ST-67
Popis radarové soupravy, takticko-technické charakteristiky
Obrázek 1: ST-67 „Salyut“
| Hlavní parametry radaru | |
|---|---|
| Frekvenční pásmo: | pásmo L |
| Doba opakování impulsu (PRT): | |
| Pulzní opakovací frekvence (PRF): | |
| Šířka vysílacího impulsu (τ): | |
| Doba příjmu: | |
| Doba slepá: | |
| Impulsní výkon: | |
| Průměrný výkon: | 15 kW |
| Přístrojový dosah radaru: | 340 NM (≙ 630 km) |
| Rozlišení rozsahu: | |
| Přesnost měření rozsahu: | |
| Šířka paprsku: | |
| Počet zásahů cíle: | |
| Otáčky antény: | |
| MTBCF: | |
| MTTR: | |
ST-67
ST-67 „Salyut“ (ruské označení: 5N69, cyrilice: СТ-67, 5Н69, «Салют») je 3D palubní průzkumný radar dlouhého dosahu pracující v pásmu L, který byl zařazen do výzbroje sovětských ozbrojených sil v polovině 70. let 20. století.
Anténa se skládala ze dvou velkoplošných, jednostranně zakřivených parabolických reflektorů uspořádaných 180° od sebe, aby bylo dosaženo vysoké rychlosti obnovy dat i při nízkých rychlostech otáčení. Napájení antén využívalo principu frekvenčně závislého vymetání paprsku. Byl integrován sekundární radar typu NRZ-1P. Rotační část antény vážila přibližně 17 tun.
Kvůli hluku vznikajícímu při otáčení se radaru přezdívalo „strategický ventilátor“.
