Mark 9
Popis radarové soupravy, takticko-technické charakteristiky


| Hlavní parametry radaru | |
|---|---|
| Frekvenční pásmo: | 2 914 … 3 100 MHz
(pásmo S) |
| Doba opakování impulsu (PRT): | |
| Pulzní opakovací frekvence (PRF): | 3 600 Hz ± 10% |
| Šířka vysílacího impulsu (τ): | 0,5 µs |
| Doba příjmu: | |
| Doba slepá: | |
| Impulsní výkon: | 25 kW |
| Průměrný výkon: | |
| Přístrojový dosah radaru: | 20 NM (≙ 37 km) |
| Rozlišení rozsahu: | |
| Přesnost měření rozsahu: | |
| Šířka paprsku: | |
| Počet zásahů cíle: | |
| Otáčky antény: | |
| MTBCF: | |
| MTTR: | |
Mark 9
Radar Mark 9 byl radar pro řízení palby amerického námořnictva vyvinutý na počátku 40. let 20. století, který pracoval v pásmu S (označení IEEE) respektive v pásmu E/F (označení NATO) a během druhé světové války byl určen zejména k montáži na dělovou naváděcí stanici Ford Mark 45. Sloužil k přesnému měření vzdálenosti a sledování cíle, aby bylo možné namířit děla válečných lodí v boji na cíl.
Anténa využívala metodu kuželového skenování s parabolickým reflektorem o průměru 24 palců (≙ 61 cm). Napájení zajišťoval excentricky umístěný dipól rotující rychlostí 1 770 otáček za minutu. Ve vysílači byl použit magnetron typu 706A chlazený stlačeným vzduchem. Zobrazení probíhalo na radarové obrazovce typu „A“ s obrazovkou o průměru 5 palců (≙ 12,7 cm).