Mars-Passat
Popis radarového zařízení; vybrané takticko-technické údaje
Obrázek 1: Mars-Passat na letadlové lodi „Baku“

| Hlavní parametry radaru | |
|---|---|
| Frekvenční pásmo: | pásmo S |
| Perioda opakování impulsů (PRT): | |
| Opakovací frekvence impulsů (PRF): | |
| Délka vysílaného impulsu (τ): | |
| Doba příjmu: | |
| Mrtvá doba: | |
| Špičkový výkon: | |
| Průměrný výkon: | |
| Přístrojový dosah radaru: | 145 NM (≙ 270 km) |
| Rozlišovací schopnost v dálce: | |
| Přesnost měření: | |
| Šířka anténního svazku: | |
| Počet impulsů přijatých od cíle: | |
| Rychlost otáčení antény: | |
| MTBCF: | |
| MTTR: | |
Mars-Passat
Mars-Passat (v cyrilici „Марс-Пассат“, označení NATO „Sky Watch“) byl lodní přehledový radar pro sledování vzdušného prostoru, který pracoval v pásmu S (podle označení IEEE), respektive v pásmu F (podle označení NATO). Radar byl vyvíjen v 70. letech a na počátku 80. let 20. století, především kyjevskou konstrukční kanceláří Kvant (ukrajinsky НДІ „Квант“, dnes Kvant-Radiolokatsiya). V roce 1987 byl prototyp instalován na letadlové lodi „Baku“ (později přejmenované na „Admiral Kuzněcov“). Rozpad SSSR a geografické oddělení nyní nezávislé Ukrajiny od ruských loděnic a ruského námořnictva vedly k tomu, že původní softwarové a hardwarové nedostatky prototypu nebyly nikdy odstraněny a projekt byl nakonec definitivně ukončen.
Radar používal čtyři rovinné fázované anténní soustavy. Plánovaného dosahu 170 km pro cíle s efektivní odraznou plochou 1 m² však nikdy nebylo dosaženo.