Schwarzschildův trychtýřový zářič
Obrázek 1: Postupné znázornění skládání Schwarzschildova trychtýřového zářiče. Místa ohybu tvoří reflektory a ve výsledku mají průřez vlnovodných kolen.
Obrázek 1: Postupné znázornění skládání Schwarzschildova trychtýřového zářiče.
Místa ohybu tvoří reflektory a ve výsledku mají průřez
vlnovodných kolen.
a) tvar plechu;
b) ohnutý plech;
c) rozříznutý plech s vloženými reflektory;
d) boční pohled na c).
Schwarzschildův trychtýřový zářič
Systém Schwarzschildova trychtýře je variantou Cassegrainovy antény, která splňuje Abbeho sinusovou podmínku. Tím se zvyšuje přesnost antény mimo směr hlavního svazku. Schwarzschildův trychtýřový zářič má větší konkávní sekundární reflektor a menší konvexní primární reflektor. Oba reflektory jsou umístěny uvnitř složeného trychtýřového zářiče. Na rozdíl od Cassegrainovy antény nejsou reflektory čistými geometrickými kuželosečkami, ale transcendentními křivkami. Při použití pouze ve směru hlavního svazku má tato anténa oproti Cassegrainově anténě jen nepatrné výhody. Při rychlém elektronickém vychylování svazku však poskytuje výhodnější podmínky. Návrh povrchů reflektorů vyžaduje složitý výpočetní postup. Závisí na šířce svazku a úhlu skenování. Schwarzschildův trychtýřový zářič je napájen několika menšími zářiči. Vysílací výkon se k nim rozděluje pomocí takzvaného varhanového přepínače (anglicky: Organ-Pipe Scanner).
Protože oblouky uvnitř trychtýřového zářiče, které slouží jako reflektory, nejsou jednoduchými kuželosečkami, je jejich výroba a dodržení požadovaných tolerancí velmi složité. Proto se tento systém téměř nerozšířil. Pravděpodobně jediným sériově vyráběným modelem byla anténa střeleckého radaru AN/MPG-1, který byl během druhé světové války vyvinut v MIT Radiation Laboratory a později vyráběn společností Bendix. Jeho anténa se Schwarzschildovým trychtýřovým zářičem má šířku vyzařovacího diagramu 0,55° v azimutu a 3° v úhlu elevace. Vyzařovací diagram je vychylován motorem a převodovkou se čtyřmi otáčkami za sekundu a prohledává sektor o šířce 10,2°.
Schwarzschildův trychtýř byl pojmenován podle Schwarzschildova dalekohledu, který v roce 1905 vyvinul německý astrofyzik Karl Schwarzschild (*1873 – †1916).
Zdroje:
- R. C. Hansen: ’’Microwave Scanning Antennas. Volume 1: Apertures’’ New York, New York; London, England: Academic Press, Inc., 1964, ISBN 9781483260631, s. 123 (online náhled)
- W. Cady et al. ’’Antennas, Scanners, and Stabilization’’, in L. de Ridenour et al: ’’Radar System Engineering’’ Mc Graw-Hill, New York, 1947, kapitola 9, s. 297