AR-15
Popis radarové soupravy, takticko-technické charakteristiky
Obrázek 1: AR-15 na letišti Bournemouth
(50°46’59.2" N 1°50’35.1" W)
| Hlavní parametry radaru | |
|---|---|
| Frekvenční pásmo: | S-Band |
| Doba opakování impulsu (PRT): | |
| Pulzní opakovací frekvence (PRF): | |
| Šířka vysílacího impulsu (τ): | |
| Doba příjmu: | |
| Doba slepá: | |
| Impulsní výkon: | 2 × 600 kW |
| Průměrný výkon: | |
| Přístrojový dosah radaru: | 80 NM (≙ 150 km) |
| Rozlišení rozsahu: | |
| Přesnost měření rozsahu: | |
| Šířka paprsku: | 1,4° |
| Počet zásahů cíle: | |
| Otáčky antény: | 15 ot/min |
| MTBCF: | |
| MTTR: | |
AR-15
AR-15 byl radar pro řízení letového provozu v pásmu S s různými frekvencemi. Vysílač používal elektromotoricky laditelné magnetrony MG5237A.
Modernizace na typ AR-15-2 zahrnovala druhý přijímací kanál pro příjem ve velkých výškách s pasivní klaksonem a adaptérem pro koaxiální kabel. Anténní diagram tohoto kanálu byl asi o 5° vyšší než u předchozího rohu a snižoval vliv pevných cílů. Na vstupu přijímače byl nízkošumový parametrický vf předzesilovač s činitelem šumu menším než 2,5 dB. Tato modernizace zvýšila dosah z 60 na 80 námořních mil.
Radar byl uveden do provozu počátkem 70. let. Celkem bylo vyrobeno asi 55 radarů tohoto typu a některé zůstaly ve službě až do poloviny 90. let. Poslední z nich je stále v provozu na letišti Cambridge (52°12’03.1" N 0°10’39.5" E)[1] V blízké budoucnosti bude nahrazen letounem Thales Star NG [1]
Zdroj:
- Bob Mcnair (inženýr letového provozu)
