www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Zpracování radarového signálu

Zpracování radarového signálu a radarových dat

Obrázek 1: Plánovač na mapě vzdušné situace © RIA Novosti. (Mikhail Fomichew)

Obrázek 1: Plánovač na mapě vzdušné situace
© RIA Novosti. (Mikhail Fomichew)

Zpracování radarového signálu a radarových dat

Zpracování radarového signálu a zpracování radarových dat jsou všechna opatření, která z přijatého echosignálu vypočítávají analyzovatelný obraz nebo zobrazení. Ve většině případů se zpracováním radarového signálu rozumí ta část, která se ještě zabývá analogovou, ale často již digitální hodnotou echosignálu. Zpracování radarových dat je část, která se týká pouze informací o cíli. Mezi tím se nachází proces měření souřadnic.

Analogové zpracování signálu

V éře analogových radarových zařízení bylo zpracování radarového signálu ještě velmi omezené a obvykle sestávalo pouze ze systému pro potlačení rušení. Zpracování radarových dat v podstatě spočívalo pouze ve zkušenostech obsluhy, která musela vizuálně rozpoznat signály cíle od šumu a pevného cíle a meteorologické rušení od změti skvrn na obrazovce. Radiolokace byla určena rozhodnutím operátora o vyslání zprávy prostřednictvím symbolu na obrazovce. Teprve poté se měřily souřadnice tohoto cílového signálu. To bylo možné provést buď vizuálně odhadem bočního úhlu a vzdálenosti (v polárních souřadnicích), nebo přiřazením ke čtverci (kartézské souřadnice).

Až do zobrazení na vizualizačním zařízení, které bylo obvykle ještě vybaveno katodovou trubicí, šlo vždy o zpracování radarového signálu. Radarové údaje se přenášely akusticky („hlasem“) na velitelské stanoviště a tam se předávaly na planžetě nebo na kartě hlášení o vzdušné situaci.

Obrázek 2: Zobrazovací zařízení s poloautomatickým signalizačním systémem (zde: od PU12M), šipka ukazuje na vysílač polohy „telekarandaš“ pro poloautomatické zpracování cílů.

Obrázek 2: Zobrazovací zařízení s poloautomatickým signalizačním systémem (zde: od PU12M), šipka ukazuje na vysílač polohy „telekarandaš“ pro poloautomatické zpracování cílů.

Poloautomatické zpracování signálu

U poloautomatických systémů bylo možné cílový znak na obrazovce zakrýt také pomocí volně pohyblivého bodu, který obsluhoval radista pomocí malého pera (funkce podobná joysticku). Po přesném zakrytí cílového znaku se měření spustilo stisknutím tlačítka. Vysoce přesné potenciometry se pak používaly k naťuknutí jednoho napětí jako takzvané „vertikální hodnoty“ a druhého napětí jako „horizontální hodnoty“. Z těchto dvou napětí pak počítač (obvykle ještě analogový) určil polohu a přenesl ji do automatického naváděcího systému.

Obrázek 3: Automatický naváděcí systém „WP“

Obrázek 3: Automatický naváděcí systém „WP“

Digitální zpracování signálu

Se zavedením digitálních zobrazovacích systémů však nyní musí tento úkol převzít technika. Technický pokrok již naštěstí dosáhl takového stupně, že digitální počítačové postupy již nesnižují výkonnost radarového zařízení v oblasti zpracování signálu.

V praxi však lze logické funkce zpracování radarového signálu spojit do několika modulů v různých radarových jednotkách. Například procesor zásahů lze spojit s procesorem signálů a různé kombinátory výkresů lze spojit do jediného modulu.