www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Radarové antény

V-Beam

Obrázek 1: Vyzařovací diagram horní antény je pootočen o 30°.

Obrázek 1: Vyzařovací diagram horní antény je pootočen o 30°.

V-Beam

V-Beam je konstrukce dvojice radarových antén, u níž je jedna anténa pootočena přibližně o 30° vzhledem k vodorovné rovině. Obě antény vytvářejí vějířový nebo kosekantový čtvercový vyzařovací diagram a jsou napájeny vysílacími a přijímacími zařízeními s odlišnými pracovními frekvencemi. To je nezbytnou podmínkou pro spolehlivé oddělení radarových údajů obou antén.

Obě letadla jsou zachycena vyzařovacím diagramem vodorovné antény, který určuje azimut a šikmou vzdálenost. Výše letící letadlo je však druhým vyzařovacím diagramem, pootočeným o 30°, zachyceno o něco později než níže letící letadlo. Obě echa jsou na indikátoru PPI zobrazena s rozdílnou intenzitou neboli jasem. Každý cíl je tedy na indikátoru PPI znázorněn dvěma cílovými značkami. Jasnější cílová značka od spodní antény udává polohu letadla a vzdálenost sousední tmavší cílové značky v azimutálním směru, která odpovídá echu horní antény, je měřítkem jeho výškového úhlu.

Tímto způsobem lze dodatečně určit výšku cíle také na indikátoru PPI. Tato technologie byla použita již u sovětského radiolokátoru P-20 „Periskop“ (označení NATO: „TOKEN“), který byl v roce 1949 zaveden do výzbroje tehdejší Sovětské armády.

Po zavedení digitálního zpracování cílů a dodatečné instalaci digitálního extraktoru stop zažila tato metoda krátké znovuoživení. Automatická korelace obou cílových značek umožnila poskytovat přesnou výšku jako datové slovo. Ze značně zastaralého radiolokátoru se tak stal jednoduchý 3D radar.

Galerie antén V-Beam

Obrázek 2: Typické naklonění horní antény u radiolokátoru P-30, nástupce radiolokátoru P-20.

Obrázek 3: Typická dvojice antén V-Beam, zde sovětský radiolokátor 1L117M s extraktorem stop.

AN/CPS-6B

Obrázek 4: Radiolokátor AN/CPS-6B rovněž používal uspořádání V-Beam.

Drobná historka na okraj

Během kurzu obsluhy radiolokátoru RRP-117 v roce 1998 na Technické škole německého letectva 1 v Lechfeldu (sever) instruktor předmětu „Základy radaru“ — mého oblíbeného předmětu — během výuky důrazně popíral možnost zobrazit informace o výškovém úhlu na jednoduchém indikátoru PPI. Během vyučování jsme mu my, několik bývalých radarových vojáků z východního Německa, vysvětlili metodu V-Beam. Pouze žasl nad tím, jaké technické možnosti již staré sovětské radiolokátory měly.

V následujícím týdnu se však v testu objevila právě tato obecná otázka: které radarové údaje lze zobrazit na indikátoru PPI. Téměř všichni účastníci kurzu nyní zaškrtli také výškový úhel.

Při vyhodnocení testu za to byly odečteny body. Instruktor odmítl otázku opravit nebo ji nehodnotit a odůvodnil to tím, že test měl ověřovat znalosti, které sám během výuky předal. To, co kdysi zkonstruovali Sověti, zde nebylo předmětem otázky.

Právě tehdy se zrodilo mé rozhodnutí vytvořit pro internet virtuální kurz základů radaru.