www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Vymezení pojmů:

Interference

Obrázek 1: Superpozice dvou vln stejné frekvence s proměnným fázovým vztahem vůči sobě

Obrázek 1: Superpozice dvou vln stejné frekvence s proměnným fázovým vztahem vůči sobě

Interference

Jev interference nastává, když dvě (nebo více) vlny současně procházejí stejnou oblastí prostoru. Interference představuje interakci těchto vln, v důsledku čehož může být výsledná vlna oslabena (až na nulu) nebo zesílena, v závislosti na fázových poměrech mezi vlnami v bodě pozorování.

Když se vlny stejné frekvence pocházející z různých zdrojů shodují ve fázi (tj. když je rozdíl fází mezi nimi roven nebo blízký 0°), jejich energie se sčítají a výsledná vlna má větší amplitudu. Pokud je však fázový rozdíl mezi vlnami roven nebo blízký 180° (tj. vlny se sčítají v protifázi), energie těchto vln se vzájemně kompenzují. Při poměru fází mezi interferujícími vlnami od 0° do 180° budou existovat přechodné stavy od úplného sčítání až po úplné vymazání.

Stejný efekt nastává, když stejný signál přichází do přijímacího bodu dvěma různými cestami, například když k anténě radaru přichází vlna odražená od cíle po přímé dráze a vlna odražená od cíle a poté odražená od země. Obě vlny se šíří stejnou rychlostí, ale vlna odražená od země urazí delší cestu. Fázové poměry v místě příjmu závisí na několika různých faktorech, a proto interferenční obraz nebude konstantní. Přijatý signál bude kolísat a zkreslovat se. Jedním z výsledků je efekt známý v radiotechnice jako fading nebo zánik signálu.

Fenomén interference však lze využít i ke zlepšení technických charakteristik radarové techniky. Tak lze výběrem výšky radaru nad zemí dosáhnout zesílení signálů odražených od nízko letících cílů. Je zřejmé, že směrová charakteristika takové antény ve vertikální rovině musí být dostatečně široká, aby osvětlovala zemský povrch v okolí radaru. Tato podmínka je téměř vždy splněna u radarů metrového (VHF) a decimetrového (UHF) pásma. Přitom pro některé úhly místa cíle bude výsledná vlna zesílena, a pro některé – zeslabena, tj. směrová charakteristika takové antény bude mít v vertikální rovině lamelový charakter. Aby se tomu zabránilo, staví se anténa ve dvou patrech. Směrové diagramy obou pater budou mít propady ve vertikální rovině, ale rozdíl výšek mezi anténami se volí tak, aby maxima jedné z nich byly na propadech druhé.

Kromě toho, pokud je měřicí systém radaru dostatečně citlivý, aby změřil rozdíl v čase příjmu impulsu přímé a od země odražené vlny, lze teoreticky odhadnout výšku cíle (viz Vícepaprsková metoda určování výšky).