www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Zpracování radarového signálu

Detekce vznášejících se vrtulníků

U starších analogových radarů bylo téměř nemožné odlišit vrtulník v režimu visu od pevného cíle. Pouze značné praktické zkušenosti operátora mohly vést k závěru, že tento dodatečný pevný cíl na daném místě ve skutečnosti nepatří a že se tedy musí jednat o něco jiného než o odraz od nepohyblivého objektu. Čím se tedy vrtulník ve visu od pevného cíle vlastně liší?

Obrázek 1. Radiální rychlosti jednotlivých částí vznášejícího se vrtulníku

Na obrázku je vrtulník při pohledu shora. Je zobrazen technický nákres vrtulníku typu ADAC „Christoph“. Má čtyři rotorové listy otáčející se proti směru hodinových ručiček. Samotný vrtulník nevykazuje Dopplerův posuv, protože jeho radiální rychlost je nulová. Rotorové listy se však pohybují velmi vysokou rychlostí. V horní polovině kružnice se pohybují směrem k radaru, a vytvářejí tak maximální kladnou Dopplerovu frekvenci. Ve spodní polovině se od radaru vzdalují, a vytvářejí maximální zápornou Dopplerovu frekvenci. Tyto tři frekvenční složky se skládají do výsledného echo signálu.

Obrázek 1. Radiální rychlosti jednotlivých částí vznášejícího se vrtulníku

Rotor se otáčí! Přestože se vrtulník vůči zemi nepohybuje, lze v jeho echo signálu naměřit velmi vysokou Dopplerovu frekvenci fD. Takový echo signál má tedy dvě charakteristické vlastnosti:

  1. Nulovou (nebo velmi malou) rychlost vůči zemi, proto echo signál vždy obsahuje frekvenční složku bez Dopplerova posuvu:
    frx = ftx
  2. Velmi vysokou Dopplerovu frekvenci, způsobenou odrazy od rotujících listů rotoru (rychlost konců listů se blíží rychlosti zvuku):
fD = 600 m/s
λ

U starších systémů pro potlačení pevných cílů vznikal problém, protože se rotorové listy pohybují současně směrem k radaru i od radaru se stejnou velikostí radiální rychlosti. Z toho vyplývá třetí charakteristická vlastnost:

  1. Objevují se dvě Dopplerovy frekvence opačného znaménka:
    frx = ftx ± fDoppler
    Tyto dvě Dopplerovy frekvence mají pouze při visu stejnou absolutní hodnotu. Rozdíl mezi nimi je mírou radiální rychlosti vrtulníku.

Kromě toho radar s poměrně dlouhou periodou opakování impulsů vždy zachytí pouze okamžitý „snímek“ náhodné polohy rotorových listů. Proto se pozorovaná Dopplerova frekvence výrazně mění od impulzu k impulzu. Velmi citlivé radary (s poměrně vysokou pracovní frekvencí) mohou dokonce zaznamenat vibrace celého vrtulníku jako významnou Dopplerovu složku a turbulence horkých výfukových plynů se mohou projevit jako další cílové značky.

Pomocí rychlé Fourierovy transformace (FFT) lze všechny tyto Dopplerovy frekvence rozpoznat jako charakteristické spektrum vrtulníku, takže signálový procesor vytvoří cílovou značku odpovídající vrtulníku. Velmi citlivé systémy dnes dokážou ze změny Dopplerovy frekvence v čase určit dokonce i počet rotorových listů a jejich otáčky za minutu, a tím rozlišit, zda jde o lehký nebo těžký vrtulník.

Čistě teoreticky by bylo možné již z jediného echo impulsu určit typ vrtulníku, jeho kurz (aspektový úhel) i jeho rychlost.