Asistenční systémy řidiče
provozem za vozidlem
zadním
nárazem
Varování před opuštěním jízdního pruhu
parkovací
asistent
Obrázek 1: Úlohy automobilového radarového systému.
provozem za vozidlem
zadním
nárazem
Varování před opuštěním jízdního pruhu
parkovací
asistent
Obrázek 1: Úlohy automobilového radarového systému.
provozem za vozidlem
zadním
nárazem
Varování před opuštěním jízdního pruhu
parkovací
asistent
Obrázek 1: Úlohy automobilového radarového systému.
Asistenční systémy řidiče
Asistenční systémy řidiče (Automotive Radar) používají optické a/nebo radarové senzory k rozpoznávání okolního prostředí. Mohou také přímo zasahovat do regulačních obvodů automobilu, například aktivovat nouzové brzdění.
Pro připomenutí: radar pracuje za všech povětrnostních podmínek, například za deště nebo mlhy. Radar může pronikat i přes některé překážky ve výhledu, jako jsou keře nebo vysoká tráva. Zatímco řidič může sledovat pouze jeden směr, ve vozidle mohou být pro každý směr instalovány různé radarové přístroje, které pracují všechny současně. Výsledky jejich průzkumu lze zobrazovat na průhledovém displeji (Head-up-Display, HUD).
Technické řešení tvoří několik radarů FMCW s dynamicky přizpůsobovanými vyzařovacími diagramy antén. Nejmodernější zařízení mohou dokonce, podobně jako u bistatického radaru, dodatečně vyhodnocovat vysílané a odražené signály cizích vozidel. Takové systémy jsou často spojeny s dalšími senzory, například kamerami nebo lasery.
Radarové přístroje pracují buď ve frekvenčním pásmu 24 GHz (pásmo K), nebo na 76 GHz či 96 GHz (pásmo W). Podle konkrétní dílčí úlohy je radar buď čistý FMCW radar, nebo, pro větší vzdálenosti, radar FMiCW. Tyto radary většinou používají skupinové antény s různými vysokofrekvenčními napájecími body. Každý napájecí bod vytváří jiný vyzařovací diagram s jiným směrem hlavního laloku. Pomocí spínače s PIN diodami se volí různé napájecí body. Vyzařovací diagram lze tak velmi rychle přepínat, tedy elektronicky vychylovat, a tím dvourozměrně prohledávat prostor ve směru jízdy.
Radar „Distronic“
Obrázek 2: Radarový senzor DISTRONIC za hvězdou Mercedes
Poněkud starší radar „Distronic“ je brzdový asistent. Tři vysílací a přijímací jednotky kompaktní radarové antény „Distronic“ trvale vysílají signály a sledují dopravní situaci do vzdálenosti až 150 metrů. Dopadnou-li radarové impulzy na překážku, odrazí se a změní svou frekvenci. Z této změny frekvence (Dopplerův jev) počítač „Distronic“ vypočítává relativní rychlost mezi vozidly, zatímco jejich vzdálenost se určuje z doby šíření odražených signálů.
Adaptivní tempomat
Adaptivní tempomat (ACC) neudržuje pouze rychlost jako běžný tempomat, ale také předem nastavený odstup od vozidla jedoucího vpředu. Pokud vozidlo vpředu brzdí, vlastní vozidlo rovněž zpomalí, a stejně tak automaticky zrychlí. Nejpokročilejší dnešní systémy se mohou v provozu Stop-and-Go také samostatně znovu rozjet. Kromě vyššího komfortu přináší adaptivní tempomat udržující odstup také zvýšení bezpečnosti.
Enhanced Synthetic Vision Radar
Systémy rozšířeného vidění (EVS) nebo systémy syntetického vidění (SVS) zobrazují na displeji s vysokým rozlišením počítačem generovaný obraz, který využívá různé zdroje informací, jako je radar, infračervená kamera a navigační systém (GPS). Nebezpečné oblasti rozpoznané systémem jsou zvlášť označeny čarami nebo symboly, aniž by přitom omezovaly přímý výhled. Tento displej je buď průhledně integrován do čelního skla, nebo je jako levnější řešení umístěn na poloprůhledné desce před ním, takže řidič nemusí odvracet zrak od vozovky, aby mohl sledovat údaje svých přístrojů.
Automobil bez řidiče
Radar zde poskytuje úplný výhled v rozsahu 360°, kombinuje svá data s obrazem z kamery s vysokým rozlišením a s GPS a vede vozidlo provozem zcela automaticky. V tomto případě musí vozidlo podobně jako začínající řidič rovněž složit zkoušku k získání oprávnění k jízdě.
Bohužel existuje jen malá šance povolit takto autonomní jízdu v Evropě. Podle amerického spisovatele Mark Twain totiž existuje síla, která stojí za trůnem a nad ním: pojišťovny. Pokud takový automobil bez řidiče způsobí nehodu – kdo je vinen? A čí pojišťovna za ni musí zaplatit? Proto se pro plně autonomní jízdu („Full Self-Driving“, FSD) vynakládá obrovské úsilí na kontrolu toho, zda řidič věnuje pozornost provozu, aby mohl v případě potřeby zasáhnout, případně aby mohl nést odpovědnost za možnou nehodu.