www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Radiolokační přijímač

Citlivost radarového přijímače

Podmínky měření citlivosti radarového přijímače nejsou jednotně stanoveny. Závisí na měřicích a zkušebních postupech příslušného výrobce. Výsledek takového měření se často označuje zkratkou MDS. Tato zkratka se však nepoužívá všude ve stejném významu a může označovat dva různé pojmy:

Minimální detekovatelný signál (Minimum Detectable Signal, MDS)
Tento pojem označuje nejmenší výkon přijímaného signálu, při kterém lze signál za stanovených podmínek ještě detekovat. U moderních radarů se tím často rozumí automatická detekce signálu.
Zda lze z takového signálu následně skutečně vytvořit značku cíle, však závisí také na dalším zpracování signálu.

Minimální rozlišitelný signál (Minimum Discernible Signal, MDS)
Tento pojem se často používá tehdy, když obsluha dokáže slabý signál na radarovém indikátoru ještě odlišit od šumu. (Takto stanovený výkon může být výrazně nižší než výkon potřebný pro automatickou detekci.)

Který význam zkratky MDS se u určitého radaru používá, závisí mimo jiné na koncepci přijímače a zpracování signálů. U starších radarů probíhá zpracování signálů zčásti ještě analogově pomocí zesilovačů a filtrů, zatímco obsluha vyhodnocuje echa na radarovém indikátoru. U moderních radarů se naproti tomu přijímané signály zpracovávají digitálně. Na obrazovce se pak často zobrazují pouze cíle, které již radarový signálový procesor detekoval a vybral k zobrazení.

Na subjektivním hodnocení obsluhy je založen také méně používaný pojem minimální viditelný signál (Minimum Visible Signal, MVS). Další používaný pojem „tečnová citlivost“ naproti tomu označuje určité vizuální kritérium měření, při kterém se porovnávají obálky šumu signálu a vlastního šumu přijímače. Oba tyto pojmy proto nelze bez dalšího ztotožňovat s MDS.

Poměrně stabilní srovnávací veličinou je vlastní šum přijímacího systému. Pro automatickou detekci signálu musí být dosaženo stanoveného poměru signálu k šumu. Požadovaný detekční práh přitom závisí na požadované pravděpodobnosti detekce a přípustné pravděpodobnosti falešného poplachu.

Minimální rozlišitelný signál (Minimum Discernible Signal, MDS)

Nejmenší výkon přijímaného signálu (Pe,min), při kterém je signál na radarovém indikátoru ještě rozpoznatelný, se nazývá minimální rozlišitelný signál (Minimum Discernible Signal, MDS).

Tato hodnota se obvykle stanovuje pomocí radarového indikátoru (A-Scope nebo PPI). Udává výkon na vstupu přijímače, při kterém je signál na indikátoru ještě právě rozpoznatelný. Hodnota se zpravidla vyjadřuje v dBm. U některých citlivých radarových přijímačů lze například dosáhnout hodnot −110 dBm až −113 dBm. Tento způsob měření je však zatížen subjektivní nejistotou. Odhad přesné polohy střední úrovně šumu se může na obrazovce lišit o několik milimetrů. To může výsledek měření znatelně ovlivnit.

Oscilogram pro stanovení minimálního rozlišitelného signálu s vyznačenou střední úrovní šumu.
střední úroveň
šumu
MDS
3 dB

Obrázek 1: Oscilogram pro měření citlivosti přijímače (MDS)

Oscilogram pro stanovení minimálního rozlišitelného signálu s vyznačenou střední úrovní šumu.
střední úroveň
šumu
MDS
3 dB

Obrázek 1: Oscilogram pro měření citlivosti přijímače (MDS)

Minimální detekovatelný signál (Minimum Detectable Signal, MDS)

Nejmenší výkon přijímaného signálu (Pe,min), při kterém může být signál za stanovených podmínek ještě detekován automatickým systémem zpracování signálů, se nazývá minimální detekovatelný signál (Minimum Detectable Signal, MDS).

Tato hodnota se často určuje měřením za zesilovačem mezifrekvence (mnohdy ještě před detektorem I&Q) a přepočítává se na výkon na vstupu přijímače. Jako kritérium měření lze například použít úroveň signálu, která je o 3 dB vyšší než střední úroveň vlastního šumu. Skutečně požadovaný detekční práh určuje následné zpracování radarových signálů a představuje kompromis mezi pravděpodobností detekce a pravděpodobností falešného poplachu. U některých radarových přijímačů se například uvádějí hodnoty řádově −100 … −103 dBm.

Praktické stanovení citlivosti přijímače je popsáno v kapitole „Měřicí praxe“, na stránce Měření citlivosti přijímače.