Analogové voltmetry a ampérmetry
Elektrický proud nelze přímo vnímat lidskými smysly. Cíleným pozorováním jeho účinků však lze spolehlivě usuzovat na jeho přítomnost a velikost. Měřicí přístroje pro elektrické napětí proto vždy převádějí elektrickou energii na jinou formu energie (většinou na mechanický pohyb), kterou lze přímo pozorovat.
Obrázek 1: Přístroj s otočnou cívkou
Obrázek 1: Přístroj s otočnou cívkou
magnetický účinek
Většina analogových ručkových přístrojů využívá tento jev. Často používaný název „přístroj s otočnou cívkou“ již popisuje princip jeho činnosti.
Cívka otočně uložená v permanentním magnetickém poli je spirálovou pružinou udržována v definované poloze. Protéká-li touto cívkou měřený proud, indukované magnetické pole působí proti permanentnímu magnetickému poli a výsledná síla vychyluje ručku proti síle spirálové pružiny.
Protože je třeba měřit i velmi malé proudy, a indukované magnetické pole je tedy velmi slabé, jsou na mechanickou konstrukci kladeny vysoké požadavky (lehký chod, malá setrvačnost…).
Měřicí přístroj s otočnou cívkou je vhodný pouze pro stejnosměrné napětí a stejnosměrný proud, protože již střídavý proud o frekvenci několika hertzů způsobí v nejlepším případě jen slabé chvění setrvačné ručky. Pro měření střídavého proudu musí být před přístroj zapojen vhodný usměrňovač, takže vznikne pulzující stejnosměrný proud. Odpor cívky se mění v závislosti na frekvenci. To znamená, že stupnice pro střídavý proud musí být zvlášť kalibrována, a i potom platí pouze pro poměrně nízké frekvence (max. 1 kHz).
Obrázek 2: Použití jako ampérmetr a jako voltmetr
V praktickém provedení je nutné přijmout několik kompromisů, protože některé požadavky na přístroj si navzájem odporují, například:
- Ampérmetr by měl, protože je zapojen sériově se zatěžovacím odporem, mít co nejmenší vnitřní odpor, aby nezkresloval výsledek měření.
- Voltmetr by měl, protože je zapojen paralelně k zatěžovacímu odporu, mít co největší vnitřní odpor, aby nezkresloval výsledek měření.
Tento vnitřní odpor také umožňuje, aby se přístroj stejné konstrukce používal jak pro měření proudu, tak pro měření napětí. Přepínačem měřicích rozsahů se obvykle připojuje několik měřicích odporů paralelně nebo sériově k vlastnímu měřicímu mechanismu.
Přístroj s otočnou cívkou může měřit pouze efektivní hodnotu střídavého napětí. Je proto nutné znát průběh střídavého napětí, například sinusový, aby bylo možné z efektivní hodnoty vypočítat špičkovou hodnotu napětí.
Měřicí přístroj s vyhřívaným drátem
Obrázek 3: Měřicí přístroj s vyhřívaným drátem
Obrázek 3: Měřicí přístroj s vyhřívaným drátem
U měřicího přístroje s vyhřívaným drátem není princip odlišný, přičemž drátu je zcela jedno, zda jej zahřívá stejnosměrný nebo vysokofrekvenční střídavý proud: prodlužuje se a spirálová pružina přitahuje ručku do jiné polohy na stupnici.
Vzhledem k dnes často požadované přesnosti se však měřicí přístroje pracující na tomto principu staly skutečnou raritou. Většinou se používají složitější měřicí přístroje založené na polovodičové technice, které jsou při stejné frekvenční toleranci přesnější o několik řádů.