že se azimutální rozlišení systému SLAR lineárně zhoršuje s rostoucí letovou výškou. Použití systému SLAR na družici by pro dosažení odpovídajícího úhlového rozlišení vyžadovalo velmi rozměrnou anténu. Proto se v tomto případě používají radary se syntetickou aperturou (SAR), které umožňují dosáhnout vyššího rozlišení s menší anténou.
Rozměry snímané plochy se zvětšují s úhlem dopadu Θ, protože se současně zvětšuje také vzdálenost mezi radarem a zemským povrchem. To znamená, že pixely obrazu jsou ve vzdálené oblasti větší než v blízké oblasti. Tato změna měřítka musí být při zobrazení obrazu výpočetně korigována.
V celém rozsahu radar měří vzdálenost podél radiální přímky viditelnosti mezi radarovou anténou a libovolným cílem na zemském povrchu. Jedná se o šikmou vzdálenost. Rozlišení ve vzdálenosti napříč směrem letu rovněž závisí na úhlu dopadu a vypočítá se podle vztahu:
| Rr = | c0 · tp |
c0 = rychlost světla tp = doba trvání vysílaného impulzu a θ = úhel dopadu (incidence angle) |
(2) |
| 2 sin θ |
Příklady výpočtu:
Systém SLAR s technickými údaji
λ = 1 cm,
L = 3 m,
H = 6000 m,
θ = 60°, a
tp = 100 ns,
má následující rozlišovací schopnost:
Ra = 40 m v azimutu a
Rr = 17,3 m ve vzdálenosti.
Stejný systém SLAR na platformě na družicové oběžné dráze ve výšce 600 km by dosáhl azimutálního rozlišení Ra = 4000 m!