AN/APN-171(V)
Popis radarového zařízení; vybrané takticko-technické údaje
Obrázek 1: AN/APN-171
| Hlavní technické parametry | |
|---|---|
| Pracovní frekvence: | 4 200 … 4 500 MHz
(pásmo C) |
| Perioda opakování impulzů (PRT): | |
| Opakovací frekvence impulzů (PRF): | 10 kHz |
| Délka vysílacího impulzu (τ): | 35 nebo 125 ns |
| Doba příjmu: | |
| Mrtvá doba: | |
| Impulzní výkon: | 25 … 300 W |
| Střední výkon: | |
| Přístrojový dosah radaru: | 1 000 nebo 5 000 ft |
| Rozlišovací schopnost v dálce: | |
| Přesnost měření vzdálenosti: | 1,5 nebo 5 ft |
| Šířka anténního svazku: | |
| Počet impulzů odražených od cíle: | |
| Rychlost otáčení antény: | |
| MTBCF: | |
| MTTR: | |
AN/APN-171(V)
AN/APN-171(V) byl radiolokační výškoměr (altimetr), který pracoval v pásmu C (podle označení IEEE), respektive v pásmu G (podle označení NATO).
Radar používal dva provozní režimy: jeden pro měření větších výšek až do 5 000 stop a druhý pro měření menších výšek až do 1 000 stop. Verze určená pro vrtulníky používala pouze menší rozsah měřených výšek, a to s vysílacím výkonem nejvýše 100 W.
AN/APN-171(V) byl vyvinut společností Honeywell ve druhé polovině 60. let 20. století. Přibližně v letech 1971 až 1975 byl systém postupně zaváděn do běžné služby ve větším počtu vojenských jednotek. AN/APN-171 zůstal po několik desetiletí standardním radiolokačním výškoměrem těžkých letounů s pevnými křídly a vrtulníků. Teprve v 80. a 90. letech 20. století začala být řada stávajících zařízení APN-171 přímo nahrazována výkonnějším AN/APN-194(V) nebo zařízením AN/APN-209.
Zdroj:
- Ministerstvo pozemních sil USA, technický bulletin TB 43-0123 („Letecké příslušenství“), položka „Souprava radiolokačního výškoměru AN/APN-171A(V)“, s. 143