www.radartutorial.eu www.radartutorial.eu Radar Basics

Multilaterace

Obrázek 1: Princip multilaterace
(zde speciální případ trilaterace: tři vzdálenosti ke třem známým bodům určují novou polohu)

Obrázek 1: Princip multilaterace
(zde speciální případ trilaterace: tři vzdálenosti ke třem známým bodům určují novou polohu)

Multilaterace

Multilaterace je metoda určování polohy objektu pomocí měření vzdáleností od známých bodů. V řízení letového provozu se tato měření provádějí různými radarovými metodami pomocí zařízení instalovaných v těchto známých bodech. Přímé měření azimutu (a tedy použití velkých směrových antén) není nutné. V tomto smyslu je multilaterace opakem křížového zaměřování (cross-bearing), při kterém se z různých míst měří přesné směry a z jejich průsečíku se určuje poloha.

Princip činnosti
Časově synchronní měření

Sledovaný objekt je ozářen radarovým signálem (primární radar) nebo na dotaz vyšle odpověď (sekundární radar). Echo nebo odpovědní signál přijímá pevně umístěný přijímač. Doba šíření signálu je měřítkem vzdálenosti. Protože zatím není známa informace o směru, může se objekt nacházet kdekoli na kružnici kolem přijímače s poloměrem odpovídajícím změřené vzdálenosti.

Stejný proces provedený druhým přijímačem vytvoří druhou kružnici kolem jeho známé polohy. Sledovaný objekt se musí nacházet v jednom ze dvou průsečíků těchto kružnic. Výsledek je tedy stále nejednoznačný. Teprve třetí přijímač na třetím známém místě poskytne jednoznačné řešení, protože tři kružnice mohou mít pouze jeden společný průsečík.

Synchronizace je zajištěna známým okamžikem vyslání dotazu. Pokud každý přijímač vysílá dotaz sám, je měření vzdálenosti stejně jednoduché jako u monostatického radaru. Při výpočtu vzdálenosti je neznámou pouze samotná vzdálenost. Pokud však pracuje pouze jeden centrální dotazovací vysílač, je měření složitější a odpovídá principu bistatického radaru. Při výpočtu se pak vyskytují dvě neznámé veličiny:

Obrázek 2: Nesynchronní multilaterace, nazývaná také hyperbolická lokalizace

Obrázek 2: Nesynchronní multilaterace, nazývaná také hyperbolická lokalizace

Časově nesynchronní měření

Existuje také možnost, kdy sledovaný objekt pravidelně vysílá signál bez předchozího dotazu (například ADS-B). Přijímačům není znám přesný okamžik vyslání signálu. Znají pouze přesný čas jeho přijetí. Není tedy možné změřit dobu šíření mezi objektem a jednotlivým přijímačem, ale pouze rozdíl dob šíření mezi dvojicemi přijímačů. (Zpoždění v kabelových propojeních mezi přijímači a serverem jsou kalibrována a mohou být z výpočtu odečtena.)

Pro dvojici přijímačů lze jednotlivé rozdíly dob příchodu (TDOA – Time Difference of Arrival) vyjádřit jako soustavu hyperbol. Každá hyperbola odpovídá jedné konkrétní naměřené časové diferenci. To znamená, že při daném rozdílu dob příchodu se objekt může nacházet kdekoli na příslušné hyperbole (viz obrázek 2).

Další dvojice přijímačů měří své vlastní rozdíly dob příchodu a vytvářejí další hyperboly. Průsečík všech takto určených hyperbol představuje hledanou polohu objektu.

Technická realizace

Při použití multilaterace pro detekci pohyblivých překážek na letištích lze využívat několik frekvenčních pásem. Doporučuje se používat spojení UAT (Universal Access Transceiver) na frekvenci 978 MHz namísto frekvencí systému SSR (Secondary Surveillance Radar).

V praxi se však často využívá funkce squitter standardu Mode S na frekvenci 1090 MHz. Každé vozidlo pohybující se na letišti je vybaveno transpondérem podobným těm, které jsou povinné v letadlech. Letiště může požádat o přidělení bloku 200 adres z 24bitového adresního prostoru a tyto adresy přidělit svým vozidlům.[1]

Určování polohy vozidla pak využívá dva nezávislé zdroje:

  1. GPS integrované v transpondéru
  2. multilaterační systém.

Aby nebyla zbytečně zatěžována silně využívaná odpovědní frekvence sekundárního radaru (1090 MHz), systém GPS deaktivuje vysílání ADS-B, pokud se vozidlo nenachází na pojezdových drahách nebo na provozních plochách letiště.

Chyby měření

Použití velkého počtu přijímačů rozmístěných po letištní ploše umožňuje statisticky potlačit vliv chyb měření. Chyby vznikají především tehdy, když: silný šum zkresluje určení času příjmu signálu, a aktivní rušení ovlivňuje měření, vícenásobné odrazy (multipath) způsobují chybný odhad doby šíření. Pravděpodobnost těchto chyb se snižuje s klesající vzdáleností mezi objektem a přijímačem. Proto se pro výpočet polohy zpravidla používají především měření s krátkou dobou šíření signálu.

Zdroje:

  1. ICAO: Airport Ground Vehicle Automatic Dependent Surveillance – Broadcast (ADS-B) Out Squitter Equipment — 11/14/2011, (online)