AN/APS-125
Popis radarové soupravy, takticko-technické charakteristiky
Obrázek 1: E2C (Group 0) s AN/APS-125
| Hlavní parametry radaru | |
|---|---|
| Frekvenční pásmo: | 406 … 450 MHz
(pásmo UHF) |
| Doba opakování impulsu (PRT): | |
| Pulzní opakovací frekvence (PRF): | 298 … 303,5 Hz |
| Šířka vysílacího impulsu (τ): | 12,8 µs |
| Doba příjmu: | |
| Doba slepá: | |
| Impulsní výkon: | 1 MW |
| Průměrný výkon: | 3,84 kW |
| Přístrojový dosah radaru: | 250 NM (≙ 460 km) |
| Rozlišení rozsahu: | |
| Přesnost měření rozsahu: | |
| Šířka paprsku: | 6,6° |
| Počet zásahů cíle: | |
| Otáčky antény: | 6 min⁻¹ |
| MTBCF: | 100 h |
| MTTR: | 12 h |
AN/APS-125
AN/APS-120 byl palubní pulzní dopplerovský průzkumný radar dlouhého dosahu pracující v pásmu UHF, používaný v pozdějších verzích E2C Hawkeye jako radar včasné výstrahy, kde nahradil AN/APS-120.
Radar má stejnou kopuli rotoru o průměru 24 stop (7,93 m) namontovanou nad trupem. Má ještě složitější konstrukci než APS-120. Zajišťuje automatickou lokalizaci a sledování pozemních cílů a obsahuje četné pasivní ochrany proti elektronickému rušení. AN/APS-125 musel projít 100hodinovou procedurou „vyhoření“ v cyklických vibračních, teplotních a provozních podmínkách, aby se zlepšila slabá odolnost APS-120.
APS-126 byl uveden do provozu v letech 1976 až 1978. Prošel modernizací a poté byl pojmenován AN/APS-138. E2C dostala přídomek „Group 0“. Další modernizace zpracování radarových dat vedla k označení AN/APS-139. a E2C „Group 1“. V roce 1988 byl nahrazen svým nástupcem AN/APS-145.
Zdroj:
- D.F. Hemenway, B.N. Navid, “Reliability of Naval Radar Systems”, NAVAL RESEARCH LABORATORY, Washington, D.C., 1978