Fázový šum
Obrázek 1: Fázový šum v časové oblasti
Fázový šum
Fázový šum je definován jako veličina ve frekvenční oblasti, která popisuje spektrální hustotu výkonu nežádoucích, statisticky vznikajících změn fáze generátoru jako zdroje signálu. Tento fázový šum se také označuje jako krátkodobá stabilita a představuje důležitou vlastnost zdrojů signálu. Obvykle se vyjadřuje v jednotkách dBc/Hz (decibel carrier per Hertz) a udává výkon šumu ve vztahu k nosné, obsažený v šířce pásma 1 Hz a určený v daném odstupu od nosné frekvence. Při pohledu v časové oblasti představuje fázový šum rozdíl mezi teoretickými a skutečnými průchody harmonického kmitu nulou. Kolísání těchto odchylek se označuje jako jitter.
Ideální rezonanční obvod, který by pracoval se supravodivými vlastnostmi při teplotě absolutní nuly (0 K nebo −273,15 °C) a bez vlastního šumu, by vytvářel ideální periodický signál, který lze popsat následovně:
(1)
- A = amplituda signálu
- f0 = frekvence signálu
- 2πf0t = fáze signálu
Vlastní šum však vzniká v důsledku základních fyzikálních procesů a za běžných provozních podmínek mu nelze zabránit. Tento tepelný nebo blikavý šum způsobuje kolísání amplitudy a fáze oscilátoru. Signál získává fázový šum přidáním stochastického procesu, označeného symbolem φ, následujícím způsobem:
(2)
Nejjednodušší a nejrychlejší metodou určení fázového šumu oscilátoru
je přímé měření pomocí
spektrálního analyzátoru.
Fázový šum vnitřních oscilátorů spektrálního analyzátoru však musí být dostatečně nízký,
aby nebyly vlastnosti měřeného objektu překryty fázovým šumem analyzátoru.
Měřením se totiž nezobrazuje pouze fázový šum měřeného objektu,
ale součet výkonů fázového šumu měřeného objektu,
fázového šumu vnitřních oscilátorů a tepelného šumu.
Obrázek 2: Spektrum hustoty výkonu blikavého šumu v závislosti na frekvenci
Obrázek 2: Spektrum hustoty výkonu blikavého šumu v závislosti na frekvenci
Zatímco u vysokofrekvenčních složek lze pozorovat konstantní základní šum v rozsahu −125 až −130 dB, fázový šum směrem k nižším frekvencím nejprve narůstá se závislostí 1/f ² a pod mezní frekvencí danou konkrétním zapojením se závislostí 1/f ³ v důsledku blikavého šumu. Na obrázku 2 dává dvojitě logaritmické zobrazení hustoty výkonu v závislosti na frekvenci přímku se směrnicí −2 pro šum 1/f ² a přímku se směrnicí −3 pro šum 1/f ³. Od pásma UHF se již uplatňuje pouze frekvenčně nezávislý „bílý“ šum.