Korelace podle těžiště
Obrázek 1. Signálový procesor vytváří pole buněk obsahujících údaje o výkonu přijatých signálů
Obrázek 2. Korelace podle vzdálenosti vytváří skupiny buněk
Obrázek 3. Korelace podle azimutu vytváří radarovou značku
Korelace podle těžiště
V modernějších procesorech radarových značek se zpravidla používají pokročilejší metody korelace než jednoduchá metoda „posuvného okna“.
Jednou z těchto metod je určení radarové značky výpočtem jejího těžiště. Nejprve se vytvoří rozložení amplitud (výkonů) detekovaných signálů jejich uložením do buněk pole „azimut – vzdálenost“. Poté se zaplněné buňky analyzují, seskupují a vytvářejí oblasti, které s největší pravděpodobností obsahují odrazy od cíle. Seskupování se provádí nejprve podle vzdálenosti a následně podle azimutu. Výsledkem je soubor buněk s určitou, ne vždy pravidelnou geometrickou strukturou. Poloha radarové značky je určena pomocí speciálního algoritmu, který vypočítá těžiště na základě údajů získaných ze signálového procesoru. Princip této metody je znázorněn na obrázcích 1–3.
Metoda korelace podle těžiště využívá informace obsažené v radarových signálech účinněji a umožňuje přesnější určení souřadnic detekovaného cíle.