Blízké a vzdálené zóny
Blízká a vzdálená zóna daného zdroje elektromagnetického záření jsou pojmy běžně používané při měření antén a při popisu oblastí prostoru kolem takového zdroje, v nichž různé složky pole hrají větší či menší roli. Hranice mezi těmito dvěma zónami závisí na geometrických rozměrech zdroje záření a základní vlnové délce λ. V blízké zóně antény závisí úhlové rozložení pole na vzdálenosti od antény. Různé složky pole vyzařované různými geometrickými částmi povrchu antény mají různou dobu šíření do místa pozorování, a proto se budou vzájemně rušit (ne nutně ve fázi) a vytvářet vlnoplochu.
Bodový izotropní zdroj nemůže mít blízkou zónu. Blízká zóna vzniká, pokud je velikost zdroje alespoň souměřitelná s vlnovou délkou λ. Blízká a vzdálená zóna jsou matematické abstrakce zavedené pro zjednodušení odvození aproximace Maxwellových rovnic. V blízké zóně se také nachází oblast, ve které anténa zachycuje část energie, kterou právě vyzářila.
Obrázek 1: Blízká zóna anténní soustavy
Obrázek 1: Blízká zóna anténní soustavy
Na obrázku 1 je znázorněna soustava čtyř fázově napájených prvků. Každý z prvků vyzařuje elektromagnetické pole. Tato dílčí pole se sčítají a vytvářejí celkové pole. Přestože je obrázek velký, všechny zobrazené vzdálenosti jsou v blízké zóně. Pro znázornění vzdálené zóny by se velikost obrázku musela nejméně zčtyřnásobit, aby bylo vidět, jak se vyzařovací pole jednotlivých prvků mřížky sčítají a vytvářejí souvislou vlnoplochu. Ve vzdáleném poli je tvar anténního obrazce nezávislý na vzdálenosti od zdroje záření.
U malých antén (velikost zářiče je menší než vlnová délka) je blízká zóna oblastí o poloměru r ≪ λ a vzdálená zóna je oblastí o poloměru r ≫ λ.
U velkých antén (anténní soustavy nebo antény využívající velké reflektory, jako jsou parabolické antény) lze hranici mezi oběma oblastmi přibližně vypočítat podle vzorce:
| rfar = | 2 · D2 | D je geometrický rozměr antény λ je vlnová délka. |
(1) |
| λ |
Vzdálená zóna se někdy označuje jako Fraunhoferova zóna a blízká zóna jako Fresnelova zóna.
Součástí Fresnelovy zóny je mezilehlá oblast, ve které dochází k vyzařování i absorpci (sběru) energie. Hranice této oblasti se nachází v blízkosti vzdálenosti D²/(2·λ) a samotná oblast se někdy nazývá Rayleighova zóna.
Jako příklad uveďme analýzu antény THALES-MSSR používané v radaru řízení letového provozu ASP-909, která se skládá z 35 vertikálních prvků a má aperturu 8,5 metru. V příkladu použijeme hodnotu vyzařovací frekvence sekundárního kanálu radaru, která se rovná 1 030 MHz. Tato hodnota frekvence odpovídá hodnotě vlnové délky 0,291 metru. Na základě těchto údajů vypočítáme vzdálenost od antény, ve které se bude paprsek tvořit.
- Vzdálená zóna začíná ve vzdálenosti 497 metrů.
- Rayleighova zóna - do vzdálenosti 124 m
Měřicí přístroje pro snímání anténního obrazce by neměly být umístěny blíže než 497 metrů od antény. Doporučuje se zvolit místo měření i v ještě větších vzdálenostech.