Určení výšky pomocí vícenásobného příjmu
Obrázek 1: Možnost určení výšky pomocí rozdílů v době průchodu při multipathovém příjmu
Obrázek 1: Možnost určení výšky pomocí rozdílů v době průchodu při multipathovém příjmu
Určení výšky pomocí vícenásobného příjmu
Dosud se výška cíle určovala pomocí 3D radarových zařízení, která buď využívala anténní diagram složený z jednotlivých diagramů (stacked beam) s několika přijímacími kanály, nebo pomocí pencil beam snímala různé úhly výšky. 3D radary jsou široce rozšířené, i když jsou asi čtyřikrát až desetkrát dražší než 2D radary. Přesto má 3D radar zejména v malých výškách velmi špatnou přesnost kvůli odrazům od zemského povrchu, které prodlužují dobu průchodu.
Výpočet výšky založený na rozdílu doby běhu při odrazu od zemského povrchu má oproti klasickému 3D radaru několik podstatných výhod. Při velmi malém rozlišení vzdálenosti lze výšku vypočítat přímo z rozdílu doby běhu přímé a odražené vlny. Za předpokladu, že terén je rovný, je výška cíle úměrná rozdílu doby běhu. Odezva cíle se skládá ze čtyř jednotlivých složek, které urazily různou vzdálenost. První a nejdůležitější cesta je přímá cesta z bodu A do bodu B a zpět. Tento odrazový impuls je označen číslem 1. Druhá možnost je: na vysílací cestě dochází k odrazu impulsu, přijímací cesta je přímá. Třetí možností je opačná cesta stejné délky jako v případě 2. Obě ozvěny mají stejnou dobu zpoždění th a tvoří střední impuls 2ρ. Ve čtvrté možnosti se jak na vysílací, tak na přijímací cestě využívá okliková cesta přes odraz. Tento impuls je v grafu označen ρ².) Rozdíl v době průchodu th mezi ozvěnovými impulsy lze určit podle:
| th = | 2ha · ht | kde | ha = výška radarové antény ht = výška cíle c = rychlost šíření R = šikmá vzdálenost |
(1) |
| c · R |
Podle trigonometrie určuje poměr ht /R sinus úhlu výšky Θe letícího cíle, takže platí
| sin Θe = | c · th | kde | Θe = naměřený úhel výšky th = rozdíl doby běhu |
(2) |
| 2 ha |
| ht = | c · R · th | (3) |
| 2 ha |
Výpočet výšky pomocí odrazu od zemského povrchu je možný, pokud je (komprimovaná) doba trvání impulsu τ menší než rozdíl doby běhu th. Například při ha = 100 ft, ht = 10 000 ft a R = 50 NM je rozdíl v době běhu th = 6,69 ns, což vyžaduje pásmovou šířku přijímače minimálně 149,5 MHz. V praxi je však zapotřebí radarové zařízení, které pomocí pulzní kompresní metody dosahuje rozlišení vzdálenosti 1 m.