Rohový odražeč nebo radarový odražeč
Obrázek 1: Trojúhelníkový rohový odražeč jako výřez duté krychle
Obrázek 2: Odraz od dvou ploch, které jsou vůči sobě kolmé
Rohové odražeče se používají k vytvoření zvláště silného radarového echa od objektů, které jinak mají pouze velmi malou efektivní odraznou plochu. Rohový odražeč se skládá ze dvou nebo tří elektricky vodivých ploch, které jsou vůči sobě uspořádány pod úhlem 90°. Dopadající elektromagnetické vlny se vícenásobným odrazem vracejí přesně do směru, odkud přicházejí. Tak i malé objekty s malou odraznou plochou vytvářejí dostatečně silné echo.
Jednotlivé plochy rohového odražeče by měly být velké vzhledem k vlnové délce. Čím větší je rohový odražeč, tím více energie se odrazí. Na menších lodích se rohové odražeče upevňují co nejvýše na stožár, aby se snížily ztráty dosahu způsobené zakřivením Země. Tam, kde by příliš velké zatížení větrem působilo potíže, se používají také varianty se sférickým nebo válcovým krytem.
Má-li se vlna odrážet zpět do trojrozměrného prostoru, musí se rohový odražeč skládat ze tří odrazných plechů. Potom se nazývá trihedrální rohový odražeč. Než se paprsek odrazí zpět do původního směru, dojde tedy ke třem odrazům. Matematicky se tento případ řeší jako dvojnásobné použití vzorce pro pouze dvě odrazné plochy. (Výsledek prvního použití vzorce se použije jako jedna ze dvou vstupních hodnot při druhém použití.)
Výpočet rohových odražečů
Obrázek 3: Referenční těleso pro efektivní odraznou plochu: kovová koule, jejíž průmět tvoří kruh o ploše 1 m2.
Obrázek 3: Referenční těleso pro efektivní odraznou plochu: kovová koule, jejíž průmět tvoří kruh o ploše 1 m2.
Obrázek 4: Závislost efektivně viditelné plochy na úhlu ozáření radarem
Údaj o ploše je založen na porovnání s izotropním kulovým zářičem. Jako referenční odražeč se zde předpokládá kulový ideální vodič, jehož průmět do roviny kolmé ke směru projekce, tedy jeho stín v této rovině, má plochu jednoho čtverečního metru. Tato kruhová plocha má průměr přibližně 1,33 m. Z tohoto referenčního odražeče však účinně působí jako zpětný odražeč pouze velmi malá plocha: jde jen o několik centimetrů přesně uprostřed, které odrážejí dopadající energii směrem k radaru. Všechny ostatní plochy rozptylují dopadající energii rovnoměrně do prostoru. Z toho vyplývá, že malý praktický rohový odražeč s geometrickými rozměry pouze několika centimetrů může mít efektivní odraznou plochu několika čtverečních metrů. Je třeba pouze vědět, že hodnota například 12 m2 ve skutečnosti znamená, že tento malý rohový odražeč má při určité rezonanční frekvenci stejnou účinnou odraznou plochu jako 12 takových koulí, z nichž každá má do roviny promítnutou plochu jednoho čtverečního metru.
Taková koule by vzhledem ke své směrové nezávislosti vytvořila echo-signál také u bistatického radaru. Rohový odražeč to nedokáže. Energii, která se u koule rozptyluje téměř do všech směrů, soustřeďuje rohový odražeč pouze přesně do směru, ze kterého je ozářen. V určitých směrech proto rohové odražeče dosahují efektivních odrazných ploch, které mnohonásobně přesahují jejich geometrické rozměry.
Při výpočtu je nutné zohlednit tři hlediska. Efektivní odrazná plocha závisí na:
- viditelné ploše vypočtené nezávisle na frekvenci,
- úhlu ozáření radarem a
- možných rezonancích při určitých frekvencích.
Viditelná plocha
Pokud se nejprve předpokládá, že délky hran rohového odražeče jsou podstatně větší než vlnová délka, lze efektivní plochu vypočítat podle zákonů geometrické optiky. Základem výpočtu je tedy průmět rohového odražeče do roviny kolmé k radarovému záření. Na obrázku 5 je to úsečka AB. Lze si to představit jako radarový stín rohového odražeče na pomyslné rovině kolmé k radarovému záření. Tato ekvivalentní plocha, která existuje pouze výpočetně, je největší tehdy, když záření dopadá rovnoběžně s rovinou symetrie, tedy pod úhlem přesně 45° na všechny desky rohového odražeče.
Výjimečný případ nastává, když záření dopadá přesně kolmo na jednu z jednotlivých ploch rohového odražeče. Tehdy tato plocha působí celou svou plochou jako rovinné zrcadlo. Proto je níže odvozený vzorec omezen podmínkou, že dopadající záření se smí od roviny symetrie („Boresight“) odchýlit o méně než 45°.
V tomto případě je délka „stínu“ jednou stranou rovnoramenného trojúhelníku, jehož přepona odpovídá délce strany rohového odražeče. Plocha je potom:
| Aproj = AWR· 20,5 | kde | AWR = plocha pouze jedné strany rohového odražeče Aproj = její průmět, tedy její „stín“ |
(1) |
Z tabulky na stránce s vysvětlením efektivní odrazné plochy známe vzorec pro výpočet odrazné plochy rovinné desky. Tento vzorec je odvozen z výpočtu útlumu ve volném prostoru, při němž se obdélníková deska považuje za výřez kulové plochy:
| σ = | 4·π·A2 | kde | A = plocha odrazné desky λ = vlnová délka průzkumného radaru |
(2) |
| λ2 |
Tento vzorec lze obecně použít k výpočtu efektivní odrazné plochy, pokud je známa účinná plocha rohového odražeče (viz příklad). Následující odvození tohoto vzorce jej pouze rozšiřují tím, že se plocha Aproj, vzniklá rovnoběžným promítáním, nahrazuje skutečně měřitelnými plochami nebo délkami, například délkou hrany. Dosazením vzorce (1) do vzorce (2) získáme:
| σ = | 4·π·(AWR · 20,5)2 | = | 8·π·(AWR)2 | kde | AWR = plocha jedné stěny rohového odražeče λ = vlnová délka průzkumného radaru |
(3) |
| λ2 | λ2 |
Tento vzorec platí pro dvouplošné rohové odražeče, pokud jsou radarem ozařovány z hlavního směru („Boresight“). Uvedení vlnové délky zde ještě nepředstavuje rezonanci, ale je důsledkem toho, že při odvození vzorce pro útlum ve volném prostoru bylo zahrnuto fiktivní zesílení antény (přesněji: apertura přijímací antény). Námořníci mohou pro vlnovou délku přibližně použít hodnotu 3 cm, protože většina námořních navigačních radarů pracuje na frekvenci přibližně 10 GHz.
Obrázek 5: Plocha průmětu se na jedné straně zmenšuje na úsečku AC
Úhel ozáření
Pro paprsky dopadající na tuto desku pod úhlem odlišným od 45° již nejsou „stíny“ jednotlivých stran stejně velké. Účinná je však pouze menší projekční plocha rohového odražeče. I kdyby druhá plocha rohového odražeče vytvářela mnohem větší „stín“, může znovu odrazit pouze energii, která byla odražena také první, menší promítnutou deskou. Energie dopadající na plochu se stranou BC se odrazí pouze jednou a je proto vyzářena pod jiným úhlem. Tento směr nezasáhne přijímač radaru, a proto jej monostatický radar nemůže využít. Efektivně využitelná plocha je tedy pouze dvojnásobkem menší projekční plochy. Pro úhly 0° < Θ < 90° jsou efektivní rozměry průmětu:
| Aäquiv = menší dílčí plocha + část větší dílčí plochy | (4) |
| Aäquiv = AWR·sin Θ + AWR·tan Θ ·cos Θ = 2 AWR·sin Θ |
| σ = | 16·π·(AWR)2 | ·sin2 Θ | (5) |
| λ2 |
Obrázek 6: Stejná fáze díky stejným drahám: a+b+c = a’+b’+c’
Vliv rezonance
Představa, že kovová plocha působí na elektromagnetické vlny jako zrcadlo, je pouze zjednodušením. Kovová plocha ve skutečnosti energii přijímá, sama se rozkmitá a poté energii znovu vyzařuje. Směrový účinek vzniká v důsledku fázových rozdílů kmitání v jednotlivých místech, které jsou způsobeny rozdíly dob šíření pole dopadajícího pod šikmým úhlem. Proudy indukované tímto polem v jednoduché kovové desce vytvářejí v přijímači mimořádně slabý signál, protože četné boční laloky rozdělují energii sekundárního záření. Teprve když jsou dvě kovové desky postaveny proti sobě pod úhlem 90°, vytvářejí proudy intenzivnější pole sekundárního záření, jehož vlny jsou ve fázi pouze ve směru dopadu záření.
Podobně jako u dipólových odražečů může velikost odrazné plochy vstoupit do rezonance s vlnovou délkou. V směru polarizace musí mít odrazná plocha rozměr alespoň poloviny vlnové délky. Avšak! Na odrazu se podílejí nejméně dvě plochy, takže nejmenší rezonanční délka rohového odražeče odpovídá celé vlnové délce.
Díky rezonanci lze u rohového odražeče o šířce jedné vlnové délky naměřit až čtyřikrát větší efektivní odraznou plochu, než by odpovídalo jeho geometrickým rozměrům. Odražeč může být buzen také vyššími harmonickými. Zisk způsobený rezonancí se však s každou další vyšší harmonickou zmenšuje na polovinu. Při rozměru větším než deset vlnových délek již nelze pozorovat žádný vliv. Rezonanční chování má také negativní účinek: při lichých násobcích poloviny vlnové délky (1,5λ, 2,5λ …) dochází ke zmenšení efektivní odrazné plochy o stejné činitele.
Trihedrální rohové odražeče
Obrázek 7: Rohový odražeč ze tří čtvercových ploch
Obrázek 7: Rohový odražeč ze tří čtvercových ploch
Protože dvouplošný (dihedrální) rohový odražeč při odchylce dopadajících paprsků od roviny kolmé k hraně již neodráží záření zpět směrem k radaru, používají se většinou tříplošné rohové odražeče. V geometrii se označují jako trihedrální.
Trihedrální rohový odražeč ze čtvercových plechů
Tyto rohové odražeče se skládají ze tří čtvercových plechů, které jsou vzájemně svařeny pod úhlem 90°. Promítnutá plocha se nyní skládá ze tří dílčích ploch, které se rovněž vypočítávají pomocí vzorce (1). Tento vzorec se však nyní musí pro každou plochu použít dvakrát, přičemž výsledek se započítává třikrát.
| σ = | 12·π·(AWR)2 | ·sin2 Θ | (6) |
| λ2 |
Také tento vzorec platí pouze pro tříplošné rohové odražeče, pokud jsou radarem ozařovány ze směru osy symetrie („Boresight“). Jde tedy o maximální hodnotu, které lze dosáhnout. V praxi však bude rohový odražeč ve většině případů vykazovat podstatně menší efektivní odraznou plochu, protože zde vypočtený zvláštní případ nastává jen velmi zřídka.
Obrázek 8: Rohový odražeč ze tří trojúhelníkových ploch
Obrázek 8: Rohový odražeč ze tří trojúhelníkových ploch
Trihedrální trojúhelníkový rohový odražeč (z trojúhelníkových plechů)
Rohový odražeč se třemi čtvercovými plochami je mechanicky poměrně nestabilní. Proto se jednotlivé plochy většinou zmenšují na trojúhelníkový tvar, jak je znázorněno na obrázcích 1 a 8. Tím se výrazně zmenší také efektivní odrazná plocha. Rohový odražeč z trojúhelníkových ploch má však větší úhel otevření. Efektivní odrazná plocha tohoto trojúhelníkového rohového odražeče se vypočítá podle vztahu:
| σ = | 4·π·a4 | kde | a = délka bočních hran tří rovnoramenných trojúhelníků λ = vlnová délka průzkumného radaru |
(7) |
| 3·λ2 |
Takový rohový odražeč má úhel otevření téměř 40°, než odražená energie klesne pod hranici −3 dB známou z vyzařovacího diagramu antény. Proto se až osm takových rohových odražečů sestavuje do tvaru krychle. V každém směru je tak účinný nejméně jeden odražeč.
Z geometrického hlediska se tento rohový odražeč skládá z 12 rovnoramenných trojúhelníků. Při praktické výrobě se však při zanedbání tloušťky plechu vychází ze tří stejně velkých čtvercových plechů, z nichž jeden se diagonálně rozpůlí a druhý se diagonálně rozdělí na čtyři části. Rohový odražeč se potom z těchto sedmi částí symetricky svaří (postačuje bodové svaření uprostřed a na okrajích, ale je velmi důležité dodržet pravé úhly). Při délce hrany čtvercových plechů 0,5 m má tento svépomocí vyrobený rohový odražeč v pásmu I/J efektivní odraznou plochu více než pětsetkrát větší, než jakou by měl malý veslový člun bez tohoto rohového odražeče. Takový cíl již nelze na radaru ve vnitrozemské plavbě přehlédnout.