AN/CPS-7
Popis radarové soupravy, takticko-technické charakteristiky
| Hlavní parametry radaru | |
|---|---|
| Frekvenční pásmo: | 106 MHz
(pásmo VHF) |
| Doba opakování impulsu (PRT): | |
| Pulzní opakovací frekvence (PRF): | |
| Šířka vysílacího impulsu (τ): | |
| Doba příjmu: | |
| Doba slepá: | |
| Impulsní výkon: | |
| Průměrný výkon: | |
| Přístrojový dosah radaru: | 384 400 km |
| Rozlišení rozsahu: | |
| Přesnost měření rozsahu: | |
| Šířka paprsku: | |
| Počet zásahů cíle: | |
| Otáčky antény: | |
| MTBCF: | |
| MTTR: | |
AN/CPS-7
AN/CPS-7 byl experimentální průzkumný radar s velkým dosahem, který pracoval v pásmu VHF (označení IEEE) respektive v pásmu A5 (označení NATO). Měl původně fungovat na principu frekvenčně modulovaného kontinuálního radaru a využíval dvě antény AN-148/SCR-270 z radaru SCR-270 na přibližně 130 metrů vysokém příhradovém stožáru, dnes ještě existujícím „Armstrongově stožáru“ v Alpine (New Jersey, USA).
Radar byl využit k jinému účelu v rámci projektu Diana, díky kterému se tomuto radaru jako prvnímu na světě podařilo zachytit odražený signál od Měsíce. Rozhodující roli v tom sehrál úzkopásmový a velmi citlivý přijímač, který vyvinuli Edwin Howard Armstrong a Frederick Britton Llewellyn. K tomu byl použit vysílací signál o délce 0,25 sekundy, přičemž odražený signál se očekával až po 2,5 sekundách. Přepínač vysílání/příjmu bylo v té době ještě možné ovládat ručně.